F.W.Colqhoun

On si myslí, že jste mu zastřelil pejska ... ... Ha ha ha. Ha ha ha. Ilustrace venkova, plochá a malebná jako ladovská pohlednice, nicméně ani tak málo realistická Sklepení plná přírodních všeléků; bodré hospodské rvačky a žertovné domácí násilí; výměnný obchod; smažení přírodních halucinogenů bez rizika následků; neproduktivní dřina posvěcená přirozeným štěstím, spontánní zpěv sklepáckých písní.  Někteří autoři jsou chameleoni, jejichž filmy a hrdinové se jeden druhému nepodobají. Filmy Tomáše Vorla jsou z 80% Tomáš Vorel - většina postav prezentuje přesvědčení, myšlenky a humor Tomáše Vorla tím, že mluví jako Vorel. Další hovoří tak, jakoby je diktátorsky napsal a jejich projev vedl Tomáš Vorel. Vesničané a vesničanky jsou Vorel na chalupě. Někteří z nich jsou dokonce přímo Tomáš Vorel. Máte rádi idiosynkrazie Tomáše Vorla?

ČESKÝ ŽURNÁL S2E1 /// COCAINE Kde jsou buchty.... Vepředu. Dělníky, Sladký život po česku, považuji za úspěšný pokus Pavla Novotného ukrást dokument ČT, unést ho přímo z placu i s režisérem 'Vítečkem' Klusákem. Prodat to/se lidem, které bulvár nezajímá nebo jím opovrhují. Cvičením v manipulaci s publikem, které nežere hvězdičky, nekliká na pejsky a chápe, že anticiganismus není cool. Rozšířit cílové publikum tím, že bulvár od-prezentuji realisticky jako žumpu, kterou se nicméně brodí docela zajímaví lidé. Klusák udělal svému dokumentu tím, že únos vědomě či nevědomě dopustil, dobrou službu. Kdo by si pomyslel, že majitel Extra.cz považuje za celebritu Noama Chomskyho.

ČESKÝ ŽURNÁL S1E5 Romane, mikrofon, mikrofon! Čin Romana Smetany byl lidsky pochopitelným, legitimním a marketingově inteligentním projevem občansky demokratického odporu. Tykadla nejsou kosočtverce a jako graficky jednoduchý doplněk obratně demaskují patos politické reklamy. Reakce představitelů ODS byla logicky hysterická - něco takového se nemůže trpět: Krystalicky deprivantské vykrucování 'poškozeného' Ivana Langera, kterému Smetana 'muklovsky' tyká, a jehož žena Svobodu zcela logicky soudila; bohorovný nadhled Petra Nečase, zaklínajícího se odpovědností k zákonům ČR, které 'platí pro pana Smetanu stejně jako pro mě'; morální pobouření 'bouřkového' Pavla Blažka, žehrajícího na upadající úroveň doby. Lidem se odpovědnou politikou prostě nezavděčíte. Na druhé straně chudák Smetana, vláčený nadšenými dokumentaristy po všech čertech, konfrontace s kolemjdoucími na nejužší olomoucké lávce nebo s typem, který dnes nazýváme oříznivci dezinfo scény (=lůzou). Za dobré znamení považuji skutečnost, že už o Smetanovi není slyšet. Snad to znamená, že se má ten sympatický muž dobře. Dokument Remundy a Klusáka jako obvykle trochu deklasuje okatá snaha stát se protagonisty. PS: Jestli jste to nestihli opsat: 602714534. Tak, a teď máte číslo na 'Íčka' i vy.

Obvyklé kyberpunkové tropy, utopené v omáčce podivuhodné chuti. Tak autisticky precizní urbanistické omalovánky by si zasloužily, aby se na jejich pozadí odehrávalo něco méně adolescentního, méně hikikomori, než jalově vyjádřené touhy po otcovském uznání a vlhké sny o nevinné, silné a zároveň ultra submisivní robotické sexuální hračce. To dobré: elektro jazzový soundtrack na pomezí Delty, soundtracků z filmů Woodyho Allena a tucky Parov Stelara; animace postav připomínající dílem Fallout, dílem Byl jednou jeden život; lehké, bohužel málo četné odkazy na nedostižnou klasiku Fritze Langa.

Zlý sen je lepší než žádný. Jen mrtvým se nic nezdá. Homeopaticky surrealistický portrét starého chlíváka, kterému hučí z mladé schovanky nejen v hlavě jako po úderu zvonem, a s ním i celé jeho odpudivé kasty. Komu se Deneuve (nebo jinde a jindy nezapomenutelná 'dvojka' Bouquet/Molina) nesvlékají v práci před kamerou, hledá jinde. Třeba i v dětském pokojíčku. Kromě hlubokého vhledu do temné, dalo by se říci surrealistické mechaniky mezidruhových vztahů je film nemile aktuální zobrazením výběrového liberalismu - takového, který z kritiky tradičně nespravedlivých poměrů vynechává otázku legitimity vlastních privilegií.

COMPLETAMENTE LOCO  O lásce si myslím, že ten krocan je vynikající... :-) Teď, když už toho tolik znám, si mohu trochu zagenerelizovat: 1)Kvalitu většiny Buñuelových filmů lze zjednodušeně popsat jako až neumělecky precizní skupinové či individuální psychopatologické anamnézy, doplněné působivými surrealistickými šlehy. To, jak trefně iracionální prvky ilustrují lidské charaktery je trochu strašidelným, ale cenným podnětem k úvahám o tom, co je člověk vlastně zač. 2)Buñuel se s postupujícím věkem ke starým buržoustům, jimž věnoval ve svých filmech tolik prostoru, nestával shovívavější. Naopak. K nekrofilnímu paranoikovi Francescovi vyjadřuje na rozdíl od svých pozdějších odpudivých chlapů jistý soucit. 3)Na to, že byl šťastně ženatý skoro 50 let, Buñuel pozoruhodně často sugeruje, že manželství nebo i jiná dlouhodobá forma vztahu se ženou není vhodný způsob, jak řešit cokoliv, hlavně ne duševní nerovnováhu.

Stalo se něco strašného... Uklízeč vysál část Gijoniho výstavy. Kdo zná jiné Östlundovy filmy, tuší, že sice dostane odpovědi na některé naznačené otázky, zároveň ale že si mnohé odpovědi budou protiřečit. Östlund zve diváka opakovaně na místa lítých střetů tradice, která dává ještě trochu smysl, a toho nového co dokládá, že už jsme chtě nechtě někde jinde. Rodinné dovolené, jachty zbohatlíků, galerie moderního umění... Můžeme to brát jako výzvu pátrat po úplně nových způsobech tázání. Nebo najít odvahu přiznat si, že možnostem tázání a odpovídání je navždy konec a přijmout všudypřítomnou absurditu jako zdroj poněkud hořké radosti. S vědomím, že už nic jiného není k dispozici. Rozhodně si ale musíme užít [pro změnu i na plátně] rozpačitý sex, zatrsat s Justice a zatleskat Olegu Rogožinovi. /// Máme virál! Máme virál!

Další z Vorlových fascinací venkovem resp. tím, jak si venkov vysnil. Kukátko do buranského simulakra zabydleného Sklepáky a Budařem, nabízí idylickou podívanou a šťavnaté hlášky jako ti čmoudi vlezou všude, i do kulturáku. Místy to funguje skoro na 20% stejně dobře jako kdysi v Kouři. Požitek kazí smutná skutečnost, že z venkova už si z různých důvodů nelze dělat legraci tak nevinně jako kdysi. A ovšem též Jakub Kohák v hlavní roli aspergera se srdcem na správném se úspěšně vyhýbá jakémukoliv hodnocení - jeho výkon není dobrý, není ani špatný, není ani trapný, což by se v poetice Vorlových filmů dalo i pochválit; je prostě úplně marný.

What would it take for you to feel secure? (...) More. Většina Scottových filmů v posledních dvaceti letech vypadá, jakoby nestrpěl, aby cokoliv v nich včetně námětu a scénáře soutěžilo s vycizelovaným obrazem a zvukem. Jen tak si lze vysvětlit až jakoby záměrnou jalovost Vetřelčích prequelů, Napoleona...a též Všech prachů, v nichž je každá myšlenka, věta, postava podřazena fotogeničnosti lokace a chladné eleganci záběru a střihu. Miliardář lže a nechce platit... [insert 'Patrick Stewart mild schock meme'] Odhalení banálního charakteru zdánlivě výjimečné postavy by nemuselo probíhat v rámci banálního filmu.

Why do you have a hair net. You are bold!Čistokrevný exemplář nového druhu - hrají v tom slušní herci, je to slyšet i vidět, vedou se v tom dialogy a simuluje to když ne děj, alespoň dění v kadenci cca 24 políček za vteřinu. Vlastně se těžko formuluje proč, ale film to není. Pohyblivá fólie přetažená přes obrazovku. Ne-film.Chtěl bych tu pobývat za 100 let a číst o téhle formě studii. Pár nerdů ji bude obdivovat a žasnout nad dokonalou prázdnotou obsahu a řemeslnou zručností, s níž se podařilo jí dosáhnout.Ale až za sto let. Dnes ne.