F.W.Colqhoun

Mind you... breakfast is supposed to be the most important meal. Toho hejtu! Ruku na srdce, jsou jeho ostatní filmy o tolik lepší? Ve kterém z nich můžete vidět Stalloneho v obřích plenách? Říhajícího po opulentní snídani, usínajícího při maminčině ukolébavce? Osobně mi komediální období [posledních] akčních hrdinů (mezi něž ovšem nepočítám Dieselovy trapné pokusy o COKOLIV) připadá smysluplnější než mnohé méně výrazné akční klasiky. Než se všechny žánry prolnuly v postmoderním mišmaši post-Postradatelní. Největší borec: Alan Silvestri.

SPOILERY Nemůžu tomu uvěřit. Rudá armáda by netýrala civilisty. Kobajašiho série je monumentální nejen rozsahem, v 5.-6. části šťastně rozšířená o úžasné exteriéry vůči okupační armádě nelítostné čínské přírody, kvalitou zpracování a především záměrem, který se odhalí každému, kdo spolu-absolvuje všechny úseky cesty: prezentovat lidský úděl v jeho nelidské formě, válečnou mašinérii v jeho nenasytné nevybíravosti. Zprvu idealistický, dobře krmený a privilegovaný intelektuál nyní konzumuje šneky, potom odpadky a nakonec nic. Citáty filozofů nahrazuje rezavým řetězem a s oponenty nediskutuje, anýbrž zakrvácené topí v žumpách. Funkcionář, voják, uprchlík, vězeň, Kajiho kariérní růst se logicky završuje v ledové pustině lednového Mandžukua. Bože, buď milostiv ke všem, kdo to mají naživo. Vracím se domů. Už to není daleko.

How much money do you want? / $35,000, for the initial plans. / I'll give you 2,500. / Okay. Když chcete, aby nadaný tvůrce natočil skvělý film, nedávejte mu moc peněz. Dynamiku Andersonova Jules & Jim v prostředí soukromé / veřejné SŠ nepohání ani výtvarné piškuntálie, jak je známe z novějších počinů, nýbrž dynamika duelu nepravděpodobné figury nadšeného lepla s organizačním talentem, vizí a neodolatelným xichtem Jasona Schwartzmana, a standardně okouzlující figurou vyšumělého boháče s neodolatelným xichtem Billa Murraye. V roli trofeje krásná Olivia Williams. S náloží situační a verbální nerdovské komiky okázale lepší než technicolorová poušť (okolo) Asteroid City. I like your nurse's uniform, guy. / These are O.R. scrubs. / O, R they?

SPOILERY Vy jste vážně pozoruhodně hloupá. Povzbudivé potkat ambiciózní český film, zklamání takřka zákonité. Příliš záhy (na úrovni upoutávky) konzumovanou smetanou Úsvitu je originální námět, slibující vrhnout světlo do temných mnohých temných koutů nejen minulého století. Blízko vrcholu výprava a hudba - a odtud sešup do nejbezútěšnější průměrnosti. Scénář, režie: Šifra a Chlupáček příslib stanovený knižními inspiračními zdroji nenaplnili. To, že zajímavé téma zmíníte a potom vše podnětné vynecháte, může být zajímavá, sebe-podvratná tvůrčí strategie. Nelze se ale zbavit dojmu, že k tomu došlo čistě ve prospěch rozvinutí primitivní detektivní a řekněme romantické zápletky, která jak je natočená navíc nedává moc smysl. Ostatky hermafroditního novorozence jsou objeveny skupinou dělníků a ohledáno místním lékařem, přesto informace o povaze nálezu neunikne na veřejnost. Brzy potom, co se na scéně objevuje Saša, vychází najevo také to, že o jeho existenci ví další osoby v okolí (rodina; farář, který odmítal pokřtít, biskup). Přesto je odhalení jeho/její existence považováno za nebezpečnou, protože ohrožuje představu o řádu. A v komunitě, kdy (by) se takové novinky šířily rychlostí tatranského požáru, nikdo nic neví. Už dlouho jsem neviděl ve filmu něco tak nepravděpodobného. Postava Heleny: Výkon sympatické Elišky Křenkové anachronicky civilní. Zdvižený prostředníček a píčování v roce 1937? Předcházela tomu nějaká rešerše dobových mravů, nebo jde pouze o pomrkávání tvůrců v tom smyslu, že jde o současný příběh zasazený do dobových reálií? Postava manžela/ředitele: Jednoduše špatně napsaný stereotyp sobeckého, omezeného bílého muže. Příliš hloupé, abych se cítil dotčený - a to jsem dotčený být chtěl! Queer rovina: Zjednodušující a pravděpodobně ještě anachroničtější, než postava hlavní hrdinky. Postava Saši, v níž se manifestuje nesnesitelná fluidnost natékající do kartaziánsky pravoúhlého uspořádání světa, vymalovaná jako obrázek přírodně moudré, vousaté světice, škodí nejen filmu a jím samým jaksi podvázanému problému, ale i osobám, které má reprezentovat. Celkově jsem vlastně docela nerad, že jsem to viděl.

Co je strašidelnější než vraždící černá kočka? Anglické post-synchrony v italských filmech. Hlásím nejvyšší zaznamenaný podíl detailních záběrů očí v jediném filmu. Bez nich by byla Černá kočka o cca 20 minut kratší. Z mašiny na strach, asi pouze z propagačních důvodů kuchající dílo E.A. Poea (pokusy o personifikaci vnitřních démonů hrdiny do zvířete v duchu předlohy vyznívají dosti klopotně), zbylo po čtyřech dekádách trouchnivění a restauraci obrazu příjemné campové povyražení, potěšení z dobře vybraných anglických lokací a zvláštně negiallový pohanský soundtrack v duchu Jacka Niezscheho. A jedny neduživé kozičky.

SPOILERY There's a swimming pool... Žánr je dobrý sluha, ale špatný pán. Vztah mezi ním a etablovaným francouzským tvůrcem je v kvazi-hitchcockovské detektivce hezky vyjádřen tím, jak se film s příslibem příběhu nekompromisně stáčí k postavám a pod zástěrkou zápletky ohmatává mysterium jejího navíjení - u bazénu plného inspirace. Tím je pro vyprahlou autorku detektivek jako Dorwell nosí kilt (úžasná a bilingvní Charlotte Rampling) dcera jejího nakladatele (úžasná a taky trochu bilingvní Ludivine Sagnier). Jejich samičí taneček okolo betonové díry zanesené listím vrcholí nad dírou s tělem a kyprou zeminou, zločinem beze stopy [thrillerového vzrušení]. Roztomile zbytečné mužské postavy, nakladatel, fešný číšník, dvojice směšných prcalíků a pochopitelně zahradník, dodávají výhradně těla, každý jinému účelu. Modř průměrného hodnocení tohoto okouzlujícího filmu lze akceptovat jen jako přitakání obvyklé barvě voděodolného nátěru.

Trust me, baby, you're gonna wish you had three hands. Rozhodnutí vylepšit film tak výjimečný jako Total Recall si lze vykládat jako: 1)Nesoudnost. Zázraky se občas dějí i v kinematografii, ale nikdo příčetný včetně zainteresovaných nemůže doufat, že tým Wiseman, (za jiných podmínek vynikající) Farrell, Beckinsale, Gregson-Williams pdodá lepší výsledek než Verhoeven, Schwarzenegger, Stone, Goldsmith. 2)Odporný, do značné míry potvrzující se kalkul, že tu nestoudnost budou chtít všichni vidět. Výsledky rouhání nezachrání ani vtipné reinterpretace klasických scén ('na dva týdny', 'ruce', '3 cecky'), ani méně vtipná bladerunnerovská výtvarná stylizace kolonie. Která v duchu obvyklé wisemanovské lacinosti není Marsem, nýbrž Austrálií.

Upozorňuju vás, že kvůli formaldehydu bude kremace delší. Iñárritu bídu estetizovat umí a dělá to rád. Málokterý tvůrce odolá neudělat hezké i to, co by se z dobrých důvodů hezké dělat nemělo, a když to se rozhodnete přijmout to jen jako trochu nevkusný pokus o zachování důstojnosti chudiny, lze to vydržet. Zimní Barcelona posledních měsíců života vypadá úžasně. Solidní je i tragická linka otce, na něhož se všechno trochu sesypalo - manželka se kurví a šílí, za což se jí on musí čas od času omluvit; bratr je svině; [ilegální] kšefty váznou, protože bílí nenakupují, černé muly zašila za dealování heroinu policía a asijští umřeli. A do toho všechen ten rak jater, kostí a močení krve.  Opravdu velké rozpaky se dostavují v okamžiku, kdy Iñárritu 'málo nosné'  psychosociální drama zahustí silnými shyamalanovskými sračkami a myslí to podle všeho vážně. Slušný film lze snadno zničit sdělením, že [se] o tvé děti nestaráš ty, ale vesmír. Škoda vynikajícího Bardema, škoda Gustavo Santaolally feat. Underworld (Shudder/King of Snake) Nedostižná alternativa: Žít.

Zradil jsi moji důvěru. Měl jsi mě znásilnit! Mathieu Amalric je dobrák, který s  polansky úchylným výrazem slídí Paříží s deklarovaným záměrem udělat to každé podle jejích představ. Je to úkol natolik vysilující, že (ke své osudové škodě) nemá čas trénovat zápas řecko-římský a od štace ke štaci jej musí na nosiči bicyklu převážet lynchovsky vyhlížející obr. Damienu Odoulovi děkuji, že mě ke svému šmíráckému počinu přizval.  TURISTI, PAŘÍŽ NA VÁS SERE!!!

Jste ženatý? | S tou dívkou v šatně, tou blondýnou. (...) | Odcházíte do penze? | Nejdřív se rozvedeme. Dosud jsme na to neměli čas. | Už je po všem? | Nikdy to nezačalo. Až budu starší, chci si dělat, co se mi zlíbí. Tři je horší než dva, čtyři jsou horší než tři. Šťastné vzpomínky vyvolávají smutek stejně jako bolestivé; vše už bylo. To, že si každý pamatuje něco jiného a všichni trochu lžou, také ničemu neprospěje. Svým způsobem jsou o minulosti všechny filmy. Všechny směřují k závěrečným titulkům, o nichž racionálně předpokládáme, že už čekají v promítačce. Melancholie dalšího Resnaisova nespojitého filmu, jímž vzpomínky procházejí jako staré skříňky starožitnictvím (nebo jako nevítané návštěvy), je tedy nutná a jejich krása, jejich lež, je to jediné, co bídu nesnesitelně přesného záznamu posvěcuje. (Úžasné, 'postarší' a prošedlé, vzpomínající Delphine Seyrig bylo v době natáčení cca 30 let...)