quip

Jako krásně se na to kouká, člověk má takový ten hřejivý pocit v bříšku a Patovi s Tiffany to na konci vážně přeje. Rozjezd filmu je pořád ještě prima, ale po dvaceti minutách se ukáže, jak absolutně dementní je scénář. Taneční soutěž? Věty jako "I wrote that letter a week ago. I fell in love with you the first time I saw you."? Zklamání podobné snad jenom Prometheovi.

= jako se dívat během voleb na zprávy. Pokud má být dokument obrazem reality, tak je to vlastně výborný dokument. Pokud má nabídnout něco navíc, tak tam nic není.

Tedy v rámci animovaných filmů vlastně na úrovni Filmu s Drakem! Tempo je nastavené tak vysoko, že naprosto rezignuje na jakýkoli prázdnější/klidnější moment (chápu, že za tohle se dá chválit i kritizovat) a film je přesně to, co stále stejných příběhů a tropů chtivý, TED talks odkojený divák potřebuje. Navíc se jako další film (naposledy to byl Mr Nobody) dá chápat jako paralela ke knize Konec věčnosti od Isaaca Asimova ("Noys se k němu přivinula. A Harlan pochopil, co zmizení kabiny znamená. Že nastal konec, definitivní konec Věčnosti. Že se před nimi otevřelo Nekonečno. ...") a tím inspiruje člověka k prozkoumávání svých vlastních hranic i hranic lidstva celkově (ve filmu jde o scénu, ve které rodinka kouká na hvězdy a synek o nich prohlásí něco ve smyslu "wow, tolik sluncí, mezi kterými se dá žít"). V době, kdy se Pixar utápí v grandióznosti (a patetičnosti) vlastní ušechtilosti, jsou The Croods právě tou upřímnou pohádkou, kterou dnešní hipster (damn it, hipsterism, did you have to claim our children too?!) děti potřebují.

90% filmu ukradne Sparky a jeho milé kňučení.

Lidi píšou knihy i filmy o sobě. Díky Joshovi je mi to už docela jasné a nová literárně-kulturní výzva je najít díla, ke kterým autoři nemají žádný vztah. Existují?

Trust the toad!

Narozdíl od prvního dílu nerozumím příběhu: Miss Jones opět řeší všechny své problémy vztahem s panem dokonalým, který z mne neznámých důvodů cítí potřebu už ne ironickou ani vtipnou, ale spíš zoufalou Bridget zachraňovat. In what world...?

2 příběhy v jednom? Hmm, ne dobrý nápad.

Naprosté ztělesnení mého csfd hodnotícího systému: Jagten je tak emocionální film, že nic jiného než 5 * dostat nemůže. Líbil se mi, moc. ~ Příběh mi v rysech velice připomněl knihu Plot Against America od Philipa Rotha, v obou případech je jedna z hlavních otázek stejná: opravdu jsou naše životy (společnost) tak labilní, že stačí malé drcnutí ve správný moment a vše se sesype?

Z části Bond, z části Indiana Jones, z části Woman in Black, z části kampaň proti separatistickým tendencím Skotska, z části prostě vážně dobrej film = )