Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (117)

plakát

Fantastická čtyřka (2005) 

Tak nízké hodnocení si tento film určitě nezaslouží. Je v něm všechno, co se od tohoto žánru čeká. Zlý padouch, krásná dívka, pohledný vědátor, přidejme k tomu ještě vejtahu a kameňáka a vznikne skvělý mix. Samozřejmě kdo čeká převratný děj a zajímavé myšlenky, ten by se měl poohlédnout jinde, ale to se snad dalo předpokládat. Pro mě to bylo na nedělní dopoledne skvělé odreagování a k tomu Ioan...hmm.....

plakát

Horší už to nebude (2006) 

O tomhle filmu se toho nedá hodně nakecat, ten se musí vidět. Jsem zvyklá na skvělé výkony Emmy Thompson, přesto mně tentokrát padla pusa z toho, co předvedla. Velmi zajímavý a originální scénář mě rozhodně nadchl.

plakát

Modern Times (2010) 

Tak kdybych u toho seděla v takovém prďáckém křesle jako ti ve filmu a dívala se na velké plátno, tak bych dala určitě víc hvězdiček, ale bohužel, židle je tvrdá a opravdový a hluboký prožitek mi kazí keramické kočky, kterými mám obestavěný monitor v práci :(

plakát

Barbie a Kouzelná dvířka (2014) 

Princezna Alexa v údivu zjištuje, že je tajemný svět za kouzelnými dveřmi, já, zase, že kvalita Barbie postupně upadá. Všechno, co v této pohádce je, už tu někdy bylo, včetně podezřele povědomé hudby. Nevím, jestli už jim dochází nápady nebo záměrně tvůrci šahají po něčem osvědčeném a dost možná, že pro dětského diváka to má pořád stejné kouzlo, pro dospělého obdivovatele Barbie je to však rána pod pás. Pod dojmem tohoto filmu pravděpodobně přehodnotím všechny Barbie, některé jsem zcela určitě podhodnotila a jiné zase naopak.

plakát

27 šatů (2008) 

Vypadalo to na pohodovou romantickou komedii, které jsem byla skoro ochotná dát i čtyři hvězdičky čistě za ten žánr, ale mám tak nějak zafixované tradiční hodnoty, ve kterých princ hledá popelku a ne naopak a popelka, která ještě ke všemu princovi vyzná lásku přes mikrofon a před davy lidí, už není vlastně ani popelka, ale trapná postava. Proč tomu dávám tři hvězdičky? Ani nevím, snad jenom proto, že jsem u toho nemusela přemýšlet a to mě dneska bolí.

plakát

Základ rodiny (2005) 

Pravda trošku divná rodinná situace z toho vypadla, ale zasmála jsem se a na nedělní dopoledne naprosto pohodový film.

plakát

Co děláme v temnotách (2014) 

Začalo to velmi zábavně a originálně. Komedie o upírech, to se hned tak nevidí. V polovině filmu jsem se ale začala lehce nudit, protože se nic nového nedělo. Když na scénu vstoupili vlkodlaci á la Twilight a Upíří deníky, tak jsem se mohla uválet, takže nakonec čtyři hvězdičky dám, ale mohlo to být ještě lepší. Každopádně nápad to byl skvělý.

plakát

Stormbreaker (2006) 

Vždycky jsem si přála vědět, jaké měl asi dětství James Bond, tak ted už to vím. Začátek filmu se mi líbil moc, už dlouho jsem neviděla Alicii Silverstone a vůbec tolik známých jmen a tak málo dobrých hodnocení, to mi nějak nesedělo. Postupem času jsem ale musela dát většině za pravdu. Kdyby z toho vynechali trapný pokus o humor, tak by pohled na akční záběry pohledného blondáčka určitě vynesl filmu lepší hodnocení. Ale bohužel, ten trapný pokus tam byl. Bill Nighy exceluje pouze pokud hraje vyloženě komickou roli, v tomto případě se navíc scénárista nemohl rozhodnout, jestli to bude nebo nebude komická role. Pořád jsem se nevzdávala naděje, že to půjde, ale jakmile se na obrazovce objevila zjevně záporná postava odporné sekretářky, bylo mi jasné, že fakt ne. Škoda, mohl to být slušný průměrný film.

plakát

Můj soused Totoro (1988) 

Na japonské filmy jsem se po svém dětství stráveném čekáním na to, až Goro najde svoji rodinu, neměla chut dívat, nebot život je už tak dost smutný. O japonském animovaném umění jsem se barbarsky domnívala, že jsou to hranaté postavičky, chrlící blesky. No, v obou názorech jsem se zmýlila. Nedávno jsem viděla japonský film, který se mi velmi líbil a dneska jsem se přesvědčila, že japonské animované umění umí být i kulaté a velmi zajímavé a dokonce to dobře dopadlo dřív, než jsem se ugrilovala na svém strachu. Jednu chvíli jsem byla nejvíc vyděšená krásným bezproblmovým vztahem dvou sester, když si ale pak řekly, že jsou blbé, tak jsem se uklidnila ;-) Tohle určitě nebyl můj poslední japonský film.

plakát

Zakletý v čase (2009) 

Tak původně jsem si říkala: "to nemusí být špatný", když jsem viděla, kdo tam hraje, tak zase: "to nebude dobrý" (nic proti Banovi, ač ho neprožívám, ale Rachel McAdams vyloženě nemusím a podle mě ani neumí hrát), ale nakonec to špatný nebylo. Začala jsem se ale více koncentrovat až v druhé půlce, kdy to nabralo na dramatičnosti. Bláboly o lásce mám ráda zabalené v jiném obalu.