Recenze (360)
Udělení milosti se zamítá (2002) (TV film)
Na televizní poměry profesionálně zpracovaný film se silným tématem. Drsný příběh podle skutečné události s tíživou atmosférou 50 až 70 let, skvělé exteriéry, propracované charaktery i vedlejších postav, vynikající hudba, výborný Dolanský v roli rebelujícího mstitele a stejně dobrý Motloch v roli zákeřného policajta. Ve filmografii pana režizéra Jiřího Svobody jeden z nejlepších kousků.
Czech Made Man (2011)
Pěkný vizuál z blbého scénáře skvělý film neudělá. Klipový sled scének ze života českého zbohatlíka 90tých let poslepovaný komentářem chvástavě žoviálního hlavního hrdiny. Bylo mí líto herců, kteří ztvárňovali jen neživotné plakátové karikatury. Nebýt to český film byl by to pro mě odpad.
Karlík a továrna na čokoládu (2005)
Přestože tahle Dahlova knížka nepatří k jeho nejlepším, tenhle bizarní a nesmírně vtipný kousek mě okouzlil.
Uprchlík (1993)
Napínavý thriller, který jsem viděla 20 let po vzniku a v neuvěřitelně mizerném dabingu. Možná v originále?
Záměna (1983)
Jedna z mála snesitelných komedií s Eddie Murphym. Trochu variace Milionové bankovky, která je pro mě zábavnější.
Sabrina (1954)
Klasická červená knihovna našich babiček, která je koukatelná jen díky charismatické dvojici Bogart a Audrey Hepburn.
Příběh kriminálního rady (1994) (TV film)
Díky hereckým výkonům slušné televizní drama. Ale bez tajemnosti a atmosféry předlohy.Tahle i čtenářsky atraktivní Fuksova kniha by si zasloužila lepší zpracování.
Poslední smích (1995)
Poměrně zábavná komedie s vynikajícím nápadem, ale bohužel celkové zpracování pokulhává. Z počátku vynikající komedie začne trochu nudit, protože zábavný nápad se nikam nevyvíjí a jen se dokola opakuje. Debaty liberálních intelektuálů a pravicových radikálů byly vtipné, přidala bych nějakou hvězdičku, kdyby jich bylo víc.
Svět podle Prota (2001)
Příjemné konverzační drama s chytrými dialogy a skvělým Kevinem Spaceym v roli psychiatrického pacienta a mimozemšťana. První polovina v podstatě sci-fi, v druhé půlce se film překlopí v podstatě výhradně do psychologického dramatu a závěr nechává na divákovi, aby si vybral sám. Potěšila mě absence sentimentu a vlezlého kalkulu.
Portrét dámy (1996)
Vizuálně podmanivé kostýmní drama s otřesně loutkovitými postavami. Zvlášť divná je postava hlavního svůdce Johna Malkoviche, což není chyba představitele. Scénář je prostě špatný, takže osudově chybná volba partnera hlavní hrdinky působí nepochopitelně. Zklamání po Pianu. Podle Henryho Jamese.