Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Horor
  • Akční

Recenze (54)

plakát

Já, Olga Hepnarová (2016) 

Tento film výborně zachycuje dvě věci. Olgu jako do sebe uzavřenou bytost z jiného světa, které nikdo nikdy neporozuměl a autentický svět v tehdejším Československu, z kterého měla dokonce i přítelkyně pocit, že byl natočený snad někdy za komunistů. Snímek disponuje vleklými záběry, minimem dialogů a prakticky celou dobu se nezaměřuje na nic jiného, než hlavní představitelku, kterou mimochodem Olszańska zahrála fantasticky. To dokresluje nezaměnitelnou atmosféru filmu, v které i opravdová Hepnarová nejspíš musela být. Tento film není pro každého, ale spoustu lidí rozhodně zaujme. Jedna hvězda chybí za někdy až příliš pomalé a rozvleklé tempo, které začne po chvíli i trochu nudit.

plakát

Rivalové (2013) 

Trochu mě zklamalo, že v mnoha ohledech je film "přitaźenější za vlasy", než reálná předloha a Lauda s Huntem vlastně byli vcelku kamarádi. Čert to vem, aspoň je to celé mnohem napínavější. Z herců se mi líbil hlavně Dan Brühl, který ztvárňoval Laudu a působil velmi věrohodně. Docela mě překvapilo, že "šéf" projektu Ron Howard není žádný fanda do formulí a vlastně jsou pro něho tak trochu španělskou vesnicí, protože ty vymazlené kamerové záběry, hlavně teda v závodech, to je opravdu pastva pro oči. Nevím co víc dodat, lepší film o motoristických závodech snad neexistuje a staré ef jedničky jsou oproti těm dnešním podstatně atraktivnějším tématem. Doporučuju i laikům, kteří o těchto okřídlených monopostech nemaj páru. Sexappeal tomuto filmu rozhodně nechybí.

plakát

Smrt ve tmě (2016) 

Smrt ve tmě jsem viděl v kině a musím říct, že se dle mě jedná asi o nejlepší hororový zážitek roku 2016. Výborné postavy, kterým vládne nevidomý Stephen Lang a fantastická atmosféra, která by se dala krájet po celý průběh filmu, bez nějaké vyloženě slabší chvilky. A hlavně tu nefiguruje žádné nadpřirozeno, které je sice u hororové tématiky častým faktorem, ale mě ubírá na celkové věrohodnosti. Tento film nevyčnívá krvavýma gore scénama, ale exceluje v atmosféře, lekačkách a napětí po celý film.

plakát

Vietcong: Real Life (2016) 

Peťanův kraťas je kupodivu poměrně kvalitním snímkem s velmi povedeným vizuálem, i docela zajímavými postavami. Bohužel není dobré brát do štábu prarodiče, kteří sotva udrží v ruce kameru, protože pak se může stát to, co se stalo zde. Detailní záběry na postavy s neposednou kamerou se snaží dodat divákovi pocit realismu. Bohužel ale dodává spíše pocit bolehlavu. Jinak šlo ale o docela dobře strávených 10 minut života. Jen ten scénář to chce vymýšlet příště někde jinde, než v hospodě u točenýho.

plakát

Buchty a klobásy (2016) 

Buchty a klobásy jsou animovaná komedie o potravinách, které mají zkreslené představy o své budoucnosti po tom, co je lidé zakoupí a odnesou z obchodu domů. Samo o sobě by to mohl být docela zajímavý nápad na animovaný celovečerák. Bohužel ale ne v tomto na každém kroku úchylném, vulgárním a mnohdy stupidním podání. Ne že by mi trochu drsnější humor nějak zásadně vadil, třeba takový South Park celkem uznávám, ale zde je všechno tak nucené a umělé, že jsem z toho byl spíš znechucený. Váhal jsem mezi dvouma a třema hvězdama, ale za nápad a několik zajímavých momentů jsem se nakonec rozhodl pro tři.

plakát

Steve Jobs (2015) 

Filmů o Stevu Jobsovi jsem viděl hned několik, ale tenhle nejnovější, na kterém jako jediném jsem byl mimo jiné i v kině, mi přijde snad nejhorší. Ať už jde o herecké obsazení, s kterým by opravdové "jablečné" představitele mohl ztotožňovat snad jen dědula s dvoucentimetrovýma popelníkama na očích, nebo i o nezajímavý děj, který se zaměřuje až příliš na mezilidské vztahy na úkor kariéry v Applu, která pro Steva byla v té době prioritou. Pokud se chcete podívat na nějaký film, který nahlíží pod pokličku této kalifornské ambiciózní firmy, doporučím raději starší jOBS (2013) a především Piráty ze Silicon Valley (1999).

plakát

Disturbia (2007) 

Disturbia je film o mladém Kaleovi, který dostane od úřadů tři měsíce domácího vězení, a tak si díky každodenní domácí nudě začne všímat podivných věcí v jeho sousedství. První polovinu bych označil za zábavnou teenagerskou komedii, avšak až začne přituhovat, stane se z druhé půlky až lehce hororová záležitost, což je rozhodně plus. Budí to dojem gradujicí atmosféry. Herecké obsazení je zvoleno víc než dobře, hlavně Shia LaBeouf a David Morse tam sedli jako prdel na hrnec a působili věrohodně. Kdybych přece jenom chtěl hledat mezi osazenstvem nejslabší článek, tak by to byla asi blondýna Sarah Roemer, která mi tam prostě úplně nezapadla, ale to už hledám banality. Nevidím ani velkou nevýhodu oproti ostatním zde hodnotícím v tom, že film ničím nepřekvapí, protože se o to ani nepokouší. I tak je zábavný a pro diváka poměrně nenáročný.

plakát

Non Plus Ultras (2004) 

Film jako takový by nebyl vlastně vůbec špatný, kdyby měl nějaký děj. Neukazuje toho mnoho z fotbalu, ani z chuligánských rvaček (krom bitky na Bazalech) a už vůbec nečekejte nějakou zápletku, popřípadě nějaké epické vyvrcholení filmu. A jestli měl být vrchol filmu dva souložící skinheadi, tak k tomu není třeba žádný komentář.. Škoda, že Non Plus Ultras přešlapuje někde mezi ukázkou, jak to v takové fanouškovské kultuře chodí a trapnou českou rodinnou komedií na osmou hodinu večerní.

plakát

Warcraft: První střet (2016) 

Na předpremiéru Warcraftu jsem se vcelku těšil, protože jsem si ještě jako náctiletý na stejnojmenných hrách docela ujížděl. Jen z prvních rozpačitých zahraničních dojmů jsem moc odvařený nebyl. Naštěstí se moje obavy nevyplnily a film mě pohltil a pustil až po celých dvou hodinách. Fantastický vizuál v čele s výborně zpracovaným prostředím a orkama, nebo skvělá atmosféra s výborným soundtrackem dělá Warcraft Warcraftem. Jediné co bych dokázal vytknout je matné herecké obsazení s jedinou výjimkou Bena Fostera alias mága Medivha. U většiny ostatních bych si dokázal představit lepší adepty. Jinak je to ale velmi kvalitní vysokorozpočtové fantasy a já už teď budu netrpělivě vyčkávat na pokračování.

plakát

Nic než pravda (2008) (pořad) 

Docela originální a zajímavý koncept pořadu o tom, co soutěžící ve svém životě provedl za špatnosti, nebo po čem by toužil. Bohužel normální lidé s normálním životem by se tam asi jen tak nedostali, protože nejsou pro televizi ničím zajímaví. Otázky po čase začnou spadávat do stereotypu a celá soutěž působí dost pochybným dojmem, když si ani sami účastníci neuvědomují své chybné odpovědi. A ani moderátor mi není zrovna dvakrát sympatický. Proto jen jedna hvězda za originalitu a bohužel i nevyužitý potenciál.