DeathTheKid

Ač na film půjdou dva tábory - čtenáři a nezasvěcení - ani jeden z nich nemůže říct, že je to dobrý film. Z méhe knižního pohledu je všechno ve filmu naopak. Katrine není inteligentní prcina v sexy outfitech, ale vesnická puťka, Ráchel je stará a ošklivá namísto aby byla po svém charismatická. Oleg z nějakého důvodu chlastá, Arve Støp je tam jen na oko a co má kurva znamenat ten "tablet"?! Wtf?!. Ty hovada za kamerami si prostě řekli: "Vezmeme skvělou knihu, výjmeme z ní všechno dobré... a mrdneme to do piče". Jiné vysvětlení není. A pro nezaujatého diváka to musí působit strašně plytce, dlouze, nelogicky (rozhodně to nezapadá tak hezky jako v knize) a není to ani trochu napínavé. Alfredson by si měl sám kolem krku nasadit žhavící pilku, protože i když Nesbø ještě není mrtvý, už teď se musí otáčet v hrobě.

Zkusme se společně se mnou vcítit do pozice kapitánů lodě Covenant. Jsou to lidé s největší zodpovědností snad v celém vesmíru, protože mají na krku zachování lidského pokolení a jeho kolonizaci. A co oni udělají? Zachovají se jako úplní čuráci a půjdou na mrtvou planetu a přenesou vražedný patogen na jejich palubu. Ano správně, do role takových vymaštěných kreténů se vcítit nedá. Skoro to vypadá jako by si každý rejža hororu musel film poskládat z určitých bodů a takovým stežejním a nevynechatelným bodem je, mít postavy vylízané jako kundy z Prahy. Ale jinak je to docela ok. Vizuál klasika, mýtus opředený stvořiteli a vetřelcem, samotný vetřelec. Ono by to klapalo, kdyby všechny tyto stránky byly dotaženy do konce a ne jen tak nějak udělány na 50 %. Pak vznikne mišmaš kde máte a nemáte akci, děj, prostor pro postavy, nic. Je to všelijaké a neví to, čím to má být. Namísto toho si to jen na něco hraje.

Baby Driver je dalším typickým filmem Edgara Wrighta. Těžce nese jeho rukopis v podobě kvalitního střihu, dobré hudby a čisté, přehledné akce. Chvíli mi trvalo než jsem se přenesl přes prostší děj, ale když si to tak vezmete, Baby je obyčejný kluk a superhrdinský příběh by mu neslušel. V těchto ohledech standardní "Vrajtovka", což mi nevadí. Co nechápu, je, že si místní popiči kritici stěžují na to, že se to někomu líbí kvůli synchronizaci hudby s akcí v několika scénách a že podle nich to není nic extra. Že prý to není tak těžké a nedělá to z filmu revoluci. Tak mi řekněte... KDO Z VÁS ČURÁKŮ, TO TEDY UDĚLAL DŘÍV?! Pravda, o revoluci se mluvit nedá, ale ve filmovém měřítku bylo byl nový a svěží vítr. Klasičtí Češi, expertům u piva to žvatlá. Zmrdi.

Shittonic cunt: Bez náboje. Takhle se film měl jmenovat. Hlavní protagonistka byla arogantní protivná a nesympatická píča, film měl všehovšudy jednu skvělou bojovou scénu (mělo jich být víc), soundtrack byl rádoby cool, ale v poslední době je to spíš otravné, snažit se používat starší písničky a v poslední řadě ta debilní sprejová grafika. Jaký to mělo jako význam? Jakože rebelství? Meh, ale co, každý film přece nemůže být perfektní a tohle nemohl zachránit ani James McAvoy.

Kdyby se mě kamarád zeptal na to, jak mu popsat Dunkerk, řeknu, že je to dobře natočené hovno. O hovně prostě víte, že tu je, že smrdí, má jistou konzistenci. Prostě je to hovno a hotovo. To je událost, jež se stala u Dunkerku. No a pan Nolan to hovno vzal a namočil ho do zlata. A spřeházení časové osy určené k pokusu udělat film záživnější a dodat mu punc napětí, bylo vskutku zoufalé.

Rád bych dal čtyři hvězdičky, ale nemůžu. Film byl totiž ku své délce prostě nudný a postavy byly dost zbytečné a nudné. Ok, tak jakože Peter a záporák ještě šli, jenže... je to Peter a záporák kurva!!! Takové postavy mají tahat film (a hlavně Marvelácký) o 120 % navíc a ne že byly ok! Vyplňovací vata v podobě otravného kámoše dispečera nebo naprosto nepochopitelně černé ženské představitelky už mi hlava nebere. A co zbývá? Soundtrack je nevýrazný a akce, na kterou u Marvel filmů jdete není ani náhodou tak okázalá, jak byste čekali. Chyběl "wow moment". Nutno ale dodat, že jsem si u výslechové scény, málem vysmál prdel z těla ven. Původní Raimiho trilogie, leč nevěrná komixu, byla a je úplně někde jinde.

Při koukání na seriál jsem v sobě pociťovat tak trochu nudu a přehnanost věcí, které hlavní postavy řešily. Takový je můj pohled, pohled třiadvacetiletého kluka, který má střední za sebou a věci, které by tehdy bral moc k srdci, ale dnes je bere s nadhledem. Jenže v tom je kouzlo seriálu. Je přehnaný, bere vše moc vážně i v malicherných záležitostech a vyvolává emoce ve věcech, které jsou blízké teenagerům na střední. Střední je pro ně totiž život a každá píčovina, která se jim stane, jim ničí život, který na nich stojí. Na reputaci před kluky, na nepochopení citů (kterým stejně v pubertě dospělý těžko rozumí) a podobně. Což je fantastické, protože pro starší se budou jevit dialogy a monology jako kýčovité kraviny, jako když si puberťák uvědomí smysl života v naprosto nepochopitelné věci/aktivitě. A přesně tomu bude rozumět cílová skupina středoškolských studentů. Dospělí budou kroutit hlavou, že je to přehnané a vrstevníci se zase perfektně vcítí do některých rolí. A zbytek je jen fantasticky chutnající omáčka. Herci padli svým postavám dokonale a evokují ve vás přesně to, co evokovat mají, soundtrack scény ideálně podkresluje a mladým divákům seriál o to více podmaní a vtáhne je do děje. A mě osobně dělaly radost přechody z kazet do přítomnosti. Střihy byly inovativní a dodávaly přechodům hladkost, to samé platí o filtrech, kdy byla přítomnost vyobrazena studeně a minulost teple (ne gay). Závěr leč ne tak uspokojivý, ale něco to ve mně nechalo, možná i jedno oko nezůstalo suché. Spojím-li tedy subjektivní (pocity) s objektivním (řemeslná práce), pak nemohu hodnotit jinak než-li pěti hvězdičkami. RIP středoškolská lásko.

To slovo, společně s prokrastinací (dříve to byl prostě lenivý pičus), se mi prostě nelíbí, ale seriál dobře vystihuje. Je to PSYCHEDELICKÝ mišmaš geniálně poskládaných záběrů, perfektně nasnímaných a perfektně naaranžovaných. Je to všechno barevné, originální, ten seriál má prostě svou duši. A hlavně tento faktor ovlivnil rozhodování o páté hvězdě. Protože dějově byly některé díly jen nadprůměrné a ne velmi nadprůměrné, tak zbytek zachraňoval vizuál. Ze scénáristického hlediska to ale nijak nezaostávalo, Legion totiž docela dobře napíná a každý díl odpověděl na několik otázek, ale dokázal také položit několik dalších, což vás pochopitelně udržuje v napětí. Obstojné obsazení a fajn soundtrack je příjemný bodík navíc. Vlastně něco, co možná považujete za samozřejmost. Hodnocení nesnížím ani po docela chabém závěrečném dílu první série.

Hlavním tahákem her je hraní za assassina a až pak příběh v realitě. Jenže to si filmaři asi zapomněli zjistit, takže se nešťastně velká část filmu táhne v přítomnosti a skoky do vzpomínek tak uvidíme pouze třikrát. Vždyť je to taky škoda, když byla akce mnohem záživnější než docela nudná část v Abstergu, kde scénář rozhodně nepomáhal. A nesmím zapomenout na zcela zbytečné kamerové nálety nebo téměř čtyřhodinové záběry orla. Když nad tím tak přemýšlím, tak mohla kamera zabírat scény přesně naopak, prostě to nebylo dobře nasnímané. Ne pro účely Assassin's Creed. Hudba obstojná, herci také, nápad s pohyblivým animem se mi líbil. Dvojku radši nezkurvěte.

Dal bych tři, protože mě nebavily písničky a kupodivu zdržovaly, ale celkově to i přesto uteklo jako voda, Luke Evans hrál jako zvíře a zbytek castingu byl nadstandard, jenže přítelkyně řekla dáš pět, tak dám pět. PS: kecám, na čsfd budu vždycky rebel, pyčo, takže dám něco mezi, protože by to vlastně bylo docela adekvátní!!!