Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (68)

plakát

Bídníci (2012) 

Bohužel (nebo bohudík?) jsem skalní muzikálový fanda a celkem hudbě i divadelní vědě rozumím, tudíž nemůžu sdílet nadšení ostatních. Bídníky znám velmi dopodrobna - Hugův román, dva filmové a několik adaptací muzikálových či z nahrávek a teda jsem po hudební stránce zklamaná. I divadelní herci na podiu to zfleku zvládnou zazpívat daleko lépe než tito herci po hodinách a dnech a týdnech úmorné práce ve studiu. Chápu, že ne každý divadelní herec se hodí pro film, ale přijde mi kontraproduktivní změnit ráz a podobu písní podle hlasového rozsahu zpěváka, řada skladeb utrpěla tuto úpravu, a tím pádem muzikálové stránce snímku značně uškodila. Po pěvecké stránce bylo obsazení hlavních rolí velmi slabé, nejhůře snad Russell Crowe, díky němuž Javert ztratil to, co měl být. Jackman podprůměrný (herecky výborný, ale zpěv zaostával), stejně jak představitel Maria. Našla jsem tu pouze dva herce, bohužel ve vedlejších rolích, kteří svou roli zvládli nejen perfektně zahrát, ale i famózně a bez úprav zazpívat: Amanda Seyfried (Cosette) a Aaron Tveit (Enjorlas). A abych jen nekritizovala, je třeba vyzdvihnout famózní sbory a společné části, byly daleko propracovanější než v klasickém muzikálu a dokonce mě potěšily i nové vícehlasy, které se v klasické muzikálové podobě v řadě skladeb ani nevyskytují. Rozhodně ovšem doporučuji Bídníky (v jakékoliv podobě) předem znát, vzhledem k tomu, že z písní byla vystřižena řada slok, pak souvislý děj poněkud zaniká. Příběh je to pořád silný, emotivní, ale myslím, že samotný muzikál ve své divadelní podobě to spíše poškodilo. Čekala jsem od toho mnohem více, zvláště po pěvecké stránce a Javert byl pro mě největším zklamáním.

plakát

Bez kalhot (2012) 

Pro dámy skvostná podívaná, ale příběh a samotné hraní některých herců značně pokulhávají. Nicméně jako žena nemohu jinak a dávám ***, za příběh body dolů. Být chlap, hodnocení je daleko nižší, po čistě filmové stránce značně podprůměrný. Jinak musím vyzdvihnout Tatumovy úchvatné taneční schopnosti a to, jak překvapivě dobře vypadá poloobnažený M.McConaughey ve svých 43 letech.

plakát

Miluj mě, prosím (2004) 

Čekala jsem prvoplánovou romantiku a dostanu podivnou romantiku v kombinaci s detektivkou a schizofrenními prvky. Tato kombinace se mi moc nelíbila, bylo to podivné, nepravděpodobné a překombinované. Jinak naprostý souhlas s kleopatrou, včetně hraní Joshe.

plakát

Samec (2009) 

Mně to zas tak zlý nepřišlo, jak tady spousta lidí píše... Role šitá na Kutchera (vůbec ve mně nevyvolal nějaké pocity prkennosti, jak jsem se dočetla ve starších komentářích) a jako bonus pastva pro dámské oči od začátku do konce. Prostě i takhle se dá žít, všichni víme, že takhle to na hodně místech chodí, tak proč z toho neudělat film? Neuslintaný romantický konec jsem uvítala, ale klidně to mohlo skončit o něco drsněji, vůbec bych se takové variantě nebránila. A teda body dolů za českého dabéra, to bylo docela hrozný, měla jsem si to radši sehnat v původním znění.

plakát

Nádech (2010) 

Po tom, co jsem tohle viděla, mě přestala lákat návštěva Mexika. Brutální, nečekaný konec aneb právník coby chladný obhájce zákonů a morálky nezklamal a jehož role se Dermot zhostil naprosto famózně. A ač to natočili Američani, je to velmi mexický film, který se s ničím moc nemaže. Zeck - skvělý komentář, víc psát nebudu, řekl to totiž za mě.

plakát

Scott Pilgrim proti zbytku světa (2010) odpad!

Šmarja, co to bylo?! Ač to obvykle nedělám, možná vlastně nikdy předtím, tak toto jsem to musela v půlce vypnout, protože to bylo tak děsný, že si ani nepamatuju, kdy jsem viděla něco podobně šílenýho a hroznýho. Tento film má na svědomí prohloubení mých vrásek na čele, protože jsem ho celý sledovala se zdviženým obočím. Naprosté kinematografické znásilnění. Nebo mi chyběly ty správný drogy, nevím. Anebo mi není 11 let. Nebo všechno dohromady. Totální chaos, naprosto stupidní, nereálný a trapný scénář, kostrbaté herecké výkony a 73 % - cože???

plakát

Kika (1993) 

Absurdní komedie, to je přesně ono. První komedie od Almodóvara, co jsem viděla; ale to by to nebyl on, aby to originálně nepojal - zesměšněním vážných věcí a každodenností. Nicméně ve vážné poloze jej mám radši. Naivní komediální postava Kiky je zasazena do krutého reálného prostředí, se kterým se musí konfrontovat a postupně zjišťuje, že svět kolem ní není jen růžový. Nicméně se nepoučí a její absurdní reakce jsou opravdu úsměvné. Působí to na mě jako experiment - vemte novodobé syrové drama plné vražd, pokrytectví, agrese a médií, kterým není nic svaté, a umístěte do něj postavu z totálně jiného žánru, totiž z naivní komedie z první poloviny 20. století, a sledujte, co se stane. Snímek Kika je podle mě velmi pravděpodobným výsledkem.

plakát

Last Night (2010) 

Wow! Famózní závěr, nádherní a schopní herci v ústřední čtyřce. Dějová linka nenápadná, ale o to hlubší je celá psychologie snímku, která je (nebo alespoň mně se zdá) velmi propracovaná a přesvědčivá; celé se mi to zdálo uvěřitelné a reálné. Ale teda body dolů za střih hned v několika scénách; v téže scéně má Keira po každém střihu jinak vlasy, působí to strašně neprofesionálně a divně, všimne si toho snad každý.

plakát

V hlavní roli já (2008) 

Po celou dobu příběhu jsem přemýšlela, proč to vlastně má být komedie, když to byla jedna hrůza a katastrofa za druhou. Ale při posledním záběru na smějícího se hrdinu jsem se taky musela začít smát, celé mi to došlo. Celá ta absurdita situace, ta ironie osudu a nešťastné náhody, vlastně to celé k smíchu bylo; díky tomuto snímku už konečně začínám chápat, co to vlastně černá komedie je. Zpočátku mi to přišlo jako hrozná blbost, ale jakmile to skončilo, uvědomila jsem si, jak to celé hořce vtipné bylo, kdybych to v půlce vypnula, patrně bych to musela kategorizovat do odpadu; nutno vidět do konce. A Mark Doherty předvedl bravurní výkon, jako by hlavní hrdina měl hrát jeho a ne on hlavního hrdinu, věřila jsem mu každou grimasu, každý pohled; jeho herecký kolega Dylan Moran, ač slavnější, byl o takové dvě třídy slabší.

plakát

Oněgin (1999) 

Kdybych si to tu nepřečetla, nikdy bych nevěřila, že USA budou mít prsty ve zfilmování ruské klasiky z pera Alexandra S. Puškina, ani po zhlédnutí to není patrné, film působí velmi evropsky. Úchvatné, věrné (i když trochu osekané) zpracování, Ralph jako Evžen je naprosto perfektní, kdo by byl řekl, že se z tohoto rezervovaného elegána za 10 let vyklube lord Voldemort? Naopak Liv mě jako Táňa až tak moc nezaujala, ale to můj dojem z atmosféry celého snímku nezmění, je celá krásně studená, noblesní a ruská. A velmi mě baví, kolik Fiennesů se na filmu podílelo (napočítala jsem 4). Prostě úžasné v každém směru!