Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krimi
  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (756)

plakát

Pokrevní bratři (1975) odpad!

O NDR a jeho kultúře za celých 40 let existence svědčí pouze to, že zde na rozdíl od ostatních socialistických zemí včetně Rumunska a dokonce i samotného Sovětského Svazu nevznikl snad jediný kvalitní film. Východoněmečtí soudruzi se snažili, seč mohli (tady vyrazili podle všeho do Rumunska) a přibrali místní herce, ale protože se do samého hořkého konce drželi zásad socialistického realizmu, dopadlo to prostě, jak to dopadlo. "Chtěli jsme to udělat dobře a dopadlo to jako pokaždé." A Dean Reed? Jeho tehdejší popularita byla přiživována z nejvyšších míst vládnoucích totalitních režimů, jako americký občan, odmítající kapitalismus a americký imperialismus se ve východní Evropě zatraceně hodil. Dokonce i herečku Renate Blumeovou si vzal (ta žila nejaký čas i s jeho pokrevním bratrem Gojko Mitičem), ale když se v druhé polovině osmdesátých let najednou chtěl vrátit do USA, našli ho kteréhosi rána utopeného v jednom z berlínských jezer. Vražda, sebevražda, náhoda, nehoda...konspiračních teorií je spousta.

plakát

Synové Velké medvědice (1966) odpad!

Nikde není ani zmínka, že film byl natočen podle stejnojmenného románu od Liselotte Welskopfové-Henrichové, který mi ale připadal docela zajímavý. Už v dětství semi líbila myšlenka, že chtěli-li Indiáni přežít, museli si najít na jednu stranu novou zemi (Kanadu), ale taky začít žít po bělošsku, na konci knihy se řeší, že budou chovat strakaté bizony a pěstovat obilí, což je něco jako kukuřice. Svobodně a na svém. Fil je ovšem jenom splácanina s vlezle politickým podtextem (viz. Tosimova replika) a několika zajímavými čskými tvářemi na čele s padoucehm Jiřím Vršťalou (pokud vím, žil převážně v NDR) a ještě větší bombou je indiánský náčelník v provedení slovenského herce Jozefa Adamoviče. JInak je to ale fraška, která mně připomněla zejména v závěru americkou parodii a la Žhavé výstřely 2. Že se ve filmu často používá jedna akce, nasnímaná z různých stran a pak se použije víckrát je dost běžné (mistrovsky je to využito ve filmu Tora! Tora! Tora§, ale tady je tentýž záběr (sestřelení jednoho ze dvou jezdců na koních) použit v krátké době dvakrát ze stejné kamery. Vinnetou od zlých západních imperialistů a revanšistů má dodnes svůj půvab, o hudební složce ani nemluvě. Tady ovšem se ovšem východoněmečtí soudruzi (přes "našeho" režiséra) snažili podle linie nadiktované v Moskvě i v tomhle směru dohnat a předehant a dopadli, jako onen závodní cyklista, který se "žene" sám a myslí si, že je v úniku, ale přitom mu ani nepřišlo na mysl, že peloton je dáááleko před ním a on ho nevidí.

plakát

Počestné paní pardubické (1944) 

Zajímavé. Dnešní superdotovaní "umělci" by tohle nevypotili, ani kdyby se na hlavu postavili. Je vůbec pozoruhodné, kolik nestárnoucích komedií dokázali tehdejší tvůrci v ne zrovna lehké ekonomické a politické (protektorát) situaci vyprodukovat ve srovnání s kinematografií po roce 1990, kdy jsou tvůrci štědře zajištěni nejrůznějšími dotacemi a nejsou politicky nijak omezováni...srovnatelně zábavných a vtipných filmů v dněšním období bych stěží našel deset dvanáct. Víc ne.

plakát

Cech panen kutnohorských (1938) 

Příjemný a zábavný film, který mě překvapil rokem svého vzniku. řada scén je dodnes zábavných a potěší i po víc jak osmdesáti letech. Samozřejmě, že samotný černobílý metriál nedá vyniknout barvitosti výpravy a ochudí nás i o malebnost prostředí. Ale na rozdíl od tendenční a zvráceně zpolitizované Vávrovy Husitské trilogie tohle působí pohodově a úsměvně a rozghodně ne trapně a směšně.

plakát

Dobré ráno, Brno! (2023) (seriál) 

Nádherně nekorektní, ale přitom ani ne vulgární, ani urážlivé. Prušinovský umí, Kolečko mu asi nechybí...co díl, to pecka. Možná by v Praze (nebo Ostravě) na revanš mohli natočit Sado Mama...

plakát

Případy mimořádné Marty (2022) (seriál) odpad!

Trapné, jako detektivka to prakticky nefunguje, zábavné to taky není a Dyková je přímo odporná. Kdysi se tvrdilo, jaký je talent, ale stává se s ní Bohdalka včetně onoho vnucování se...někdo by jí měl vysvětlit, že šílený zjev a děsivý outfit (to ale asi byla práce někoho jiného) z ní komika nedělají. Vybavila se mi Linda Rybová, která někde v rozhovoru řekla, že žena může být komik a přitom se nemusí pitvořit a vypadat jako marťan. Pak jsme zkoukl poslední Básníky a pochopil jsem přesně, jak to myslela. Viděl jsem kusy ze dvou různých dílů a tím končím.

plakát

Poslouchej (2019) 

Patřím k těm, které film zaujal, aniž bych měl potřebu tady puberťácky házet anglickými "termity", abych předvedl, jaký jsem znalec. Kristýna, nyní Ryška, byla skvělá a snad nikdo se do role jejího partnera nehodil líp, než Bilík, kterému ta role seděla jak ušitá. Vztahovka, která se změní v horor včetně závěrečné scény (jakkoliv ji nebudu hodnotit z hlediska skutečnosti) mně potěšil. Konečně někeo taky natočil jednoduchý nestračkoidní film a naprosto souhlasím s Ivoshkem, že je prima, že tady hraje Kristýna i Bílík, protože oba hrají jako o život.

plakát

Místo zločinu Ostrava - Smrt v Tunisu (2020) (epizoda) 

Docela dobrý díl, jenom souhlasím s mirou007, nepochopil jsem, proč se tam motá ten odpuzující neherec Slezáček a proč tam byl únos té dívenky. Díl se tak inspiroval vzdáleně Kramným (ale opravdu jenom vzdáleně) a to s tím dítětem měla být asi variace na únosy Barnaveretem ukradené a do norských famílií "osvojené" děti a Slezáček měl být ten polský borec, co podobné akce uskutečňuje...

plakát

Místo zločinu Ostrava - Pro nic za nic (2020) (epizoda) 

Svým způsobem mi to připomnělo starého dobrého radu Vacátka a jeho hříšné lidi. Protože je tady vidět, že se mezi sebou nevraždí jenom "ponikatelé" a "politici" v překombinovaných a nesmyslných kauzách. Obyčejnost a až překvapivé vyznění mi rozhodně nevadilo. Uvítal bych víc podrobností a delší stopáž.