Mr. Movie

Bohužel jsem na tom nenašel vůbec nic za co bych dal alespoň tu jednu * Ne,ne nebudu popisovat těch milión nelogičností, stupidních a klišovitých scén. Takže pokud někdo neví co dělat se 115 minutami svého života, tak jděte spát. Máte šanci, že budete odpočinutí, po tomto filmu určitě ne.

Těšil jsem se těšil a nebylo na co. Nudný film, s předvídatelným dějem, který neměl ani jeden záblesk dějového zvratu. I ty zběsilosti bývalého režimu byly natočeny v jakémsi poklidu. Drama se nekonalo. Stačilo dát na začátek titulek, že za komančů se dopovalo a kdo nechtěl měl smůlu. No ne že by se dnes nedopovalo, ale kdo nechce nemusí mýt nádobí... To bychom stačili za 2 minuty a mohli jsme mít ušetřeno 98 minut. Vlastně hodně z tvorby režisérky Sedláčkové se motá kolem emigrace a těchto let. Pokaždé však s podobným výsledkem. Chtělo by to už něco jiného.

Celý mi to přišlo nějaký nedotažený, mnoho scén by se hodilo spíš do komedie, kde by se absurdní scény mohly brát jako nadsázka. Některý kousky by neobstály nikde. Kočárek na nádraží, no dobře čekal jsem co bude a mohlo to být zajímavý, ale nakonec nic. Nebo ten úsměv miminka byla ta odměna co jsem měl dostat? "Krásná" scéna čtyř mužů běžících vyrovnaně jako při startu koňského dostihu. mimochodem nevím proč, ale asi délkou záběru jsem si vzpomněl na závěrečnou scénu z filmu Škola základ života, kde podobně hrdě a hlavně odhodlaně běží Jindra Benetka Máňa Hájková vstříc novému dobrodružství. Pak už tomu chyběla jen kolalokova limonáda a Costner v bílém. Alespoň bych pak Connerymu víc věřil, že po vystříleným zásobníku do jeho těla vydržel do rána, aby napověděl kam s filmem dál. A aby toho nebylo málo, tak se přidal i můj miláček Morricone, který snědl asi něco zkaženýho co ho dokonale nadmulo a svoji práci pak udělal tak, jak při tom sezení slyšel. Tolik jsem se těšil...

Nemám rád manipulaci, byť z jakýchkoliv sebeušlechtilejších pohnutek. Takže za vydírání jsou pro mě 2* až dost.

Tak jsem asi viděl jiný film. Pravda, byl jsem ochuzen o všechny ty plusy co přináší v kině,ale viděl jsem film v televizi a tak hodnotím TV verzi. I když... pokud by film byl natočený jen proto, aby jeho efekty zastínily vše ostatní, pak by si stejně víc nezasloužil. Na to máme Matějskou pouť. Tolik blábolů, nelogičností a prázdnoty jsem dlouho neviděl. Dlouho, předlouho jsem čekal na něco a najednou bum bác a Sandra kulhá kamsi. Snad kdyby kolem projel George na kole, tak by to něco mohlo ve mě vyprovokovat, ale takhle velký nic vysvobodily už jen závěrečné titulky. "Český sen" se v americkém stylu nepovedl. Inu opakovaný vtip... Proboha nebo to bylo myšleno vážně?

Tak nevím jestli ty "3 roky cestováním do těch nejnásilnějších míst na světě" stály za to. Každopádně tvůrci poukázali na jeden z problémů dnešního světa. Asi nic víc. O důvěryhodnosti výpovědi jakékoliv osoby odkudkoliv by se daly napsat stohy postřehů. Možná bychom nakonec pozbyli všech našich tradičních hodnot života a vnitřní osobní víry. Takže zpět ke snímku. Dobře odvedená řemeslná práce co stojí za podívání. Podle mého názoru se trochu minulo mým představám, určitě bych doporučil mrknout na Kapitána Phillipse, pokud teda toto téma někoho zasáhlo. Mě původně ano a teď ani ne...

Nevím jak k ostatním, ale ke mě Ježíšek dorazil. Tak dlouho při filmu přemýšlet proč tento dialog, tento střih, neřkuli dokonce jaký význam... 100 minut je dlouhý čas a tak jsem ještě stačil přemýšlet i nad samou režisérkou a jejími počiny. Naposled mě uchvátila před nějakými čtyřmi lety, A teď, po takové době znova a ještě víc. Však taky bylo dost času vše promyslet. Ani pokus prý romantického filmu na tragikomický se nepovedl. Ono se nepovedlo vlastně nic. Nakonec i herci se vzali příklad a jako by si řekli, že na tomto už se nedá nic zkazit. I náš největší český sommelier Postránecký neunikl podprůměru. / Vašku už ty "vínové" role neberte nebo nám přestane chutnat /

Jak jsem si spokojeně usedl před televizi, tak jsem již po 20 minutách přemýšlel čím se zabavit. Tak toto se dějově vůbec nepovedlo. Myšlenky na to, kolik oříšků mi ještě zbývá v mističce přede mnou, dávaly tušit že to nedopadne. Po marném pokusu upoutat moji pozornost velkolepým běháním kdesi, jsem si najednou oddychl. Bažina se uzavřela a s pocitem zajímavého konce sáhám po oříšku. Ale chyba lávky. Nastupuje taťka coby další prvek, co mě měl utvrdit v tom, že to dějově nakonec nebude nuda. No byla až do konce.

Bohdalová to svým výkonem podržela. Jirásková se snažila sekundovat. Občas tlačení na pilu. No a je po filmu. Na co se koukneme teď?

Pro mě jako účastníka povinné vojenské služby nemá chybu. Měl jsem trochu pochyby po přečtení knížky, ale fakt se to povedlo. U knížky jsem se nasmál více, ale Terazky a spol. mě dostane asi všude.