horskejvlk

“Šéfe ! Vyměnil jsem Mufny a taky baterii teď to bude držet ! Ale vždyť to pořád kape… Kape, ale míň”😁 suprovej koncert střelenýho humoru. Menšík i ostatní se vyžili. Doktor Tuchlová a prepotentní frajle, tohle už se nenatočí, herci hudba i zápletka bezva a hlavně vidíme krom Menšika ostatní herce v nezvyklých rolích třeba netušil jsem jak jsem panu Bláhoví věřil toho skladatele zejména jeho geniální skladbu Miracle da Amor la Kibernet. Při seznamování s jednou moc pěknou slečnou jsem na školení použil super hlásku pana skladatele: “Taky se cítíte tak abstraktně ? “ a byla moje…😉😃 smála se tak že se ostatní otáčeli. Humor to je základ skvělé komedie.

“Chamraď sedlácká nechce orat naše pole” pronáší spupně šlechtic v podání Miloše Kopeckého vyloženě si zápornou roli užívá. Celý film je dobře natočen vše inspirováno Aloisem Jirásku zde jasně vidíme tři hlavní pilíře literární komunistické ideologie:  je to soudruh Hus, Soudruh Žižka a soudruh Alois Jirásek.

Komunistický prospěchář a všemi mastmi mazaný intelektuál spisovatel na přání soudruhů napsal drama o morální převaze, na scéně jsou dva stejně inteligentní a vzdělané osobností.  Na jedné straně důstojník SS ne ledajaký, přímo šéf gestapa, vzdělaný inteligentní Voricek který není ve své podstatě krutý člověk, upozorní laskavě svého synka aby netrápil živá zvířata a chycenou rybičku rychle pustil do vody, má rád a vyzná se v antické filosofii a literatuŕe cituje Homéra a jeho Iliádu v mládí byl u skautů a tam získal morální a čestné zásady, nejde tedy o žádného německého surovce a primitiva Volfa, naopak nemá žádné předsudky o Češích se kterými studoval na vysoké škole ve Vídni. Čechům prokazuje drobné laskavosti, sveze známého advokáta a malinko si utahuje z jeho ustrašenosti když schovává tvář aby nebylo poznat že jede s velitelem gestapa, nechce ho zbytečně kompromitovat tak ho vysadí před vjezdem do městečka, doktor práv poděkuje a vystoupí rovnou mezi kejhající husy ( jak příznačné umělecké ztvárnění ustrašenosti ). Jako protiklad na straně druhé profesor latiny, trochu komická postava, roztržitý starý mládenec který žije sám jen s hospodyní zabořen do svého světa Sókrata, Seneky,  Homéra studenti mu přezdívají Vyšší princip neboť tuto větu často opakuje při svých vyučování. Studenti ho mají rádi pro jeho zvláštní komičnost. Tady se ovšem režisér utnul, role byla inspirována profesorem Matulkou a také přímo napsána na tělo Jindřicha Plachty který tuto roli ztvárnil v Cesta do hlubin študákovy duše. Středoškolský profesor Matulka je Vyšší princip, herec Plachta bohužel před natáčení zemřel tak role byla přeobsazena Smolíkem který se pro tuto roli nehodí zcela ji změnil nepůsobí komicky spíš vyjeveně jak po mrtvici a nechápe kde a proč je, prostě mimoň.  Tato postava stejně inteligentní se setká se svým protějškem a drama začíná, stafáš utvořili tři studenti kteří mají byt popraveni to je nepodstatné, podstatou dramatu je onen profesor který má natolik odvahy aby se represivní moci postavil jeho mravní síla je oproti šéfovi gestapa o to větší že jsou oba vzdělání a inteligentní, ze souboje mravního charakteru výtězně odchází naivní profesor který udělal ve své bezmoci vše, navzdory strachu, který lámal do kolen ostatní včetně doktora-právníka byť mu byla nabídnuta ze strany velitele gestapa pomoc. Na druhé straně mravního souboje vychází poražen bývalý skaut a obávaný šéf gestapa SS oberscharfurer Vorlicek který měl velký strach ze svého německého okolí svých podřízených že by ho někdo udal nadřízeným kdyby zrušil na poslední chvíli popravu nevinných studentů, ne měl strach natolik velký, že sluchátko, když se dozvědél že jeho podřízený surovec SS untercharfurer Wolf studenty již odsoudil, položil sluchátko. Svůj strach si vybil pouze na odměně pro práskače Králíčka který spolužáky udal. Toliko pointa filmu ano starý profesor měl více odvahy než nadčlověk šéf gestapa. Drda uměl uhodil hřebík na hlavičku, byť spousty lidí film chápe jen jako odkaz doby a mravní souboj i díky Smolíkovy zde nevyznívá jasně spíš tak mimochodem a hlavní těžiště vidí na těch popravených studentech. Tomu se říká dramaturgické pochybení. Zbytek herců si ovšem film užívá jak buržoazní přizdisráč doktor Otomar Krejča tak slizký profesor němčiny Lohnisky bravoo.

Nejlepší filmy se točili za protektorátu, UFA měla zájem na kvalitní filmy a obsahově měla byt pozitivní, no a ono to funguje i po 80 letech, dnes se točí příšerné sociální analízy kde se mladí režizéři předhání jak jsou napojeni na okolní svět naivkové. Zde jednoduchý námět a kvalitní scěnář k tomu dobří herci a protektorátní klenot je nasvětě, jasná důkaz že Češi pod německým vedením rovná se kvalita.

No vida co dokáže skvělý námět, scénář, režie přidejte bohatou výpravu a super seriál je tu a zcela reálný. Byť režim řízeně zařízení Gorbačov KGB splnila společně s CIA a uvnitř STB s Utajenou složkou STB předání moci.

Svěrák jako kladný hrdina a ještě ke všemu simpaťák to fakt nejde. Po revoluci se vymknul dramaturgickému zařazení kde geniálně ztvárňoval snaživé blby, kokoty a byrokratické úředníky nebo aparátčiky viz skvělá role jemu na míru ve Skřiváncích na niti a začal se vtelovat do charakterních rolí což mu vůbec nejde. V Lahvích mě naprosto nezajímá jeho představitel který se snaží zachytit alespoň druhou mízu a nejde mu to, navíc jeho erotické, slizké představy toho zavilého starce ještě míň.

Tragicky-romantický příběh slušné vychovatelky z které se stává prudce svůdná kurtizána v období lesku uniforem a valčíků, totiž za vlády, milovníka armády, Jeho Apoštolského veličenstva Franze Josefa I. Film byl natočen za, vrcholu české čb kinematografie, protektorátu. Sexy svůdně nalíčena a v korzetových šatech, Hana Vítová ( takto by lámala srdce nejednoho kavalíra i dnes) alias dáma s Kaméliemi a fešák officír Gustáv Nezval, sekundant kavalír Svatopluk Beneš a kurtuzána pro kterou bylo její povolání i koníčkem nikdo lepší než opravdová kurtizána ve skutečnosti totiž Adina Mandlová se toho nemohla zjistit lépe. Ve své biografi Adina Mandlová svoji kolegyni Hanu Vítovou strhala že byla mdlá a až její polovina filmu kde již účinkovala měla šmrnc. Adina ve své knize byla vůbec úpřímná velmi tesknila po zašlé slávě lesku filmové stár první republiky a zejména protektorátní kinematografie toliko hyčkané Geblsem a UFA. Adina se doznává a byla velmi hrdá na to že šla přes postele vzhůru, co se zlobit na 80 léto stařenku která se chlubí jak muži padli před ní na kolena než na to že byla uschlá větev. Film má šťávu a románopisectví tak jak to skutečně bylo. Mladé slečinky snili o svých fešáckách lajtnantem kteří své sexuální zkušenosti zbírali právě se slecinkami sluštičkami, vychovatelkami, kuchařkami a snili že se stanou důstojníckými paničkami.

Můj první film na videu píše se rok 1987 a hledím na něj  e 13 letech se spolužáky když jsme utekli za školu k naší spolužačce, která světě div se vlastnila video SONY taktéž televizi stejné značky, po vysvětlení že tatínek emigroval do Rakouska jsem měl možnost nahlédnout na západní Kinematografii. Po našich klidných televizních inscenací a omezené nabídce ústřední půjčovně Barrandov byl Vetřelci doslova kultůrní šok a tehdy jsem nabyl jistoty, navzdory tvrzení soudružky učitelky občanské nauky, že kapitalistický tábor prohraje, že pokuď kapilastický tábor produkuje takový bomba sci-fi akčnáky tak jednoznačně k zániku směřuje socialistický tábor. Hleděl jsem že dobová kritika tuto 2 strhává a stále ji srovnávala s jedničkou která se skutečně promítala v našich biografech. Na můj názor byla 1 nuda která  nesla jakési poslání bla bla, 2 to je super cool akčnák. Dnes je samozřejmě klasikou byť se již dívám s úsměvem jak jsem obdivoval tvrdý vesmírný mariňáky se supermoderními zbraněmi kteří pak v akci hysterčili a stříleli kolem sebe aniž věděli na co, jako ve Vietnamu, je vidět, že Válka byla ještě moc čerstvá.  Super zbraně, Waskezová tahle ve filmu portoričanka se tam ohání těžkým kulometem MG42 z 2 světové války určeným pro lafetu cha cha, velký um mistrům filmařům. Nutno dodat že další a další pokračování již vymřelo na úbytě. Tohle byl vrchol včetně scény ze souboje ve vysokozdvižném vozíku-chidítku. Poslání sice není krom bacha na gaunery a jejich zisky výrazné jak v 1 ale rozhodně je to koukatelnější než 1.

Ano a germánská jízda pokračuje, slabý scénář pokračuje, expedice Římanů na místa bojiště zcela vynecháno, pátrání po římských orlech kteří byli jako kořist v germánských svatiních také vynechána, prostě vše je z pohledu nezaujatý Němců, oproti 1 má už mírně vylepšený římský pochodový tábor a více latiny. Jinak se autenticitu nedostavila, Římané jsou dál za disciplinované blbce, zejměna osvobození Arminia dokonalá naivita, chybí mi tady autentičnost doby Arminia sami Germáni zlikvidovali protože  zaváděl do kmenových zvyklostí římská pravidla a hrál si na imperátora, což zde je ůplně vynecháno. Germáni se tak dlouho midlili mezi sebou i s Římany, že se tak oslabili až je nenápadně, potichoučku a nenásilně nahrazovali v jejich hvozdech na Moravé i Čechách Slované, kteří se courali do těchto míst jak švábi na pivo a ejhle: najednou jsou všude Slovanská hradiště.

Tak film balancuje aby se nezvrhl v militantní propagaci velkoněmeckého ducha jak za časů kancléře Bismarka který potřeboval germánské národy přetavit do jednoho společného státu pod vedením Pruského ducha a Hohenzlorenského žezla. Tehdejší “Kajzr” Vilém II.  nechal Arminiovi postavit velkolepou sochu na údajném místě, no trochu se sekl s místem bitvy ale to mu nemůžeme vyčítat. Seriál vykresluje co se tehdy dělo, z Římanů dělá blbce ve stylu Asterix a Obelix, scénář je ve stylu dokument na Discavery Chanel, když to srovnám s geniálním scénářem Seriálu Rome, kde historické události scivilněli pohledem řadových legionářů Pula a Vorena, kteří byly vždy u důležitých událostech a leckdy ovlivnili chod dějin, zde v Barbarech je scénář nudný. Římané jsou hlupáci a Germáni jsou zocelení muži koupající se v ledové řece, tedy klišé nad klišé, výprava je sice bohatá, historická přesnost, zejména germánských vesnic, skvělá, římský tábor už pokulhává víc a chování Římanů je nelogické, vyleštěné brnění segmenti, athénské šorce i chování legionářů, vše je umělé, když srovnáme kostýmy z Gladiátora, které měli patinu, tady je to opravdu chromová armáda wehrmachtu. Tedy totálně se nedá přenést v čase, byť exteriéry jsou dokonalé : listnaté hvozdy, mlhy a bažiny, chybí tady autentičnost postav a pohled na Římany jako vyspělou civilizaci, která byla v zavšivené germánii jako zjevení  mimozemšťanů v dnešní době, kdyby tedy přinesly dokonalý řád, prosperitu, právo a obchod. Tohle je jen germánský asterix a Obelix. Uděluji hvězdičku za pěknou autenticky znějící Latinu, hezké Maďarské exteriěry a přehledné vysvětlení historických událostí.