Ozo

Jeden ze slabších snímků o válce ve Vietnamu, toho vlastenectví a patosu je tu už příliš. Naštěstí to celé drží nad vodou perfektní výkon Mela Gibsona.

"Žádný nohy, žádný sladkosti." Rozhodně pět, protože takhle dobře jsem se už dlouho nebavil. V některých pasážích jsem dostával záchvaty smíchu, že jsem skoro spadl z gauče, a to je co říct. Na druhou stranu se mi líbila i ta smutná linie, Francouzi se tentokrát opravdu vytáhli. Jasný favorit na nejlepší film viděný v tomto roce (jsem zvědavý, jestli tomu tak bude i na konci roku). "Vážně ti to připadá směšné?" "Jo, přemýšlím o nacistickém kvadruplegikovi. Jak by tak asi salutoval?"

Tenhle kraťas se mi moc líbí. Výborně zvolená hudba dokresluje Méďovi trampoty. Nádherné záběry lesa se střídají s těmi dramatickými při kontaktu s "pány tvorstva" a chudák Méďa za chvíli neví, kde mu hlava stojí. A ten závěr je vážně milej. Pecka. K vidění zde.

Kurva, ACAB... slzák přímo do očí protestujícím, kteří sedí (včetně žen), to je pošušňáníčko... Přál bych si, aby se jednou, konečně, nějaký sériový vrah zaměřil na tyhle anonymní, pod plynovou maskou se schovávající, fízly!

Ve snímku se v podstatě nic neděje. Pár záběrů, pár fotografií a výpovědi čtyř lidí. Za co jsou tedy ty tři hvězdičky? Za neuvěřitelné vyprávění právě těchto lidí, vězňů barmské vojenské junty. Jeden z nich byl zavřený za demonstrace v šedesátých letech, druhý v sedmdesátých letech a třetí v osmdesátých letech. Je vám na tom něco divné? Ano, vojenská junta ovládá Barmu už padesát let, od roku 1962. A je jedno, že v na sklonku osmdesátých let vystřídala nová vojenská junta tu starou. Jejich vyprávění doplňuje bývalý voják, který při protestech v roce 1988 odmítl střílet proti demonstrantům a odseděl si za to 2 roky. Ve vězení byli "samozřejmě" všichni mučeni. K vidění zde.

Další nádherné místo na světě, které se papaláši rozhodli zničit. Ty oslavné budovatelské kecy o světlých zítřcích na konci pořadu si mohli Bartoška s Donutilem odpustit. K vidění zde.

No, zase tak strašný, jak píše tady kolega, to není, ale viděl jsem už lepší dokumentární seriály. K vidění zde.

Osobně mám raději díly, kde Bartoška s Donutilem pouze mluví a nešaškují, jako třeba v tomto díle při pojídání polévky hůlkami, na druhou stranu ale chápu, že se taky chtějí na ta překrásná místa podívat. K vidění zde.

Za okny je zima jako prase, tak proč se alespoň virtuálně nepodívat někam za teplem. Kajmanské ostrovy, daňový ráj se spoustou nádherných pláží. Škoda, že kvůli hotelům, které na nich vznikají, mizí populace želv. Naštěstí ne všem je osud želv lhostejný, a proto zde lidé zakládají želví farmy, díky kterým snad želvy přežijí i v budoucnosti. Také zde můžete zažít úžasnou věc - koupání s rejnoky. Jeden z vynikajících dílů oblíbeného seriálu z produkce České televize. K vidění zde.

Sakra, jak jsem mohl takhle dlouho přehlížet takový skvost? Jednoduše, nevěřil jsem Neesonovi. Teď už mi je ale jasný, že jsem dělal velikou chybu, protože jeho "penzista" je naprostý borec, kterého jsem si od první chvíle oblíbil a držel mu palce, ať už při komunikaci s dcerou, nebo později při likvidaci padouchů. Komu jsem ale rozhodně nefandil, tak to byla jeho bejvalka a jeho dcérka. Už se mi dlouho nestalo, abych nějaký postavě ve filmu přál, aby se jí opravdu stalo to, co jí slibují. Ani ne tak dceři, ta je zde znázorněna jako typická náctiletá kravka, kterých jsou na světě milióny, jako spíš matce, aby prostě její holčička, o kterou se vlastně vůbec nebojí, protože "už je skoro dospělá", najednou došla k úhoně. To by ale nebyl americký film, že? No, každopádně, říkal jsem si, že kvůli stupiditě prvních dvaceti minut dám maximálně tři, ale akce se mi líbila tak, že prostě musím dát čtyři hvězdy.