gicous

Tak by mě zajímalo, jak to doma u Polanských asi vypadá. Kdo že je ten dominantní, a kdo naopak ten submisivní? Když se podívám na Emmanuelle Seigner a její drtivou sexuální auru, která ji i skoro v padesáti ozařuje, tak odpověď se vtírá sama od sebe. Nedivím se, že je Polanski ve svých filmech posedlý zkoumáním sadomasochistického tématu. Ale odhoďme soukromí cizích za hlavu:-) a vzhůru k Venuši! Není to vůbec špatný film. Skromné jako Bůh masakru a tématicky podobné Hořkému měsíci. Nicméně nemá tak údernou a zábavnou dialogovou formu ani elektrizující erotickou atmosféru. Slušný divadelní průměr na jedno zhlédnutí. 6/10

The Equalizer - ten, který uvádí věci zpět do rovnováhy. Díky svým schopnostem může a musí pomáhat tam, kde to je potřeba. Muž na odpočinku, který chvílku váhal, zda-li se má vrátit ke svému minulému životu, ale sám život to rozhodnul za něho. Konečně může v klidu usnout, neboť má znovu svůj cíl a všichni, kdo ubližují nevinným, ať se mají na pozoru.....Akční pecka s dokonalým scénařem, který odsouvá všechny klišoidní žánrové překážky na boční koleje a soustředí se pouze na hlavní téma, a tím je souboj jednoho proti všem. Při poměrně dlouhé stopáži ani na minutku nenudí. Akce je nesmírně dravá a dynamická. Snad až v závěru se nechává režisér mírně unést a zapojuje do filmu na můj vkus příliš mnoho slow-motion záběrů. Samozřejmě, akční film bez správně charismatického hlavního představitele nemůže fungovat. Takže tady nezbývá než poděkovat za Denzela Washingtona, protože je to právě on, který dodává filmu ten správný feštovní šmrnc. Celkově se jedná o velice vyvážený snímek, kterým se Fuqua dostává pod můj drobnohled. Myslím, že od něj na poli akčního žánru můžeme v budoucnu čekat ještě velké věci. 9/10

Film měl u mně našlápnuto na plný počet hvězd. A to ze dvou důvodů: 1/ Výborně vystavěná atmosféra, která těží z lahůdkově znepokojivého interiéru celého domu a také skvěle využívá motiv insomnie. 2/ Hlavní dvojice matka-syn jsou typově dokonalí. Oba dva nadto i dobře hrají a působí ve svých mírně nesympatických rolích naprosto uvěřitelně. Bohužel, když se Babadook chýlí ke konci, začne nepříjemný proces přeměny všeho doposud dobrého na všechno úplně špatné. Freddy "Babadook" Kruger není vůbec strašidelný. Příběh se rozloží na výseče rádoby lekaček. Potenciál výše zmíněného hereckého dua je promarněn. Pointa je prohra na celé čáře. 6/10

Nebylo by pro Sandru jednodušší prostě odejít a najít si jinou práci? Hlavní dějový prvek je z mého pohledu nevěrohodný a nedočkal se u mně žádné odezvy. Zároveň se mých sympatií nedočkala ani hlavní představitelka. Ačkoli skvěle zahraná, neprobudila ve mně navzdory litrům vyplakaných slz potřebné emoce nebo pocity sounáležitosti či soucitu s její životní situací. Tyto zmíněné negativa jsou do určité míry vyvážená výbornou autenticitou prostředí a skvělým zakončením, ale na nějaké výrazně nadprůměrné hodnocení to přesto nestačí. 6/10

Povím Vám, nechty jsem si tento týden stříhat nemusel, protože jsem si je u sledování Jacka hezky okousal. Skládám velikou poklonu našim sousedům. Dokázali natočit napínavé špionské drama s prvotřídním castingem a dokonale vygradovaným příběhem, kde se napětí stupňuje úměrně s množstvím vypitého špiritusu a vykouřených balíčku cigaret, to znamená velice rychle. Snad jen v závěru mi tam chybělo pár minutu navíc, které by spolehlivěji osvětlily zvraty v ději. To ale nic nemění na tom, že dávám velice, ale velice nadprůměrných 80%. Velká spokojenost!

Nenechte se zmást! Fury stojí za Vaší pozornost. Obsahuje tři skvěle natočené bitevní scény, které mě přikovaly do sedadla. A to jsem už ledacos v daném žánru viděl. V akci je na Davida Ayera prostě spolehnutí. Díky jeho důrazu na autenticitu a dynamiku v jednotlivých soubojích jede Fury do maximálních výšin. Film má ale něco přes dvě hodiny, což mě před projekcí naplňovalo mírnou nedůvěrou, co že Ayer předvede v neakčních scénách. Zde bohužel film fičí na půl plynu. Dialogy jsou spíše směsicí monologizujících proslovů, než-li uhlazených a přirozeně působících slovních výměn. Nejčastěji se vše točí o Bohu. Často se modlí a cituje z Bible. Nic proti tomu, ale velice často jsem měl ze všeho dojem strojenosti a nepřirozenosti. Akce se pravidelně střídá s komornějšími momenty, což je neduh mnoha podobně laděných válečných filmů. Jako divák tedy komorno s tichou kritikou přetrpím a akci si vychutnám. Největší moje výtka směřuje hlavně tímto schématickým směrem. Co se herců týče, nemám nic proti. Typově přesný casting filmu pomáhá, spiše než že by ho zraňoval. Ostatní aspekty filmu jsou ovšem vysoce nadprůměrné - pohyblivá kamera, velice svižný střih, technické dekorace a exteriéry navozují tu správnou "špinavou atmosféru." Velice se mi líbila hudba, zvláště pak ten znepokojivý německý motiv udělal se mnou svůj díl práce. Fury je nadprůměrný válečný film. Chybělo málo, aby tento válečný příspěvek rozrazil dveře do síně nezapomenutelných. Byl bych pro mírné zkrácení a odstranění těch příliš neosobních a abstraktních dialogů a jejich nahrazení citlivějším a více osobním tlacháním. Bylo by to možná méně hrdinské, ale mělo by to mnohem více emocí. 8/10

Joe Carnahan se znovu zbláznil a vymyslel filmovou šílenost roku. Po Mezi vlky bych něco takového opravdu nečekal.....ani v těch nejdivočejších snech. 6/10

Pravda - ta těkavá potvora, skrytá pod nánosy informací, které se na nás sesypávají ze všech stran. Dostat se tak pod povrch všeho a poznat skutečné jádro věci - čisté, ničím nezkalené, kdy bych si řekl: "Tak tedy to je ten Svatý grál, po kterém tolik lidí touží." Můj názor - moje vlastnictví. Nechci ho nikomu dát jen tak zadarmo. Nechci, aby mi ho někdo vzal. Je můj. Kdy ho změním? Pod tíhou okolností či důkazů a nebo ve prospěch silnější osobnosti? A nebo jenom tak, jak mi to bude vyhovovat. A je opravdu můj? Není to jen přelud? Umím diskutovat? Nikdo mě to nikdy neučil. Co je to vlastně diskuze? Kdy je smysluplná a kdy je to naopak pouhé tlachání? 12 rozhněvaných mužů není o soudní při. Je o hledání pravdy, o lidech a jejich charakterech. Vypráví o jejich názorech, o touze přízpůsobit se a nebo naopak o odvaze stát sám proti většině. Je o předsudcích mezi lidmi. Hodně se tam diskutuje. Je to diskuze k věci, k věci života a smrti. Lze si představit důležitější výměnů slov, než-li tu, kdy rozhodujeme o smrti člověka? Malý film o velkých tématech. Připomínka lidskosti a velkých herecký koncert s českou účastí. Oprávněné 8. místo ve zdejším žebříčku, ale je to žebříček objektivní? :-)

Nevím, jestli to byl záměr tvůrců, ale párkrát jsem se od srdce zasmál. Třeba při sexuálním výkonu Johna Cusacka a nebo během plážové čůrací záchranné akce. Reportérová hlavní chyba je, že se neumí rozhodnout, čeho chce vlastně dosáhnout. Žánrově se otírá o thriller, o krimi, o drama, o rasismus, o erotiku, aniž by se pevně na něco zaměřil. Stejně tak je to s jednotlivými postavami, které jsou někde na pomezí mírné parodie a vážných hereckých výkonů. Nicméně díky zábavné trojici McConaughey-Kidman-Cusack, jenž je obsazena proti svým obvyklým typovým zvyklostem , stojí Reportér za chvilku pozornosti. 6/10

Nejpůsobivější na celém filmu jsou závěrečné titulky, které vysvětlují, kolik je ročně zneužito dětí a mladistvých. Zbytek filmu na mě dělal dojem nepodařené brazilské telenovely. Používám "nepodařené", neboť se jedná o neradostný a smutný snímek. A telenovelu, neboť navzdory příkořím hlavní hrdinky působila její postava nebývale svěže a pohodově. Stejně tak jako celé prostředí pralesa, kde se většina filmu odehrává. A ještě jedná věc: vzhledem k tématu je ve filmu použita naprosto špatná hudba - takový divný vitězoslavný motiv !? 3/10