hudryhudry

Film Četník se žení v mnohém vybočuje z Sait - Tropezké komediální četnické série. Je to hlavně tím, že Louis de Funés zde předvádí trošku jiný výkon než jsme od něj zvyklý. Ano, je to sice pořád ten nevrlý malý uštěkaný Francouz, ale v tomto filmu dotává novou roli jeho doposud nerozvíjený cit - láska, a to Louisovi svědčí. Je vidět že ho hraní baví a nebojím se výroku, že zde předvádí jeden z nejlepších výkonů své kariéry (tedy těsně po Fantomasovi :-)) Jeho láskyplné jiskření dobíjí nejen paní plukovníkovou, ale i diváky a spolu s dalším novým prvkem - slušnou akcí a honičkou na závěr se četnické sérii timto snímkem slušně rozproudila krev. Bravo, hodně velký skok od New Yorku. Škoda jen, že další díly opět upadly a ten s mimozemšťany, no ani nemluvit...

Každý film je jako sochařské umělecké dílo. Sochař kousek po kousku modeluje své dílo do výsledné podoby a voilá, socha (film) je na světě. Avšak Memento je jiné. Sochař Christopher Nolan + scénáristé zvolili poněkud jiný způsob. Ve své mysli si vymodelovali úžasně promyšlenou sochu, kterou potom roztřískali těžkým kladivem a jednotlivé kousky nesystematicky začali lepit dohromady, aby z toho vzniklo tohle úžasné poněkud zamotané dílko. Pokud má někdo problém orientovat se třeba ve flasbackcích v Tarantinových filmech, ať se na Memento radši ani nekouká. Jeho příběh je díky svým skokům zamotaný jak klubíčko, se kterým si hraje kočka. Guy Pearce předvádí úžasný herecký výkon, až se bojím, zda-li skutečně může někoho podobné postižení zasáhnout. Opravdu mě tento film ohromil a právem je v top 200 ČSFD.

Clovek je spolecensky tvor. Bez kontaktu s lidmi jednak upada jeho socialni intelekt a strada i jeho duse. Ja legenda povida na pozadi velke katastrofy pribeh o podobne postizenem muzi. Na prvni pohled nas zaujme uzasne vizualni provedeni vylidneneho New yorku. Na dnes preplnenych bulvarech se prohaneji divoka zvirata, v budovach se vsak zkryva nebezpeci v podobe zmutovanych zombiku. Ti jsou vsak podle me velmi nepovedeni a digitalne zaostali nekde na pocatku druheho tisicileti. Restem snimku je tez to, ze se autori asi nemohli rozhodnout, do jakeho zanru bude film patrit, zda li do akcniho trilleru nebo spise psychologickeho dramatu, a proto je simek zvlastni smeskou obojiho. Will Smith predvadi vynikajici vykon a cely film na nem stoji. Zaver me vsak priliz nenadchl, mozna svou ocekavanosti. Ale nebyt toho roztomileho vlcaka, nevim jestli by mel film takovy uspech :-) Opet omluva za diakritiku.

Slaboučký odvar z vynikajícího prvního dílu. Snímek dokazuje, že ani Pan herec Louis de Funes nemůže utáhnout celý film, když není chytrý scénář. A to v tomto filmu opravdu není, jedná se spíše o soubor nepovedených gagů na téma četníci v USA, ale nějakou hlubší myšlenku nebyli Francouzi schopni vymyslet. New York je prostě pro četníky ze Saint Tropez moc velké město, které svými vtipy neutáhli. Líbil se mi však dobový pohled na New York i na tehdejší auta či módu, na což se autoři kupodivu dost zaměřili. Ale protože mam pro četníky slabost, tak i přes tu stupiditu celého snímku dávám za 3*

Nadvládu nad lidmi pomalu ale jistě přebírají jedničky a nuly. Bez počítačů by se nynější svět absolutně zhroutil a vedl by k velké redukci populace, kterou by si jistě příroda zasloužila, my však ne (tedy aspoň někteří) a proto si všech svých technických miláčků velmi vážím (také s nimi trávím většinu volného času ;-)) Člověk, který se však ve změti různých přístrojů nevyzná a nerozezná ovladač od kalkulačky to má však ještě o něco těžší. I když jsem hned v úvodu nastínil hlubokomyslnou :-) úvahu o technice, krom onoho všemohoucího ovladače má tento film s počítači pramálo společného. Vypráví spíš příběh, který by měl poděsit všechny workoholiky a pobavit ostatní, mě však bohužel moc nerozesmíval. Moc dobře jsem si uvědomoval, že bohužel každý z nás (a to pozor, to je i vědecky dokázené :-)) komunikuje nejméně a nejhůře se svou rodinou. Spíš než k smíchu mi bylo chvílemi i k pláči, hlavně před zajímavým vyvrcholením snímku, přesto bych však ocenil snahu autorů diváka rozesmát. Sandler a jeho herecký výkon mě však bohužel moc nezaujal, nepřesvědčivější výkol předvedl krásný zlatý retrívr (nebo labrador, pletu si ty dvě rasy :-)) a Kate Beckinsale, která je opravdu "hot". Tanečník Christopher Walken mi sice trošku připomínal Mickey Mouse, ale jeho oblečení zajímavě kontrastovalu s jeho vážným obličejem a ve filmu předvedl asi nejlepší výkon. Slušný film, ale v celku nic světoborného.

Myslím si, že před tím, než se autoři v 80. letech pustili do třetího pokračování příběhů slavného superhrdiny, měli se zamyslet nad tím, co tvoří Supermana Supermanem a co je vlastně základ komiksu s tímto slavným hrdinou. Kdyby se podívali na starší díly Supermana, určitě by neviděli žádnou prazvláštní nepovedenou komedii s hloupou loutkou v červeném plášti v hlavní roli ani rádoby vtipným černochem, jehož part by lépe zahrál kdejaký amatérský herec. Natočili film, který se naží neustále rozesmívat diváka těmi nejnešťastnějšími způsoby, lauero - hardyovskými vtipy, které se prosadily snad jen v 30. letech nebo v Tom a Jerryovi. Richard Pryor jde po ulici, narazí do sloupu, prostor pro smích, mim uklouzne na kuličkách, prostor pro smích, a takto bych mohl pokračovat do aleluja. Scénář je velmi slabý, špatný a hloupý, Chris už si nás jako Superman nezíská a spíš mu přejeme ve chvílích, kdy se svým druhým já vše ničí, neboť mu tato role padne daleko lépe. Triky už také nepůsobí tak kouzelně, i když pár dobrých nápadů (hra na sestrřelení Supermana) film má. Bohužel, Supermana rychleji než nejkoncentrovanější kryptonit položil na lopatky stupidní scénář i špatné výkony jeho hereckých kolegů a nebýt toho, že mám pro něj slabost, nebylo by to více než za 2*

Předně musím říct, že takhle velký emocionální zážitek u sledování filmu jsem naposledy prožil při prvním zhlédnutí Foresta Gumpa a že vnitřní radost vám rozhodně sledování tohoto filmu nepřinese. Každý z nás je asi snílek a aspoň někdy se nám stane, že zavřeme oči, necháme mysl otevřenou a představujeme si neskutečné a krásné věci, které se bohužel asi nikdy nesplní, ale právě proto o nich sníme. Most do země Terabithia je úžasné převedení dětských snů na filmové plátno. Jak už zde bylo zmíněno, nečekejte vůbec Narnii či Pána prstenů, stačí když si vzpomenete, jak jste byli malí, hrál si na zahradě, skleník byl pro vás krásný rozkvetlý palác, hromada dřeva sídlem zlého čaroděje a jako armáda vám byli k dispozici malí plastoví vojáčci a angličáky. Vy jste však neviděli plastovou figurku, viděli jste skutečného vojáka, neviděli jste hromadu dřeva, ale velký černý hrad plný hrůzy, byli jste děti a měli jste úžasnou představivost, kterou však bohužel dospívání zčásti nenávratně sebralo. Film mě dokázal vrátit do těch let, opět prožívat ty krásné zážitky, na druhou stranu mi však emocionálně silný příběh o šikanovaném chlapci i out dívce, nemluvě o závěru, vtrhl opravdu slzy do očí, až jsem v duchu proklínal scénáristy, proč, proč to takhle muselo dopadnout? Navíc mě naprosto přesvědčili úžasné herecké výkony všech dětských herců i dospělých, bez nichž by tento snímek neměl vůbec takové kouzlo. Celou atmosféru filmu podkresluje také vynikající hudba. Snad jen proklamovaných efektů bylo ve filmu jak šafránu (což je dobře), avšak i to maličko mi nepřišlo tak úžasné, jako by se autoři snad málo snažili. Jinak ale nemám co dodat. A omlouvám se za manší spoilery v komentáři, jinak to prostě nešlo, jdu si utřít slzy :-)

Supermarket je pro mě velmi kontroverzním místem. Vzhledem k tomu, že jsem milovník jídla, tak je to pro mě svatyně plná dobrot, ovšem při nákupech většinou zažívám muka. Astronomicky rostoucí ceny potravin, protivné důchodkyně zápasící o nejlepší kousek masa, košíkové závody o nejvýhodnější místo v dlouhých frontách i protivné pokladní, to je pro mě supermarketová rutina. Sean Ellis nám vypráví příběh o jednom nespavci s uměleckými i trošku nadpřirozenými schopnostmi a hlavně o jeho práci v noční směně supermarketu, který v tuto hodinu navštěvuje jen málo z nás. Tatam jsou houfy lidí i protivní prodavači, naopak je zde parta poněkud bizardních, ale vtipných mladých lidí a trošku bláznivý ředitel. Snímek je sice trošku snový, ale vzhledem k zálibě mladého nespavce malovat ženská těle i jeho schopnosti zastavit čas si nejeden muž splní svůj sen (nahých žen je ve snímku jako v lecjakém xxx snímku :-)). Když se k tomu přidaly zajímavé partnerské pletky, vzpomínky na dětství a první zkušenosti s ženami či fotbalový zápas, vznikla velmi neobvyklá komedie, která si mě plně získala. řemeslně je film také zvládnut na jedničku, tak jen škoda některých možná trochu nevyzrálejších hereckých výkonů 4/5*

Příjemně mě překvapilo, že druhý díl plynule přechází do třetího, ovšem pouze dějově, co se týče provedení, je to o něco lepší. Dočkáme se trochu více akce, zajímavějšího scénáře i rozuzlení a celkově kvalitnějšímu provedení, které se více blíží prvnímu dílu. Kamera už se nám klepe maličko méně, Matt předvádí tradičně velmi slušný výkon. Přesto, první díl zatím nebyl překonán.

Tak hluboký zážitek jsem si od sledování filmu asi ještě neodnesl. Krutý realistický pohled na holocaust, nesmírně lidský, až nemám slov. Lidé by si měli pamatovat, co způsobuje válka a znovu s ní nezačínat. Tohle se Stevenovi opravdu povedlo.