Recenze (1 470)
Temný stín nad L.A. (2002)
Námět originalitou neoplývá, ale což, téma zkorumpovaných policistů mně v zásadě nijak nevadí. U filmu jsem se nenudil, sem tam akce, sem tam nějaká hláška, sem tam odbočka k soužití jak manželskému, tak i mileneckému. Slušný průměr.
Svět drog (2006)
Film, od kterého jsem moc neočekával a nakonec mě slušně zabavil. Dostatečně drsné, napínavé a k tomu dobře vykreslené podsvětí v Sao Paulu.
Tequila Sunrise (1988)
První věc, která mě hned v úvodu napadla bylo, že z těch dvou vypadá svojí vizáží jako mafián Russell a ne Gibson. Druhá věc je, že film toho mnoho nenabízí. Dva kamarády, stojící na opačných stranách zákona, které spojuje láska k jedné ženě. I z tohoto námětu mohl vzniknout solidní film a ne jen po všech stránkách průměrný.
Ostrov (2005)
Prvních 30 minut mě nebavilo vůbec, a i když to potom nabralo tempo a Bay mě utvrdil v tom, že akci umí skvěle, scifi žánr nikdy nebude patřit mezi mé oblíbené.
Oheň (1991)
Řemeslně jistě dobře odvedená práce, která mě ale bohužel nijak nezaujala. Zatímco hasiči bojovali s ohněm, já bojoval s tím neupadnout do spánku
Přežít svítání (2007)
Loučení se svobodou v Mexiku. Je to celkem zábavné, místy vtipné, místy i drsné, jen jsem nepochopil tu linii s tím knězem v kostele. Do té mexické jízdy to nijak nezapadalo a působilo to spíš rušivě.
Tango a Cash (1989)
Těch hlášek a rádoby humoru tam bylo na můj vkus až moc (třeba když je odvezou do kriminálu a oni pusu od ucha k uchu a vtipkují ostošest, jako by jim oznámili, že právě trefili jackpot). Akce je slušná, děj má spád, takže jako vzpomínka na osmdesátky to funguje dobře.
Válečný kůň (2011)
Tímhle si mě Spielberg nezískal, ani mě nedojal. Toho kýče je tam skutečně moc, což je ve výsledku kontraproduktivní. Chvílemi jsem o dění na plátně ztrácel zájem. S přihlédnutím k délce filmu to bylo nad moje síly.
Útěk z New Yorku (1981)
Kdysi dávno jsem to vnímal jako skvělý a napínavý film, jenže uplynulo cca 30 let a vše je jinak. Russell a spol. se snaží být tak drsní a cool, že je to vše k smíchu. Dialogy to nezachraňují, spíš naopak - posouvají laťku nevkusu ještě níž. Z nostalgie si to ale svédvě hvězdy zaslouží.
Felix a Rose - Láska po francouzsku (2002)
Nic objevného, přesto se na tuhle romantickou jednohubku hezky dívalo. Stále jsem čekal, že to začne nějak gradovat, ale místo toho přišel předem daný závěr.