Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (905)

plakát

Dobyvatelé ztracené archy (1981) 

Indiana Jonese jsem viděl už opravdu mnohokrát, ale nic mi nezabrání dívat se na něj klidně po desáté, když měl u mě tak velký úspěch. Je to totiž můj první shlédnutý film, který využívá zajímavostí archeologie, a možná se jedná o první film vůbec, který si vybral toto téma. Ale stejně mě opět překvapuje, že se i na tomto filmu podílel můj oblíbený režisér S. Spielberg. Hned po Čelistech je to jeho další trefa, která oslovila určitě spoustu z nás. Dobrodružný příběh, který si napoprvé vybral ztracenou Archu úmluvy, by nebyl ničím, kdyby hrdina nebyl opravdový dobrodruh. Hned úplně na začátku jsme měli možnost podívat se na jeho způsob, jak si vydělat na denní chleba a hned první velká akce nás přesvědčí, že Indiana Jones je prostě pravý hrdina, schopný obrovských činů. I když je film natočený v roce 81, děj se odehrává za hrůzovlády A. Hitlera v Evropě a to je občas i stinná stránka tohoto filmu. Je to skoro stejně jako v Mumii 2, kde chtěla všechna vojska světa pro změnu ovládnout Anubisovu armádu, tady je to tak, že chtějí Nacisté ovládnout svět právě díky legendárním náboženským relikviím. To mi přijde uhozené, že filmaři takto nesmyslně rozvíjí událost, která takto ovlivnila životy spousty lidí. Indiana Jones je skvělý hrdina, ale ne jenom v tomto díle je to prostě zachránce světa. Ale k příběhu, Archy úmluvy zrovna nerostou na stromech, takže je tu alespoň pár scén, kde se děj trochu uklidní a přijde na řadu vyhledávání, kde vidíme, jak Jones využívá svých znalostí a postupně tu relikvii vypátrá, ale to přijdou vždy na řadu zase Nacisté. Vždycky když udělá Indiana nějaký významný krok, vždy se objeví parta s puškami, a buď ho zajmou, nebo ho nechají na těch nejhorších místech. Takto se to pořád opakuje, ale napoprvé to není tak hrozné. H. Fordovi musela tato role dát opravdu hodně do těla, protože Jones je na jedné straně skvělý archeolog, ale zároveň je to člověk, který se v už rozjetém příběhu neobejde každých pět minut bez akční scény, a co by to bylo za Jonese, kdyby tu nebyla významná ženská. K. Allenové určitě významná role, protože ve filmu to není žádná fajnová slečinka, ta skvěle načala Jonesovu společnost. Dál jsem velmi rád za obsazení J. R. Daviese, ale trochu víc jsem čekal od obsazení A. Moliny. Nicméně, tento film stojí se svým nepředvídatelným konec za to každému.

plakát

Pán prstenů: Dvě věže (2002) 

Těžko se dají hodnotit každý díl zvlášť, protože byť trilogie je to vlastně ve skutečnosti pouze jeden dlouhej příběh rozdělený na tři kusy. Vidět všechny tři díly hned po sobě musí být uchvacující a pak max řeknete, že začátek byl pomalejší, že se rozjížděl a zjišťovali jsme co vlastně dostal Frodo za úkol. Ve druhé části jak nelehké to bude mít a kolik ho to bude stát přátel a kolik překážet bude muset překonat a nakonec díky svým přátelům a přes další jiná utrpení a neustálý boj proti přesile zla se dostat až na konec a splnit slib a zničit prsten. Výprava tohoto epochálního velkofilmu je uchvatná a to jak s tím vším se dokázal filmový štáb i herci vypořádat je obdivuhodný

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Pro všechny příznivce fantasy filmů je tahle velkolepá triologie hotovým rájem na zemi. A to vůbec nepřeháním. Tvůrcům filmu v čele se schopným Peterem Jaksonem se povedl opravdu mistrovský kousek, kterému se hned tak nějaký film z tohoto žánru nevyrovná. Film totiž doslova vtáhne diváka do sebe a nepustí ho, dokud se na televizní obrazovce neobjeví závěrečné titulky. Kromě vynikajících triků, kamery, scénáře a podobných věcí, se ve filmu objeví celá řada skvělých herců, kteří svými hereckými výkony dotahují film k dokonalosti. Mě nejvíce zaujaly herecké výkony Vigga Mortensena (jako hrdina Aragorn naprosto bezchybný), Cate Blanchett, Seana Anstina a Orlanda Blooma, který se se ctí zhostil role hrdého elfa Legolase. V prvním díle sice není tolik bitev jako ve Dvou věžích a Návratu krále, ale to mu rozhodně neubírá. Jistě, pár menších bitev se určitě najde, ale nezaberou hodinu nebo dvě. Vždyť Návrat krále je taková jedna velká bitva, zatímco se Společenstvu se hrdinové, kteří spolu v dalších dílech chrabře bojují proti Sauronovi, teprve seznamují a dozvídají se o svém přetěžkém údělu. Vlastně ani pořádně nevím, který díl je z triologie nejlepší. Všechny skvělé

plakát

Zelená míle (1999) 

Tonto film rozhodně patří mezi hlubší. Autor tohoto díla - Stephen King, patří mezi klasické představitele hororu, rozhodně se ho zhostil ještě s graciézností, která mnohdy jeho kolegům v branži chybí. Syrové prostředí, v němž se příběh odehrával jen umocňovalo pocit jisté bezvýchodnosti, všechno spělo k hroznému konci, přestože člověk jasně viděl, že je to špatně. Střetával se tu bystrý rozum, duševní primitivnost a mstivost. Pro větší tragičnost vyhraje špatná lidská povaha a dobrou zašlape pošpiní a zbaví života. Na konci spadá až do dojemnosti, typické pro tragedie. Tento film mě dokázal zaujmout, přestože nebyl malebný ani nijak přitažlivý, poutal svou temnotou a dramatičností. Divák si ho zapamatuje i kdyby nechtěl a otřese jím. Kvůli brutalitě obsažené ve filmu, bych ho určitě nedoporučoval dětem, spíš mládeži nad patnáct let.

plakát

Krkonošské pohádky (1974) (seriál) 

Krkonošské pohádky aneb když ještě večerníčky a všeobecně záležitosti pro děti měly nějakou úroveň. Když porovnám s takovými zvěrstvy jako Teletubbies nebo Toupee a Binoo. A pokud jde o můj vztah ke Krkonošským pohádkám, tak mi stačí jen ta úvodní melodie a srdce mi plesá radostí a takovou tou nádhernou nostalgií. Zkrátka, Trautenberk a spol. jsou moje extra srdeční záležitost.

plakát

Knihovníci (2014) (seriál) 

Mám asi trochu jiný vkus než většina, protože jsem se u toho nudil. Hlavní postavy knihovníků jsou úplně plytké, nezajímavé a moc mluví o ničem (viz dialog na konci 3. dílu o důvěře). Akce je trapná, herci se neumí hýbat a choreografie je nulová. Nejvíc mě štvala naprostá nelogičnost v řešení záhad. Podobně jako ve Scorpion, hodně inteligentní lidi zde řeší záhady naprosto debilitním způsobem, který nemá moc logiku, hlavně, že směřují tam, kam si scénáristi přejí. Mumlání té "matematičky" je nejhorší, u toho dycky mlátím hlavou do stolu. Například když stojí u menhiru a chtějí vypočítat dopad světla... Flynn říká "jsme 84.3 stupně severně, 18.5 stupně východně. Což je blbost protože to by museli být v Arktidě. Vzápětí začne "velmi přesně" vypočítávat dopad stínu z menhiru, který je jak vysoký? "Přibližně 9 stop". Když jsou tam podobný kraviny hodně často, celej seriál se pro mě stává kravinou... Jediné, co mě u toho drželo byla postava Flynna Carsena, ta jediná mě trochu zaujala, ale Flynn tam po prvním dvoudíle už nevystupuje, respektive možná se ještě epizodně občas objeví... Rebecca už je trochu okoukaná a její poslední seriály nedopadají zrovna dobře...

plakát

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011) 

Piráti z Karibiku je série, na kterou se jednoduše nedá zapomenout. Ať už kvalita souběžně s díly klesala nebo ne, pořád to byla série, kterou jsem si oblíbil ne kvůli její americké přímočarosti, ale kvůli skvělému nápadu postavenému na originálních postavách, působivě ztvárněném kontextu, námětech s nadpřirozenými silami a zábavných akčních scénách. Opakované pouštění oblíbených pasáží ne-li celého filmu se stalo samozřejmostí, ale nejsem si ještě jistý, zda-li tomu tak bude i u čtvrtého dílu „Na vlnách podivna“. Staré postavy z trilogie, byť méně důležité, které prostě tvůrci nedokázali ani nechat umřít, od Elizabeth po komické dvojky, k Pirátům neodmyslitelně patří, a nechtělo se mi věřit, že natočit další díl bez nich, je vůbec možné, respektive rozumné. Ovšem kupodivu jsem se dočkal příjemného překvapení. S vědomím, jak moc se toho dalo stranou, jsem se skrytě snažil neustále nacházet věci, které by podpořily totální strhání filmu, ale tvůrci opět našli způsob, jak diváky dobře zabavit a do jisté míry i obměkčit jejich srdce. Pravdou ale pořád zůstává, že nový film s příběhem, který navazuje na trilogii jen prostřednictvím poslední Jackovy scény ze třetího dílu, dává jasně najevo, že jde pouze o projekt, který využívá dobré pověsti svých předchůdců a představuje velmi hluboký pytel na dolary. Ovšem Piráti z Karibiku mají své osobité kouzlo, které se do jisté míry vrylo i do dalšího dílu, ačkoliv se motivy prakticky nezměnily. Opět se našel další mocný kapitán s nesmrtelnými služebníky, Jack neztratil nic ze své improvizace ruku v ruce s rozčilující snahou nás rozesmát většinou dost trapnými vtipy, a opět nebyla nouze o prakticky nezměněný průběh děje. I tak jde ale o celek, v němž tyto fakty vytvářejí podívanou, která sice nenadchne svou jednoduchostí, předvídatelností a přímočarostí díky pouze jedné hlavní postavě (z původních tří), ale nabídne ucházející nové postavy (v Cruz jsem vůbec nevěřil) a hlavně zábavné dobrodrůžo v podání vlastního stylu Pirátů z Karibiku. Dal bych sice, já nevím co, za více referencí na trilogii, ale i tak jsem docela spokojený. Na vlnách podivna neposkytuje mnoho potenciálu pro další díly, ale jestli nějaké přijdou, doufám, že vyžehlí ty nedostatky, které jsem právě popsal.

plakát

Piráti z Karibiku: Na konci světa (2007) 

Jsou megalomanský, přeplácaní, a šílění .Piráti nemají prakticky nic, co nabídnout, kromě opakujícího se Deppa, který mě už fakt nebavil. Efekty jsou zdařilé, ale je jich moc a všude, takže v tom je zmatek. Nic co by dávalo smysl. Ale aspoň se třetí piráti mohou pochlubit nějakým dějem, který totálně scházel ve dvojce. Největší výtku mám k začátku, který mě fakt nebavil a prakticky jsem usínala. Potom se to trochu rozjede tak je to lepší. Herecké výkony standartní, nic skvělého ani překvapivého. Nejšílenější část filmu je ,,rozmnožení Jacka Sparrowa". Když tam kvákal jako slepice, to mě totálně odrovnal, ale to je sakra málo. Blbý 3 vteřiny kvákání nedělaj dobrej film. Kterej je dlouhej snad tři hodiny. Takže po originální jedničce a průměrné dvojce, přicházejí VĚTŠÍ a DRAŽŠÍ piráti, které sice už nejsou ničím zajímaví, ale vyloženě průšvih to taky neni. Méně, občas někdy znamená více... Zde to platí dvojnásob

plakát

Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže (2006) 

Myslím, že druhý díl této série neudělal ostudu. Výborný výkon J. Deppa a ostatních, pouze Keira tam podle mého názoru byla jen kvůli kráse. Jediné chybky, které tam vidím, je délka filmu ( přes 2 hodiny byla pro mě celkem zabíračka ) a pár sekund scénky " mlýnské kolo na místě a pohyb okolní přírody " byla trošku úsměvná a amatérská. Celkově však vynikající film, který nespadl do šedi pokračování.

plakát

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly (2003) 

A prý že to nejlepší je až na konec. Jak kdy, v případě Pirátů určitě ne. Ti zaznamenali sestupnou tendenci kvality čili Prokletí černé perly je nej. Lví podíl na tom má Johnny Depp, který vdechl kapitánovi Jackovi své neodolatelné kouzlo. Co se kvality herců týče, po hlavním hrdinovi následuje Geoffrey Rush. Orlando podal svůj typický průměrný výkon, ale jeho hnědá kukadla přivedla filmu určitě dost peněz. Keiru Knightley mi neseděla, ale ze všech dílů je tady pro mě nejvíce vydýchatelná. Z hlediska děje - dlouho jsem se takhle nepobavil. Moc pěkný film