lineker

Chvíli mne trvalo, než jsem si na celé to panoptikum postav a linek zvykl, ale zhruba od poloviny (zajímavé, že samotné HBO seriál na dvě série nerozděluje) si to sedlo a já se neskutečně bavil. To co Vás napadne jako jedna z prvních věcí je, že tady peníze skutečně nechyběly. Exteriérní maso, vypracované do toho nejemnějšího detailu. Stanete se doslova součástí Berlína roku 1929 se všemi těmi bizarními postavami a lokacemi. Dekadentně diferenční období kde si na jedné straně užívá smetánka, mládež excentrického stylu života a na straně druhé obrázek totální bídy, beznaděje. A do toho všeho politika, kriminalita a traumata z první světové války. Třeskutý koktejl, který se však podařilo velmi dobře namixovat. Seriál, který se od velmi širokého dějového dna postupně zužuje a nabírá na síle, tak aby excelovat v úzkohrdelním finále. PS platonická láska k Liv Lise Fries a Zu Asche zu Staub mne bude v hlavě ještě dlouho rezonovat.

Téma natolik silné, že moje silná empatie zcela přehlušila jakékoliv jiné filmové vjemy. Hrajeme si na bohy a necháme dopustit tohle?

Nejde ani tolik o to kde, kdo s kým, ale o to jak. Naprosto neprofesionální úroveň moderátora, který jako by vylezl Zemanovi z prdele, "naložil" na něj pochlebovačné dotazy a zase se mu zavrtal zpátky. Jasně je to čistě věc TV Barrandov jakožto soukromé televize co bude vysílat. Ale tohle je dle mého naprosté novinářské dno.

I když je to herecký, atmosfericky i režijně dobře zmáknuté, já osobně jsem se nedokázal přenést přes tu neuvěřitelnou nevěrohodnost.

Nikdy jsem filmy s horolezeckou tématikou zvlášť nevyhledával a ke dvěma kouskům 1 a 2 , které změnili můj pohled na věc jsem se dostal čirou náhodou. Nanga Parbat co by do jisté míry životopisné začátky největšího horolezce všech dob se ani jednomu moc nepodobá, ale i tak jde o slušné výpravné dílo, které nabídnete to co od filmu s vysokohorskou tématikou očekáváte. A to je boj člověka s výzvami, které si drtivá většina společnosti nedokáže ani představit.

Druhé setkání s Byrnem a podruhé jsem nepocítil zklamání. Nějak mne to celé na rozdíl od druhých nezapadá do kontextu se samotným ďáblem, ale pouze do silné a nebezpečné duševní choroby. Vůbec to vše okolo divného obrazu, galerie a těch divných lidí okolo ní mne spíše rušilo. Z čeho jsem měl silně nepříjemný pocit byl samotný Pruit Taylor Vince a jeho scény Kiarou Glasco. Ty byly náležitě zvrácené. Nebýt značně za vlasy přitaženého závěru, šel bych s hodnocením i nad průměr.

Pomalá ovšem důsledná zpráva o ústavní likvidaci jednoho z mnoha amerických předsudků na který by žádný národ neměl být hrdý. Jeff si tentokrát vybral silný námět a popral se s ním po svém. Minimalistická herecká jízda obou hlavních hrdinů, kteří mne osobně o svém hlubokém vztahu za který jsou schopni bojovat do úplného konce dokonale přesvědčili.

Oproti francouzské verzi o mnoho méně doslovné,elegantní. Technicky možná dobře zvládnutý film, ale především díky hereckému osazenstvu to celé působí velmi ploše, bez velkým emočních výbojů, které mne od evropské produkce vlnově zasahovaly. Hartnett prostě není Cassel.

Jeden z mála filmů, který jsem úmyslně dal i na podruhé. Geniální.

Na televizní produkci to bylo nebývale vyspělé co se exteriéru týká. Tišší momenty milostného vzplanutí, konvencím vzpírající se lásky střídají naopak ty řvoucí válečné. Ani jedno neruší. Herci skvělí, Redmayne, který možná trochu selhává po tělesné schránce dokáže vše dohnat mimikou, gesty. Poésy považuji za jednou z pěti nejpůvabnějších hereček světa a ta mně zklamat nemůže. Citlivě natočený velký román o lásce, které nepřála doba.