Ekdahl

Perverzní freak show. Nechápu, co tahle žumpa dělá na veřejnoprávní ČT.

BREČÍM SMÍCHY - ta závěrečná "akční" honička, kdy nejprve týpek vytasí injekční stříkačku (wtf?) a odulá postava Bereniky Kohoutové na kopýtkách se dává zvolna do pohybu s grácií sloního mláděte, se zapíše do dějin českého filmu, o tom nebudiž pochyb. Sranda to začala být už při té druhé "vraždě", kdy pachatel Dlouhé bidlo s maskou veselého tanečníka "útočí" ve sprše. Hitchcock se závistí obrací v hrobě. Faktem je, že tyto dva vrcholy jsou přerušeny cca 45 minut trvající nudou. - Doufám, že Honza Hřebejk toho ještě hodně natočí, protože to je fakt prdel. On je Honza takový anti-filmař. Chcete napětí? Dostanete nudu. Chcete erótiku? Dostanete umolousaný opak (viz. svlíkačky obou dam). A mimochodem, už ty komedie z 90. let jsou slaboučký - to budiž řečeno některým ctěným zdejším kolegům do ouška. Čili připíjím rumem Božkov na další povedený hřebejkovský taškařice, jen mě malinko hněte, že je coby koncesionář spolufinancuju.

Limonáda, ale kupodivu docela stravitelná, až mě to překvapilo. Scénář relativně inteligentní, solidní výprava.. neurazí to.

Z filmařskýho hlediska to věru žádnej zázrak není, ale záběry pořízený horolezci v Himálajích a Karakoramu jsou natolik luxusní, že dávám pět hvězd. Kdo má rád hory, pošmákne si neskutečně. - K těm mouchám: hlavně scénář. Většinu času sledujeme jakési týpky provádět extrémní kousky v extrémním prostředí, laickýmu divákovi nezbývá než žasnout, ale lepší by byl trochu poučený úžas. Chtělo to říct něco víc k vlastnímu lezení, popsat blíž, co to obnáší fyzicky, psychicky, jaký jsou k tomu nutný dispozice, jak se to liší od jiných sportů, jaká je nutná příprava na takovou akci, ztratit víc slov o lezeckých technikách, způsobech výstupu (rozdíl mezi alpským a expedičním stylem je celkem znám, ale např. co jsou zač vynášky, proč se někdy staví nejprve všechny tábory, kmitá se po hoře nahoru a dolů, někdy se ale jde přímo nahoru... atd. atp.). Měly se líp popsat podmínky v takto vysokých horách - jak velká tam může být kosa? Bývá někdy i vedro? V jednom díle se dlouhý minuty plká o textovkách s předpovědí počasí od paní Zárybnické, ale základní informace v tomto ohledu chybí. - To je tedy hlavní slabina. Dalšími mínusy jsou prapodivná hudba z páně režisérova pera, takový retro džezík, co se možná hodil do Reduty v 80. letech, ale v podobném dokumentu působí jako pěst na oko. No, a ten komentář mohl načíst někdo jinej než ctihodná tetička a ctihodný pantáta, kterým to naprosto nejde do huby. - Ke kladům: přestože se po podobných filmech a záběrech pídim, sleduju celkem současný český špičkový horolezce, skoro nic z toho jsem neznal - jsou to jedinečný, nádherný záběry z naprosto exkluzivního prostředí. Dík lehkým digitálním kamerám je to dnes o něčem úplně jiným než v té první řadě seriálu o lezení v 80. letech, takže divák si pošmákne na technicky dokonalých záběrech ze světových osmitisícovek, od základního tábora po vrchol. Výkony horolezců jsou neskutečný, nesrovnatelný s jinými sporty. Není jiná lidská činnost srovnatelná s chůzí v mačkách nad kilometrovým srázem, kdy je člověk vyšťavenej, nevyspalej, a přitom jediná chyba, zakopnutí, zaškobrtnutí = smrt. Po takovým svahu se klouže rychlostí volnýho pádu. Akce typu Iron Man, nějaké ty maratony apod. jsou taky náročný podniky, ale odpadá tam tahle brutální psychická zátěž. Kdo si někdy zkusil vejšlap v Tatrách nebo Alpách, ví, že i to může být slušný masakr: podniky v asijských velehorách této ražby se jeví jako sci-fi, je to víceméně za hranicí chápání. Jaroš někde řekl, že ideální smrt by bylo dostat v šedesáti šutrem do hlavy v severní stěně Eigeru. Čili severní stěna Eigeru je pro něj plus mínus důchodcovská akce. Z toho si lze udělat představu, co obnášej Himálaje. - Dokument je i zdařilým holdem horám jako takovým, této krajině věčnosti, spirituální krajině par excellence, kde mizí každodenní otravné pinožení a handrkování a člověk je konečně svoboden. Proto se do nich vrací, proto jsou takovou drogou.

Prvoplánové, předvídatelné, s amatérskými hereckými výkony (představitelka hl. role), jdoucí po první signální, s kýčovitou hudbou a scénářem plným klišé. Co tam dělá Rourke, netuším.

Dokument o partičce naivních, nedovzdělaných, bytostně nesympatických egomaniaků (v tom vyniká zejména blbeček říkající si Weev nebo tak nějak). Blekotají něco o "policejním státu", o Solženicynovi apod., přičemž samozřejmě vědí hovno. To jejich hackerství jeví se jako čirá exhibice. Tolik k protagonistům. - Po řemeslné stránce to má profesionální parametry, nicméně v jedné podstatné věci to selhává po režijní stránce: nedozvíme se totiž, CO vlastně ti hackeři těmi svými útoky zjistili, jaké "svinstvo" vynesli na povrch, případně na co mají políčeno. Režisérka a scenáristka v jedné osobě, jež s protagonisty vede rozhovory, se na to pořádně nezeptá. Takže se žvaní a žvaní, ale jádro věci se míjí. Upozorňuje se na to, že se outsourcují zpravodajské služby. To se mi nemusí líbit, ale není to nic nezákonnýho, naopak, jak je tam řečeno, je to v USA tradiční věc. Že soukromá zpravodajské služba spolupracuje s politiky? Rovněž nic nezákonnýho. Jakej smysl má zveřejnit seznam klientů operátora AT&T? Atd. atp. Každá vláda musí nějaký informace tajit, ti hackeři toto nejspíš nechápou. To platí i o té aféře Assange a Snowden, - a to je vlastně největší fór celé té věci - žádné hrůzy se neprovalily, naopak, co se např. americký zahraniční politiky týče, ty zveřejněný depeše byly v souladu s oficiální linií. Skutečně dobrý vtip. - Zajímavý jsou v tom dokumentu asi dvě věci: a) jeden ten blbeček nafasuje u soudu deset let, americká justice se s tím holt nesere, b) mezi těmi geeky s řídkým vousem je pár hezkých holek, což sledování trochu ulehčuje.

Nudný (nutno přetáčet), do značný míry studený. Hl. postava silně otravná. Nekonečné - nekonečně nudné - dialogy, čirá scenáristická onanie. Coeni nemají smysl pro humor, vcelku vzato disponují velmi průměrným talentem. Jestli jejich prestiž o něčem svědčí, tak o bídě současnýho filmu, sorry. Zbytečný, nepřesvědčivý film.

Na poměry hodně slušně natočená komerčárna (kamera, střih). Mít většina hollywoodský produkce tuhle technickou úroveň, neprotestuju. A Washington je dobrý herec. Zápory jsou bohužel značné a tak nějak dopředu jasné: atakuje se nekompromisně první signální (pomsta za únos roztomilý holčičky - OMG). Tvorba tohoto typu zná jen nejpřízemnější afekty typu sentimentalita, pomstychtivost apod. Motto tohoto typu tvorby by mohlo znít: člověk jako zvířátko. A ještě jedna věc: Mexiko je skutečně takovýhle peklíčko bez jedinýho sympatickýho rysu? To se mi nějak nechce věřit.

Knižní předlohu neznám - čtivo čtu jen výjimečně - nicméně tohle mi přišlo jako naprosto mechanickej přepis děje, utahanej až hrůza, šedej, bez šmrncu. Mám pocit, že tvůrci k adaptaci tý knihy přistoupili s asi tak stejným tvůrčím nasazením jako k přeházení hromady písku z jednoho místa na druhý. Dvě hodiny po shlídnutí už člověk neví, že na něco koukal. Dvě hvězdy za jednu slušnou scénu (závěr) a herecký výkony těch dvou cajtů. Jinak bída.

Hřebejk je strašně slabej filmovej vypravěč: k uzoufání doslovnej, humpoláckej, těžkopádnej, tuhej. Má mizernej filmovej jazyk, což ale znamená, že mizernej je u něj samotnej základ. V případě tohohle filmu umocňuje vše ještě příšernej scénář, v němž každá druhá věta tahá za uši: od neskutečných, nezáměrně parodických klišé typu "naše polibky chutnaly vždy slaně", přes rádoby silácký buranství (rozhovor ženicha a fotra nevěsty) a nesmyslnou spisovnost až po popisný banality jak ze seminární práce studenta prvního ročníku, a sice hodně špatnýho studenta. Nechápu, jak si mohl Jarchovský udělat jméno jako scenárista, ten chlap je v podstatě bez talentu (což ovšem nebrání, aby neučil na FAMU, sic). Navrch barvotiskový barvy jak z reklamy na prací prášek. Prostě další zhola zbytečnej produkt-šmejd z hřebejkovské fabričky. Strašně špatná filmařina je to. (Vydržel jsem asi 30 minut, víc svýho času jsem tomu odmítl dát, takže nevylučuji, že se to pak zlepšilo, leč nepředpokládám to.)