Ekdahl

Neuvěřitelně vymazlená, do posledního detailu promakaná, nápady nabitá, skvěle obsazená (stará garda Hrušínský, Kopecký, Pešek.. i sexbomba hollywoodských parametrů Schoberová) a vypravená (!) filmová lahůdka. Scénář, využití Prahy (ta normalizační sešlost např. zahrad pod Hradem nemá chybu, nebo ty hospody), přístupný, přesto inteligentní humor, každá scéna promyšlená, výborná hudba, inveční a hravé vychytávky typu zrychlenýho obrazu, kreslených scén... Je neuvěřitelný, že tu v normalizačním srabu roku 77 něco takovýho vzniklo, a smutný, že nic z toho, co tu vzniklo po roce 89, se s tím nedá ani vzdáleně srovnat. Takhle poctivě už se dneska u nás filmy nedělaj. Skutečná klasika, bravo.

Samohrajkové Uhlířovy odrhovačky + blbý zpěv + svěrákovský ČIRÝ kalkul + mizerný Strach (ten chlap je snad ještě horší herec než režisér, a to je co říct) + přesvědčení, že dětští diváci jsou pitomci, kterým se musí vše předvést v karikatuře, aby pochopili, o co jde = Lontrando a Zubejda, další zbytečný počin v současném českém filmu

Dnes už to působí spíš úsměvně, ale ta švankmajerovská animace příšerek je hodně zábavná.

Chaoticky sestříhané dokudrama s typicky americkým přehnaně dramatickým hudebním podkresem, slzičkami etc. Ale: i s vynikajícími záběry z K2, díky nimž mě bavilo na to koukat. Berg Heil!

Pokus o formální experiment, který nevyšel. Ta chaotická kamera na začátku nefunguje. Film vyprávěný v opačném časovém sledu už tu taky byl (Nolan). Co je ale nejvíc iritující: autoři si myslí, že splácají-li dohromady primitivnost, uřvanost a hysterii, vyjde jim z toho cool syrovost. To je ale omyl, tak jednoduchý to není. Ve skutečnosti je to nuda, ke konci jsem přetáčel. S logikou se tvůrci taky moc nepárali (ten týpek ji bůhví jak dlouho znásilňuje v městským podchodu a tváří se, jako kdyby byl doma v obýváku - možnost, že by mohli být např. nějací svědci apod. asi jeho ani tvůrce nenapadla...). Odpudivá je i primitivnost protagonistů - buran, kam se podíváš. V podstatě béčková záležitost se slušnými herci, ti to ale nezachrání. Nebrat! (P.S. Jestli tohle někdo považuje za dobrý film, tak je mi ho... no, líto).

Je to nesympatický. Křečovitý. Ne úplně přesvědčivý. Např. to spaní dcery a matky v manželské posteli nemá moc logiku. Nebo to její vrhání se na matku. Teoreticky to snad představitelný je, ale není to přesvědčivý. Když se v upjatým, maloměšťáckým, sterilním Rakousku objeví umělec, např. Jelineková nebo třeba Bernhard, obvykle se v jejich díle nedočkáme rakouské Gemütlichkeit, ale pravého opaku: výbuchu perverze, křeče, hysterie atd. Ok, největší špína se skrývá za naleštěnými kulisami. Rakousko: všude kytky, čisto, že by se dalo žrát z chodniku, všichni se zdraví, vypadají perfektně - a za zdmi domů všelijací Fritzlové. Co je mi ale po tom? Jděte se léčit a neotravujte mě s tím. Stačí se podívat na skoro jakýkoli německý "film pro dospělé" nebo třeba tu pokleslost Pozdravy z kožených kalhot, aby člověku bylo jasné, že tu něco nehraje. V německo-rakouském pojetí sexuality něco nehraje. Není náhodou, že Freud fungoval ve Vídni: jinde by tolik pacientů neměl. Laická diagnosa: tamní upjatá společnost normální sexualitu vytěsňuje a výsledkem je a) frustrace vedoucí k perverzi, za b) takový rádoby humoristický přístup k sexualitě (to jsou ty Pozdravy z kožených kalhot). Obojí je blbě. Ale opakuji: co je mi po tom? to je jejich problém, pro diváka z jiného kulturního okruhu to má jen jakousi etnografickou zajímavost. Za druhý mi vadilo to asociování vážný hudby s frustrovanou perverzitou. Je to už trochu schéma, scestný schéma. Kdo je adeptem na sexuálně frustrovanou ženštinu? Učitelka klavíru. Přitom kdo se naučí vnímat vážnou hudbu nebo nedej bože ji provozovat, našel poklad. Učit vážnou hudbu je vznešený, Elfrída se může jít v tomto bodnout. Dále: stopáž je přepísklá, po svou třetinách to začne ztrácet dech. Není tam absolutně žádný humor. Důvodem, obávám se, není to, že tam nepatří, ale že Jelineková ani Haneke coby autentičtí Rakušani/Němci nemají smysl pro humor. Klady: výkon Huppertové. Celkově to není natočené špatně, ale to tu moc nepomůže. Závěr: osobně se s tímto ujetým rakousko-německo stylem míjím. Třeba Ian McEwan o perverzi píše taky, ale v úplně jiném duchu, z mého pohledu "lépe". I např. Betonová zahrada je mnohem lepší podívaná.

Kdo má rád Chabrola, francouzský šarm, nenucené umění žít, jemný humor (např. jak ústřední dvojici považují za obsluhu, jak Belgičan v baru řekne: whisky a chipsy, etc.), ten si pošmákne. I slabší Chabrolovy filmy jsou po řemeslný stránce velmi slušný. Je to natočené lehkou rukou, je to milý, byť nikoli zásadní film. Tempo je pomalé, což je v pořádku, tohle není žádný fast food. Ústřední dvojice je dobře obsazená, jako tým fungují, vydařené jsou i vedlejší postavy. K tomu nádherný prostředí Sils Maria, kde tvořil velký Fritz Nietzsche, a nádherná Isabelle Huppert. Ta představuje francouzskou aristokratickou krásu v nejčistší formě, o jaké si např. plebejské emerické hérečky mohou nechat jen zdát.

Takový béčkový Čelisti. S nějakou logikou se tam nikdo moc nemaže, výkony té kosatky jsou úsměvně přitažené za vlasy, nicméně na záběrech přírody se toho moc zkazit nedá - v tomto byly mé minimalistické nároky uspokojeny. Jinak bída.

Spielberg je vynikající řemeslník, ovšem jen řemeslník. S filmovým uměním to nemá nic společnýho. Co vytváří, je čistá komerce: to se projevilo zejména později u rodinných blockbusterů/pohádek typu E.T., Jurský park, Indiana Jones. Umí vystavět příběh, má vychytané hračičkovské nápady, které bezpečně uvíznou v paměti. Tak, jak točí on, by pro sebe rád točil filmy 14ti letej průměrnej kluk, kdyby měl ty možnosti a talent. Jde se po první signální(ohrožení života, záchrana života, dětičky, rodina, postavy víceméně černobílý, psychologie žádná atd.), po průměrných hodnotách, oslovuje se průměrný divák. Čelistem budiž přičteno k dobru, že několik scén je opravdu drsných, to už se u něj s postupující komercionalizací samozřejmě nestane. Zadruhý je v nich skvěle vybudovaný napětí, o jakým si většina tvůrců hororů/thrillerů může nechat jen zdát. Ohlídá si i ostatní věci, hudbu, herecký výkony (skvěle zvládnutá žánrová postava shakespearovského Shawa), atd., ale koukat na to je prostě trochu ztráta času, marná sláva.

Překvapivě slušné - o level výš než všichni ti Hřebejci, Nellis a spol., jakož i ty starší generační hovadiny typu Samotáři. Ecce český film, na nějž se dá dívat, aniž by člověka hanba fackovala. To není málo! Rudolfová je solidní talent. Formálně je to vymazlené, scénář slušný (až na pár míst typu handrkování Babčákové s manžílkem, to už je karikatura, rovněž odstěhování na statek se vzalo trochu hopem). Pro ty, co prskaj na námět: o "chcípácích" točil i Fellini (Darmošlapové), to je ok, otázka je jak se to udělá, je-li to narcistní vyprázdněnost, jak je v českém kraji zvykem, nebo podaří-li se jít na existenciální dřeň. Tady se to místy dařilo, takže jedním slovem: chorošó. Na těch protagonistech ještě stojí za povšimnutí, že jsou to všechno nezajímaví lidé, všichni "hledají", ovšem ponejvíc někoho, koho by se mohli chytit za flígr. To ale není nic zajímavého, to je spíše slabost. Ani jeden z nich nehledá duchovně, ani jeden z nich nemá tvůrčí ambice, jsou to šedé, průměrné postavy, Fabrikwäre der Natur, jak by řekl klasik. Např. postava Babčákové - chtěla byt s telefonem, pak chtěla "dobrého milence". K tomu se stihla rozmnožit, dát návrh na rozvod - a šlus, tím se její (vcelku zbytečný) život vyčerpává.... Předpokládám, že to byl režisérský záměr, ale já bych ocenil, kdyby tam byl aspoň jeden zajímavější člověk.