Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (352)

plakát

Nejlepší přítel (2017) (TV film) 

Po delší době jsem uzřel v kouzelné krabici nějakou českou pohádku a musím říci, že to nebyla sračka. Čím pohádka zaujme první je humor, má matka by ho okomentovala slovy: "To jsou jedy!". Ok, třeba nebyl skvost české scenáristiky, ale byl to příjemný nadprůměr. Stejně tak můžu mluvit o obsazení, kde nejsou nic moc akorát protagonisté "hlavního páru". A občas bych v některých scénách zvolil jiný mix a střih hudby, jinak to byla opravdu příjemná vánoční zkušenost. Vize pekla byla perfektní!

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Všude vidím a čtu samou chválu na tu tak zvané "vzkříšení" hvězdných válek. Ale kde mám ten podnět k těmto ódám najít? Ve filmu určitě ne. Budu spoilerovat asi 50/50. Za prvé, netušil jsem, že jsem na spin-offu Strážců Galaxie. Za druhé, zmrda, který zahrnul ve scénáři a obsadil tu hnusnou šikmookou krávu, bych vymazal z existence. Vždyť ta linie s Finnem byla posraně trapná, od té pizdy až po zbytečnou honičku kasínem na oslokoních. Benicio byl super, to zase upřít nemůžu. A za třetí, celý koncept filmu stojí na tom, že se odehrává do 24 hodin. Rey ani nemusela nějakého Luka hledat. S mečíkem se naučila sama, zvedat šutry taky. S čím argumentovali Jediové u Anakina, že je na výcvik už moc starý, u naší Rey prostě neplatí. Fuck it, že? I přesto byla ale část na ostrově ta zajímavější a držela film nad vodou. Vlastně duo Rey/Kylo dominovali a už teď dost tuším jak dopadne třetí díl. Jsem zklamaný, protože děcka zase stříkají samou radostí na promítací plátno a ještě předtím si nejspíš stříkli do očí, protože člověk, který tohle viděl (a klidně může být fanouškem Star Wars), by zdravým rozumem došel k závěru, že tenhle film je špatná a nedotažená kopie Marvelu.

plakát

MINDHUNTER: Lovci myšlenek (2017) (seriál) 

Netflix jede na sinusové vlně, jednou nahoře a pak zase dole. Mindhunter je ten první případ a je tomu tak zejména kvůli atmosféry, díky které si připadáte jako další člen jejich jednotky speciálních agentů a budujete s nimi prototyp charakterizace sériových vrahů. A je to zatraceně dobré. Dialogové přestřelky mají grády a v místech kde to potřebují jsou naopak nechutně tíživé a snad až na jednoho vraha byla všechna sezení velmi napínavá. Pro mě je tu tedy stěžejní atmosféra (Fincherův režijní rukopis je nasáklý napříč celou sérii), perfektní střihy v dialozích, majstrštyk scénář a osobní zájem o psychologii těchto lidí. Ač seriál typicky negraduje s každým dílem a je vlastně jen "přes kopírák", drží fandy lidského myšlení a činů napjatého jak strunu. A bez herců by to taky nešlo, protože agenti skvělí a vrahové jakbysmet. Pro mě seriál roku, takže další sérii, prosím!

plakát

Hobit: Bitva pěti armád (2014) 

Red Bull invented by Legolas. Předtím mi dost vadila menstruační vložka. Ehm... teda romantická. Po druhém shlédnutí musím ale uznat, že to byla jedna z mála emocí, která v poslední Hobitovi fungovala. Bitva naštěstí zvedla kvalitu a vyvolala jistou nostalgii, takže to nakonec nebyl tak špatný film. Pořád si ale stojím za tím, že se mohlo jednat o dva tříhodinové filmy a hodnocení by šlo znatelně nahoru. Škoda, že světu prostě vládnou prachy, což mi připomíná, že hodně peněz má být v Amazon seriálu ze Středozemě, tak uvidíme, jak to zkurví oni.

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Nejzdařilejší Hobit těží z toho, že není třeba se seznamovat s trpaslíky. Pravda, sice se seznámíme s Thranduilem, ale ten je boží jak cyp, takže to se nepočítá. Legolas je sice po CGI botoxu a vypadá směšně a Tauriel je fiktivní postava, která má romanci s trpaslíkem, i tak jsou ale oživením děje a nejdou zapomenout jako ti chlupatí skřeti. Hlavní je, že výprava napříč filmem svižně odsýpá a Martin Freeman dostal více prostoru a jde to znát. S Lukem Evansem tahá film. Celkově je Šmakova dračí poušť zajímavější na postavy, má na 300 % lepšího záporáka (Šmak je skvělý) a vidíte, že příběh se někam opravdu znatelně posouvá. Dialog Bilba s drakem a píseň "I See Fire" mi připomněla něco z té trilogie, kterou všichni tak zbožňujeme.

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

První Hobit je jednou obrovskou směskou kladů a záporů. Zase jsme se vrátili do Středozemě! A je tu i starý dobrý Gandalf a dokonce Bilbo. A 14 trpaslíků, z nichž asi pro 12 nehnete ani brvou. Je tam kurva moc postav a ty 3 hodiny se nevěnují všem, ale spíš všemu okolo. Chce to být barevné, kouzelné, akční, velkolepé. Ale není. Jsou tam mraky zbytečných scén, bez kterých by měl film krásných 120 minut. Je to prostě mišmaš stvořený pro vydělání peněz. A jediné, co tomu ty peníze vydělalo právem je Bilbo, Gandalf a Thorin. Všechno ostatní je prostě jen pozlátko bez duše. Nesrovnatelné se Společenstvem prstenu.

plakát

Valerian a město tisíce planet (2017) 

Mohlo to být skoro tak dobré jako Pátý element, jenže film tratil ve více důžitých aspektech, které nadnesu od nejmenších po největší. Akce a vizuál. Akce byla možná z poloviny tak okázalá jak sliboval věhlas agenta Valeriana a třeba lokace tržiště byla spíš Béčková, což je divné, protože zbytek filmu byl barevný, poutavý a celkově měl obrazově to, co Áčkový snímek mít má. Pak jistý skon neměl ani zdaleka takový dopad, jaký by si přál a co je ve scénáři asi to nejhorší je, že mezi V. a L. to absolutně vůbec nejiskřilo. Jejich dialogy jim prostě šly jen z úst a ne z charakterů. Cařin byl v pohodě, měl i jistou osobnost ale od Danea jsem nežral nic. Frajírkovství, zručnost, flirty, nic. A ta afinka bože. Děsný casting. Já jsem 10x krásnější, jsem o 10 cenťáků větší než Cara, s 10 kily svalů navíc bych byl prototyp agenta kunďáka a rozhodně lépe líbám. Škoda, Luc Besson si to posral sám. A ze mě mohla být hvězda! Takže to bylo překvapení a zklamání zároveň a ne nadšení.

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Jsem na nemocenské a tak jsem si řekl, že snad po 8 letech znovu sjedu Pána prstenů. Leč jsem u všech tří dílů vždy usnul (ne nudou), zapnul jsem je od posledního místa, protože ta trilogie člověka prostě hřeje u srdce a baví ho to sledovat. Je to dokonalé snad ve všech bodech filmařiny od A do Z. Kamera je majstrštyk, ty záběry na krajinu vás téměř teleportují do Středozemě, scénář je pocta Tolkienovi ve věci excelentního převedení jeho odkazu na plátno tak, aby to bylo přímo dokonalé, efekty jsou i na přes 15 let starou trilogii naprosto famózní a celkově vizuál ve full HD působí moc přirozeně, herci jsou fantastičtí a všichni už mají díky Peteru Jacksonovi po zbytek života nálepku své postavy z Pána prstenů na čele. A poslední věcí je hudba, protože ta je bezkonkurenčně to nejlepší, co se na filmovém poli nachází. Rozšířené verze jsou spíš na škodu a ty sestříhané jsou tak fantastické, jak jen mohou být a i kdyby ten díl měl tu a onu chybu, dohromady však dávají dokonalý celek, na který se milovník filmu vždy s nadšením podívá. Finální píseň Into The West nenechá obě oči suché. 101 %.

plakát

Rick a Morty (2013) (seriál) 

Tak jsem podlehl davovému nátlaku i já a začal jsem sledovat Ricka a Mortyho. První série se vlastně jen rozjíždí a je tedy taková průměrná. Divák si zvyká na tu nadmíru nekonvenčnosti, šílenosti a...to je možná vše. Rick a Morty je pravděpodobně nejvíce parodií a má ve svém scénáři filosofický přesah. Jenže ten může být hodně dobře skryt (anebo tam prostě není) a zbývá tak prostě jen kupa gagů, vtipů, memes a všeho možného. Čtyři hvězdičky dávám kvůli divákům nadhodnocenému renomé. Fanklub z toho udělal kult, který je extrémně vtipný a extrémně extrémní a extrémně všechno. Jenže já vám nevím... ono to vtipné je, ale ne extrémně a pak je tu ta věc s filosofií. Ty epizody třeba mají skrytou myšlenku, ale já neměl kolikrát náladu nad tím zevrubně přemýšlet, co by to mohlo být. I přesto mi zbyl nadstandardně vtipný seriál s brutální porcí šílenosti. Episodu Total Rickcall hodnotím jako absolutní klenot a bylo-li by to možné, dám 6*.

plakát

Wind River (2017) 

Co zpackal Sněhulák, Wind River napravil. Je to zvláštním způsobem klidná i neklidná pouť napříč mrazivou a nelítostnou krajinou, napříč mrazivým a nelítostným příběhem. Režisér si bere to nejlepší z jeho scenáristických předešlých počinů a promítl je na své dílo. Úplně vidíte, jak se to podobá Sicariovi, což není na škodu, protože to byl vynikající film. Můžete se tedy těšit na docela jednoduchý děj, který staví na několika větších i menších charakterech a jejich zasazení do celkové mozaiky. Atmosféra plynule střídá ponuré pasáže, ukrutně smutné a nechybí ani část, kde mi přísahám bohu nebušilo srdce snad 10 minut! Film je hutný a zároveň nese emocionální myšlenku, díky čemuž se z něj letos stává absolutně jistým TOP 3 filmem. A taky by byla ostuda zapomenout na herecké výkony a fantastickou hudbu. Rozhodně si jej pustím ještě několikrát...