Narya89

Narušení mi přišlo jako taková ženská obdoba Přeletu nad kukaččím hnízdem a jemnější verze American Horror Story - Asylum. Obecně mě fascinuje téma šílenství a toho, jak se tento koncept v historii vyvíjel a co představoval. Z tohoto důvodu jsem zhlédla i tento film a byla velice záhy stržena údajně vyšinutou Winonou Ryder, se kterou mi nedělalo problém se ztotožnit a byla jsem zároveň i šokována výstřední Angelinou Jolie a také jsem soucítila se zbytkem obyvatel této psychiatrické léčebny. Prostředí bylo vykresleno velice živě a herecké obsazení mluví samo za sebe, takže doporučuji.

Tak tenhle film je prostě ve všech ohledech netradiční. Líbila se mi hlavní postava, díky které jsme jakoby měli možnost zhlédnout celý film očima šestileté odvážné a samostatné dívky a líbilo se mi i prostředí, ve kterém se film odehrával. Zapomenutá krajina, která má být brzo zaplavena se svými sympatickými tvrdohlavými obyvateli mě příjemně oslovila a zaujala právě tou svou opravdovostí a sugestivností.

Můj aktuální dojem z filmu se dá jen těžko zachytit do slov. Jde o něco výjimečného jako hudba, o které také pojednává, která dokonale ladí nebo puzzle, které se přesně doplňuje. Tyto příběhy jsou zdánlivě nesouvislé, ale i propojené, formované všechny stejně nejasným poselstvím, které překračuje čas. Atlas mraků je snímkem s úžasnými herci v krásně ztvárněných mnoha rolích, stejně jako je příběhem o lásce, obětování se, revoluci a podstatě lidské duše.

Ačkoliv na japonské filmy obvykle nekoukám, na tento jsem šla doslova "naslepo" a nelitovala jsem. Vize končícího světa se prolíná s počátky rockové hudby a různě přeskakuje mezi časovými liniemi, abychom nakonec zjistili, jak je to všechno hezky propojené. Určitě milé překvapení, což dokládá i fakt, že mi jejich Fish Story zní doteď v hlavě:)

Tento film je ve zkratce o tom, jak se malá dívenka odmítala přizpůsobit tradičním genderovým rolím a očekáváním od ní, jakožto ženy a budoucí nástupnice trůnu. To je každopádně sympatické a zde je to podáno i s krásnými melodiemi a animacemi...

Poměrně zajímavý nápad, ačkoliv jak se zbavit oživlé dětské hračky asi není důvodem krize u většiny dnešních vztahů:) Nicméně se mi nelíbila až přehnaná Tedova vulgarita a nestálé hulení trávy, které mi přijde jako známka nevalné inteligence jak Johna, tak Teda (pokud u něj vůbec o inteligenci lze mluvit.)

Konečně nějaký film, který mě oslovil po emocionální stránce. Musím říct, že oba hlavní herci mě dojímali svou přesvědčivostí, takže ani nebylo nutné, aby své pocity dávali do slov. Určitě jde o kvalitní film, který hezky ukazuje, jak společnost vnímá gaye a jak oni vnímají společnost, jak se snaží zapadnout a jak se i částečně skrývají... na druhou stranu mě to přimělo k zamyšlení o tom, nakolik tento film může bořit nějaké stereotypy a být pro gaye osvobozující, když je v něm vlastně homosexualita jako ústřední téma. Myslím, že snaha hlavních hrdinů o "normálnost" byla spíše o tom, aby právě na ně nebylo ukazováno proto, že jsou to dva muži. A pokud budou točeny filmy, které mají být zajímavé tím, že řeší homosexualitu, tak samozřejmě homosexualitu nevnímáme jako něco běžného, ale spíš jako podivné zvířátko v zoo. Z tohoto důvodu určitě skutečný pokrok nastane až ve chvíli, kdy ústředními postavami jakéhokoliv hollywoodského filmu budou dva muži či dvě ženy a nikdo to nebude považovat za hlavní senzaci filmu.

No, nechci být přehnaně kritická, ale neleze taky už někomu ten Batman krkem? Jasně, že Nolan ho zpracoval dobře, ALE já v tomto snímku vidím akorát charakterově černobílý akčňák, kdy od začátku vysloveně dobří pronásledují vysloveně zlé a naopak. Každý má dopředu jasně dané založení a celý děj se dá krásně předvídat. Co se týče emocí, tak mě to nechalo chladnou, včetně závěru, který se mi zdál dost neuvěřitelný a takový násilně naroubovaný, aby mohlo být pokračování... někdy by také hlavní postavy měly zasáhnout kulky už jen proto, že je to prostě pravděpodobné.

Intersexualita..záležitost, kterou se společnost snaží ignorovat a doufá, že tím asi přestane existovat. Ano, každého odlišného označíme za zrůdu a vyženeme na okraj společnosti. Krása. Film ukazuje, jak se žije Alex s jejím těžkým údělem, kdy nepatří pohlavně ani do jedné kategorii a odmítá pořád hormonálně zadržovat vývoj jedné své části. Ukazuje i reakce společnosti na ní, u některých fascinaci, u jiných zhnusení a v tom všem se rodí i zárodky lásky...

Krásný film o transgenderu aneb když někdo má jiné pohlaví a jiný gender. Skvěle zde bylo vidět, jak je pro společnost totiž důležité, aby si tyto dvě věci odpovídaly, ba dokonce, že to samotné, co máme mezi nohama, je nakonec tím určujícím, co nás má determinovat, a ne to, jak se cítíme. Děti dokážou být hodně kruté a v závěru jsou oni těmi strážci heteronormativního systému. Bohužel je to takový kruh, jací rodiče, takoví děti. Michaela mi bylo neskutečně líto v závěru, když ho matka donutila přiznat své "pravé" pohlaví. Také se v podobných filmech vždy objevuje motiv potřeby lidí si "ověřit", co ten člověk je, čímž samozřejmě myslí fyzicky. Šílenost a hlavně úplná zbytečnost..to vážně neumíme žít mimo binární kategorie muž/žena? Btw. strašně se mi ve filmu líbil vztah mezi Michaelem a jeho sestrou Jeanne, to prostě bylo něco dokonalého a až dospělého.