JayZak

Katastrofický film často srovnávaný se Sopkou(s T.L. Jonesem v hl. roli). Pro mě v tomhle duelu rozhodně vítězí Rozpoutané peklo. Sice se tu oproti Sopce před samotnou akcí poměrně dlouho "kecá", ale až to vypukne, stojí to za to. Výborné efekty výbuchů, sesuvů a vůbec celé zkázy. Neduhy jsou tu podobné jako v Sopce, byť podle mě zastoupeny v o něco menší míře - patetické záběry(jako třeba na holčičku s plyšákem sedící před domem v době zkázy), rodinné klišé a všechny ty věci, které vrcholí závěrečným potleskem celého města. Zajímalo by mě jak by vypadalo, kdyby se tak tleskalo u každé úspěšné záchranné akce(třeba si tak kvůli tomu zastavit na dálnici u bouračky:), ale co, to je Amerika(respektive to, co se tam od správného happy-endu čeká). Mmj. taky jste si v těchto filmech všimli těch šťastlivých psů? Ti jsou holt taky nepostradatelná součást rodiny :).

Na začátku vidíme postaršího dělníka snažícího se dobýt srdce své vyvolené, ale nenechte se zmást, nejde o žádnou romantiku. Ve chvíli kdy se na scéně objeví slepá nevlastní dcera milované hlavního hrdiny, rozehrává se tu mimo komedii i drama, které více či méně převládá po zbytek filmu. Zhao namísto nevěsty dostává na starost slepou dívčinu, kterou později pojme skoro jako vlastní dceru. Film má spoustu dojemných scén, přináší nám poselství, že naděje nikdy neumírá a neměla by se nikomu odpírat. Ke kladům počítám i tragický, ale povedený závěr. Přesto si myslím, že kdybych bydlel v Číně, hodnotil bych výš. 3,5*

Scorceseho typický hrdina v podání výborného Roberta De Nira daný do kontrastu s jemnou duší, jakou je neméně výborná Liza Minnelli, pro kterou je tato role hned po Kabaretu nejvýznamější. Zpočátku jsem se bál té muzikálové části, ale byl jsem spokojen, většina filmu probíhá normálně, byť za téměř neustálého doprovodu jazzu(což nebylo na škodu) a až v konečné části film zabrousí do klasické muzikálové formy. Z muzikálových čísel mě nejvíc dostala titulní skladba New York, New York(která je ostatně v podání Franka Sinatry klasikou). Nebýt možná až zbytečně dlouhé stopáže, hodnotil bych výš, takhle to jsou pěkné 4*.

Samozvaný poetický film je v rámci děje rozdělen na kapitoly různé délky, přičemž některé slouží něco jako interludy. Hlavní postava Tomáš je na křižovatce svého života a přitom poznává sám sebe(jak originální). Při tom zažívá spoustu více či méně vtipných tragikomických situací s energickou angličankou, nevyrovnaným synem, hysterickou ex-manželkou a se senilními rodiči. Co musím vyzvednout jsou nádherné záběry(ten konečný mi ještě nějakou dobu zůstane v mysli:), jinak mě tenhle film až tak nezasáhl, poetiku ve filmu bych si dokázal představit i docela jinak.

Robert Rodriguez nám namíchal pekelně ostrou tequillu, mixovanou i z "totálních blbostí", ale správně stylových, přesně tak, aby sedla do lahodného drinku - naštvaný Banderas na cestě pomsty, nádherná Salma Hayek jako jeho pobočnice, zajímavé vedlejší postavy (Buscemi, Tarantino, Trejo), charismatický záporák (Joaquim de Almeida) a přimíchal také nezbytné ingredience jako stylově přemrštěné akční scény, sex a kytaru. Ve výsledku je to drink, ze kterého se vám ještě dlouho bude příjemně motat hlava :).

Na začátku mě film celkem překvapil rychlým tempem, které člověka donutilo dávat dobrý pozor, aby mu nic neuniklo. Tohle tempo si Truffaut drží až do konce, a co nechce, zbytečně nevysvětluje. Není zde nějaký velkolepý příběh, spíše popisuje život jedné přátelské dvojice a jejich femme fatale. Celý film je protkaný vypravěčem, který často "za režiséra" řeší emoce hrdinů a dodává mu takto formu. Zajímavým prvkem je taky několik chvilkových zastavení obrazu pro zvýraznění dané chvíle. Moje první zkušenost s F.Truffautem možná není tak vřelá, jak jsem očekával, hlavně ta rychlost vyprávění byla spíše ke škodě, ale věřím, že si k němu ještě najdu cestu. Rozhodně ne film pro každého a na poprvé těžko uchopitelný. 3,5*

Nemastný neslaný film udělaný podle "osvědčených" šablon s nevýraznou režií a spoustou hluchých míst. Akční scény jsou někdy sice povedené (ta po vyměnění dcery šejka za koně), ale to nerozptýlí celkově nudný dojem z výpravně bohatého filmu. Z herců vyzdvihnu pouze Omara Sharifa, který šejka zvládl s grácií, Mortensen odpovídal celkovému hodnocení filmu - průměr. Tedy 2,5*

Průměrný film pro příznivce Bruce Willise (mezi něž se řadím i já), který má kvalitní honičky, několik dobrých hlášek, hrdinku v podání tehdy pěkné S. J. Parkerové, nic víc, nic míň. Nemá to pořádný spád a má to otřesný, až směšný konec (záporák za film "umřel" celkem 5×). Ve výsledku mírně nadprůměrný film, ale nedokážu si představit, jak bych to hodnotil bez účasti Willise...

Těžko srovnávat s americkou verzí, která je remakem téhle norské verze, protože je obě hodnotím stejně. Americká verze nám přináší pozlátka kvalitního obsazení a režie Christophera Nolana, zato norská vyniká syrovějším a obecně drsnějším rázem filmu. Tomu pomohl i ledový Stellan Skarsgard, který svoji roli zahrál výborně. Naproti tomu v US verzi byl hlavní hrdina neméně dobře hrajícího Al Pacina mnohem lidštěji podaný... Záporák se mi ovšem líbil víc v podání Robina Williamse, který tam měl i o něco více prostoru. Takže jak jsem říkal, těžko porovnávat. Oba to jsou mrazivé thrillery s neobyčejně atmosferickým denním světlem a oba stojí za to vidět.

Napínavě vystavěný thriller s neobvyklými záběry zezačátku překvapuje, ale časem zabředává do několika klišé, která všechny smete ze stolu úderný konec. U něj jsem jenom hleděl s otevřenou pusou... Jeff Bridges uvěřitelný, ale ne ohromující, Robbins bezchybný..