Wartord

Film o ničem, ale za tu Mihulovou bych možná ještě hvězdu přidal. Bolek vydělávající na splácení dluhů také dobrý. V základě je na tomhle filmu špatně, že divák nepozná, jestli se má smát nebo brečet....

Naprosto jiný level od Shit Awakens! Sice si to od Lucasovské značky bere málo, ale na to, že účelem filmu bylo vytvořit dostatek času pro tvorbu osmoé epizody a ještě něco málo vydělat, se Rogue One stal důstojným snímkem ze světa SW. Zároveň mě potešilo, že všechny postavy zemřely a nebudou mít možnost v rámci univerza dál se rozvíjet. Za co jsem ale dostal nerd rage, byla první scéna s Vaderem, který vede rádoby psychologickou analýzu toho, co se stane člověku, který propadne touze po moci. To by přece Vader neřekl, maximálně tak Obi-Wan. Druhá scéna řezání rebelů mečem byla ovšem úchvatná, no ale bezprostředně potom nastává další úskalí filmu, kdy Leia se objevila v rebelské flotile naprosto nelogicky a tím pádem z ní udělali lhářku, pokud se tedy nebudu navážet do scénáristů Rogue One. Zvláštní. Myslel jsem, že svázané růce tvůrců nacpat film mezi epizodu III a IV bude záruka filmu bez excesů, ale nic, chyba se vloudila. Navíc ústřední motiv filmu, a to kurvítko Death Star nebylo uspokojivě vysvětleno. Nebylo by jednodušší, kdyby Galen prostě neodpálil tajně DS hned po prvním uvedení do provozu? To už je teda stále pravděpodobnější Inside job teorie. Málem jsem zapomněl - tento komentář obsahuje SPOILER... A ještě jedna věc: Hammerhead cannot push Star Destroyer!!!

Na tohle se člověk může podívat nanejvýš v době, kdy ještě není rodičem nebo neuvažuje mít rodinu. Taková surovost a psychické deptání diváka snad muselo odstřelit i ty herce, co tam hráli. Závěrečný OMG a WTF efekt ve finále každé série je zaručen. Málokdy se podaří napsat tak svěle detektiva, jakým Julien Baptiste bezesporu je. Koneckonců žádná postava není černobílá. Když se nám jeví jako totální nehápavý blbec, postupem sezóny se začne vybarvovat jeho pravá povaha. Sice i těch osm dílů na sérii je moc (stačilo by třeba 3x90 minut), ale jinak vynikající!

Po první sérii těžko hodnotit, zvláště, když nevím co bude dál, ale...zapomenu na nějakou osmdesátkovou nostalgii, jak o ní někteří hovoří, protože promě to žádná nostalgie nebyla, nebo alespoň mi to teda nepřišlo zvlášť nosné pro seriál jako celek. Vyzdvihnul bych asi dětské herce, kteří byli naprosto uvěřitelní, chovali se logicky a měli veškeré traity, které tak dobře znám z dětství (DnD, přirovnávání skutečností k fantasy světu; Star Wars, všude plakáty, postavičky atd. atp.). To bylo pro mě to nostalgické a proto mě to tak zasáhlo. Kdyby bych byl stále malé dítě, při horových okamžicích bych si vzpomněl na Diablo II. Ale vlastně já si na to vzpomínám ještě teď! Všechny epizody jsou si rovny, bohužel od třetí jde už tak trochu poznat kam to všechno spěje. Scénáristé to museli zachránit tím divným cliffhangerem na konci. Ale i tak na to budo vzpomínat v dobrém.

Od totálně špatné animace k absolutnímu vrcholu. 6 sérií je absolutní jízda a je vidět, jakej je Anakin idiot a Grievous smolař, který se umí tak krásně smát. Tvůrci správně odhadli, že to musí být pro větší děti, aby to zároveň nenudilo dospělé a fandové SW z toho něco měli. Seriál úplně popírá tu sílu jako náboženství, co vypuklo v Shit awakens, a dává tomu nový rozměr. Pro děti poučné, zvláště pak pokud se zamyslíme nad tím, co člověk musí udělat, aby přispěk ke své vlastní dokonalosti a nesvezl se k temné straně. Ač je Lucas hroznej filmař po všech stránkách, jeho supervize tady byla znát a celkově to seriálu prospělo. Hvězda dolů za občas příšerný mix hudby.

Jestli to mělo kritizovat americký systém a dokázat, že se přece jen někdo najde a ukáže, že všem stejným metrem, tak jsem to teda nepochopil. Snažilo se to být nestranné a potom stejně americká jurisdikce po několika filmových minutách žvanění a přemlování kývne na výměnu špionů. Přišlo mi to takové umělé leč spielbergovsky dokonalé. Jenom tomu teda škodí ty předsudky společnosti vůči Donovanovi, které se na konci změní na obdiv. Tak to opravdu funguje? Rylance teda nevím za co dostal Oscara, když tam řekl jenom tři slova, možná za jeho cromwellovské grimasy. A ta spolupráce Spielberga s Hanksem je únavná a začíná už zapáchat.

Pozor, po dlouhém odkládání a nekolikerém vypínání uprostřed filmu přichází kompletní komentář od Wartorda! Americký inženýr a pilot vesmírných korábů pan Cooper se v totalitní Americe prokousává terénním vozem s píchlým kolem dvoumetrovou kukuřicí, jen aby ukázal, jak se dá touchpadem ovládat bezpilotní drone. To na úvod. Zatímco diktatura krmí lidi fake moon landingem, podzemní NASA se odhodlá k plánu A, vlastně A bylo vždy B. Za vším stojí profesor Brand, který mimochodem za dvacet let strávených ve filmu nezestárnul ani o píď, jen mu dali hadičku do nosu, dali ho na vozík a ostříhali ho, aby to tak vypadalo. Cooperovi na začátku nakuká, jak je to krásný zachránit lidstvo a jak je krásné zajistit dětem slibnou budoucnost, a proto ho nechá vypravit se na cestu bez nějakého většího bezpečnostního školení, Cooper ovládat moderní technologie přece zvládne bez jakékoliv průpravy. Vrcholem má být planeta doktora Manna, který prý našel pro lidstvo nový domov. Ale ještě předtím se hodinu cestuje vesmírem a zdolávají kilometrové vodní vlny na mělkém balatonu kdesi na nějaké vodní planetě. Nicméně potom všem se z Manna vyklube Matt Damon a pěknej prevít, kdy jeho chování prostě neodhadne ani ten nejzarputilejší psycholog na světě. Proč prostě neřekl "Sorry lidi, lhal jsem vám, ve skutečnosti jsem jenom chtěl zachránit. Jsem zbabělec já vím..." Ne, on se rozhodne lidstvo slepě zlikvidovat nedomyšleným plánem. Jak si mohl myslet, že mu to vyjde? Po vesmírné honičce a následném odpálení vesmírného nosiče se Cooper rozhodne na všechno vykašlat a hupsne do černé díry a místo singularity objeví....knihovnu. Nasleduje pár slzy dojící scény a potom, tadá, konec, závěrečné titulky. Chápu ten čtyři roky připravovaný scénář Jonathane, ale relativistickou astronomii nenastuduješ sjížděním wikipedie. Film, který nám má říct, že cestování vesmírem je k ničemu a že bychom raději měli zůstat nohama na zemi a zanechat romantických představ, že až zemi jednou definitivně zdevastujeme, tak se jednoduše přestěhujeme jinam, se bez černých děr obejde. Hraje si to na bůhví jaké hluboké existenciálně-vědecko-fantastické dílo, ale já bych teda zůstal u toho existencialismu. Diváci, zapomeňte na nějakou fyziku a nebuďte smutní, že to nechápete. To totiž nikdo nechápe. A hlavně nikdo neví, co se stane při pohlcení černou dírou. Rozhodně nečekejte nějakou knihovnu, z které můžete házet knihy na zem. Co se stane, to nikdy nepoznáme. Lidstvo je tak malichernou záležitostí v životě vesmíru, že si my sami musíme pomáhat kulturními záležitostmi. Jedna hvězda za vynechání CGI, jedna hvězda za Zimmera (což klobouk dolů) a jedna hvězda za Murph, ale tu malou, ta stará husa mi leze už na nervy všude kde se objeví. O čtvrté hvězdě budu uvažovat, až se ocitnu jednou v černé díře a budu přitom vzpomínat na tento film a možná jeho emociální hodnotu a pozitivní účinek na duši před smrtí docením.

Nejprve se proplýtáte klaustrofobicky v jeskynních tunelech s vědomím, že ta skála prostě neuhne. Následuje profesionální fyzický výkon horolezkyně spočívající v prstových záchytech na stropě jeskyně a překonání propasti do středu Země. Ale nevypadá to vůbec trapně, právě naopak. A potom se to změní na brutální klaustrofobickou hru na honěnou s monstry spoléhajících jenom na sluch. Konec by kdekoho urazil a snížil celkový dojem opravdu hodně, ale naštěstí z toho scénář elegantně vybruslil a vy si konec užíváte. Perfektní film na movie night s přáteli.

Dámy a pánové, připravte se na nepříjemnou zábavu, kdy ústřední dvojice mentálně nemocných psychopatů se chtějí naposledy v životě stát babičkou a dědečkem a tak chytí příležitost za pačesy. Nebude Vás lekat to co se děje, ale to co u správného hororu má být, tzn. tísnivě si představujete, co babička ve stejném domě zase bude v noci provádět. Prostě žádné abnormální bububu. Jenom netušíte, co přijde tentokrát. Je to opravdu horor na úrovní, ale za toho rappujícího třináctiletýho perverzního usmrkance a závěrečné titulky snižuji hodnocení, ale přesto doporučuji všemi deseti!

Do doby, kdy lidi přišli jenom o čich a chuť, tak to bylo filozoficky dokonalé, ale potom se z toho filozofování stala taková fraška, že to nevyzvedlo ani oční umění Evy Green a její strašlivé poprsí... Tvůrci jakoby tápali, nevěděli, o čem udělat film, měli toho zoufale málo, tak stopáž na dnešní odbu krátkou dohnali ztrátou dalších smyslů bez jakékoliv logické úvahy. Goodbye sailor, slátaniny s přibývající stopáží házím přímo do tříděného odpadu.