hrumsrt

Dobrá, divnější střih je malinko pasé a už je to přehlednější. Ale jsem v šoku, jak nudný a šablonovitý to oproti prvnímu dílu je. Jak mě bavily ty chaoticky zpocený figury Isaaca z prvního dílu, tak tady je to pryč a totálně se podvolil svému démonovi. Aspoň jsem rád že už vidíme tu akci, že se nám ukazuje hlavní hrdina v obleku, a že to celý neskončí kdesi ustřižený. Jako tenhle nastavený směr byl úplně děsný a nedovedu si představit sledovat připosraný MCU bez akce. Malinko se nám přikresluje půdorys asi záporáka (??), co by Ethan Hawke, který pořád stejně působí totálně královsky a charizmatem je jasně převyšující MCU a tahle role sedla parádně (ale samozřejmě je to i postavou, kterou hraje, jenž holt má prostor na to herectví). Super, že vidíme to lámání mezi Khonshuem a Marcem/Stevenem, ta interakce je super, ale chtělo by to přesto nějaký pořádný delší rozhovor 1v1, kde bychom opravdu viděli tu poctivou interakci. Největším mínusem je, že se to vrací k tomu, co jsme v Marvelu zvyklí vídat.. Obzvláště v druhé polovině už to šlo označit za normální popcornovku. Trapně se vtipkuje a kampaň, jak krvavější projekt to bude, se postupně vytrácí.. Nepůsobí to už tak zvláštně a nepřehledně jako první díl, ale bohužel to spadává do klasické filmové tvorby Marvelu, která už si pár let neví rady.

Mne fascinuje, jak zdejší hodnotitelé někdy přemýšlejí, často jim stačí hrozně málo, aby dali plnou a jindy zase dávají odpady kvalitním dílům. A právě tohle je bohužel druhý případ... Nutno se povznést nad tím, že Black Mirror se nesnaží podat ucelený příběh a jako třešničku to podhodit nějakým seriózním tématem dnešní doby. Ba právě naopak, cílem je Vám natvrdo ukázat, jak v komplexních příbězích, téměř simulující realitu (jen často vehnanou do extrému), ona teze vypadá. Tentokrát je to precizní zobrazení tužby populace po politickém ideálu. Medvídek není nic jiného než řada pixelů, kterou ovládá člověk. Jenže to jakým způsobem ho jeho "ovladatel" používá lidi baví. Je sprostý, je upřímný a současně velmi prostý.. Tedy odráží jednoduchost populace.. Lidi nestojí o zaobalené názorové statistické výpočty, chtějí to co chtějí podané upřímně. Ironií pak je, že tenhle "ovladatel" je pak nikdo, názory které vycházejí z jeho úst jsou přece medvědovi. Téměř každý politik je jen vrchol pyramidy. Za jeho projevem úspěchem a čísly stojí masa odborníků a poradců. A proto v každé době bude vyzdvihován ten, kdo mluví tu "obecnou pravdu" (jedno jestli jí je nebo ne, ale musí odrážet názor většiny).

Každý den si chodíte do práce, smějete se s přáteli a milujete se s přítelkyní. Váš život je fajn, ale jediná věta leč třeba řečená v ironii Vám může změnit celý život. Lucas je oblíbený učitel v malé školce kdesi v Dánsku, děti ho přece mají rádi, když jim vychovatele dělá muž, to je vždycky terno. Ale jednoho dne jedna malá roztomiloučká Klárka řekne tou svojí dětskou hatmatilkou, že viděla Lucasova pindíka (#MeeToo #JdeONašeDěti) - aneb jak si Klárka pustila hubu na špacír, co se stane ve školce zůstane ve školce! V takové věci školka postupuje ukázkově podle předpisů a pozvou si "kamaráda" (nevím jestli policajt nebo psycholog), a ten se velmi detailně snaží z rázem prostořeké Klárky vymámit, jak vypadal Lucasův chámovod, zda visel, či z něj dokonce cosi neteklo?! Aneb chceme ochránit tu nevinou dětskou dušičku, ale jak jde o pedofilii, tak ti všechno vyžvaníme! Ta malá ďáblice neřekne ani píť. Jenže jak to bývá okamžitě nastupují jinak běžně odměření a pasivní rodiče, aby ukázali, jak jim na tom svém neviňátku záleží! Už je vůbec nezajímá, kde je pravda, ale okamžitě je jejich kamarád - pozor tohle je důležité, jak jde o dítě a o mužskou ješitnost, tak jsou Vám i přátelé cizí - označen za úchyla. Copak takhle se dá fungovat?! Nikdo vůbec nikdo nemá zastání Lucase, sice mu to nevpálí do tváře, ale zní to tak reálně (pozor ta holka neřekla pořád ani kvok), že to musí být pravda! Očividně zásada jako In dubio pro reo - v pochybnostech ve prospěch obviněného - je celému městečku cizí, a že by lhala malá neopeřenkyně je přece jen méně pravděpodobnější. Mimořádně nepříjemný film, který nádherně realistickým způsobem zachycuje, jací lidé opravdu jsou. Rodina na prvním místě je, i když nikdy před tím nebyla. Buďte si jisti, že se jako divák budete cítit depresivně, ať už děti máte, dítětem jste nebo jste i třeba právě učitel. Snímek splňuje několik kvalit, že když se tématu dá severská optika, tak se lidi můžou zbláznit. Stejně tak, jak se lidi chovají jako ovce, ať už jsou vzdělanější sebe víc! Jupí, po více než hodině se můžu zase normálně nadechnout... Seversky absurdní opus slečny Qlárqy! Prosím povinně se na to podívejte! Aktuální v každé době, bez ohledu o jaký - "ismus" právě jde. Nemyslete si, že máte nevinné děti. 80%

Možná překvapivě, ale poprvé jsem se u tohoto seriálu nudil a následně fakt i trpěl.. Úvod, kdy se žena probudí v cizím domě a dezorientovaná nechápe proč všichni lidé mají v ruce telefon a kromě natáčení nedělají nic jiného. Nakonec dochází k jakémusi procesu, který se vyvine až k téměř linčovaní... Hlavní hrdinka je děsná, ubrečená zmatená kráva. Leč závěr byl zajímavější a dostatečně znepokojující, tak přes neustále projevy otravné hlavní hrdinky se nešlo odprosit od znechucení. Vůbec ani nejsem nadšený, jakým způsobem se pracovalo na vztahu mezi těmi ženami, a jak je ovlivnil kterýkoli muž, který se v příběhu objevil. Zase jen přiživovali dojem ukřivděný holčičky, která jak samozřejmě vyjde na jevo je tou špatnou. Nelíbilo se mi to!

Padouch Fantomas se vrací, a jak tvůrci, tak i herci pokračují v zajetém rytmu prvního snímku. Již sehraná dvojice komisař Juvea a novináře Fandora předvádí velmi podobný výkon. Ale rozhodnutí tvůrců dát větší prostor francouzskému idolu 50.let Jean Maraisi, ač se nemusí fanouškovi Funèse líbit, tak to musím kvitovat. Na Jeanovi to tentokrát poctivě stojí. On si odvede veškerou práci a Funès pak jen vyzobává vtip a legendární hlášky. Takže chápu, že ho všichni milují, ale bez Maraise by to nefungovalo. V tomhle pokračování se držíme velmi podobné formule, tedy pokračuje hon na zločince Fantomase, který zdokonaluje svoje převlekové umění a pořádně zamotává hlavu celé francouzské policii. Jean Marais se tentokrát ujímá další postavy, tedy v součtu hraje trojroli. Osobně jeho třetí nová postava už není tak brilantním převlekem, ale i masky mají svoje limity. Aby tomu nebylo málo, tak do své masky jde i novinář Fandor. Tedy divák musí držet krok mezi pěti postavami, které hraje jediný herec. Prakticky veškerý děj je na tom postavený a inu zní to banálně a nepřehledně, ale funguje to s precizností. Co ještě musím zmínit je nápad s třetí rukou, jejíž řemeslné dávkování dodává další vrstvu vtipu. Třešničkou je pak finální honička v autech a následně ve vzduchu. Ve výsledku hravější pokračování, které může někomu sednout lépe. Scénář je tady trošku strozejší, ale za to překypuje nápaditosti. 75%

Legendární zlotřilec z říše pohádek pro dospělé, v přesitosti homuru a takového až bondovského nádechu. Příběh je jednoduchý hon policejního komisaře Juvea na lupiče a kriminálníka v tajemné masce. Jenže kriminálník, skrývající se pod maskou říkající si Fantomas, je daleko nevyzpytatelnější, než běžný zlodějíček. Obcházení zákona má na denním pořádku a ve svém repertoáru má řadu vynálezů, za které by se nemusel stydět kdejaký zločinec v Bondovkàch. Právě s touhle značkou se nabízí nejlepší porovnání. Pohybujeme se zhruba v podobné době, taktéž honíme zločince, jen ve francouzském pojetí je to daleko osobitější. Každý to vnímá jinak, ale já se nebojím říct, že Fantomas je pro mě funkčnější značka. Právě kvůli univerzálnějšímu vnímání a že u něj se i přes dalekosáhlé napětí musíte pobavit. Z postav logicky tyčí dvě jména - Jean Marais a Luis de Funès. Každý tomu přidává něco ze svého umění. První kousek svého charisma a druhý dává přes svá gesta a výrazové projevy celému filmu tvar a s velkou pravděpodobností i ono samotné kouzlo. Inu ne, bez francouzského hereckého génia de Funèse by šlo o takřka poloviční zábavu i kvalitu. I přesto, že jde spíše o komediální snímek, nechybělo mi patřičné napětí a kousek dramatizace. Závěrečná poklona již jen legendárnímu hudebnímu doprovodu, jehož dramatické vsuvky dodávají správnou atmosféru. 80%

Geniální nápad v podobě časové smyčky, který mám opravdu rád. Vždy se na podobné náměty těším se zvědavostí, jak si s ní tvůrci poradí. Takovéhle filmy potřebují skvělého představitele, kterého jste schopni vídat pořád a pořád, musí být schopen pobavit a perfektně zachrát ono znechucení, že je tu zas. Jak já bych si chtěl zažít svoji smyčku! Bill Murray to tady táhne tou svojí původní skepticky znechucenou pózou, která tradičně (až klišovitě) pookřeje. Líbí se mi, že oproti podobně tematickým filmům se hlavní hrdina rozhodne svůj čas nevyužít jen k zábavě, dostání přání atd., ale že se něco postupně učí. A tak je schopný se za pár minut naučit hrát na klavír atd. Navíc Vás to může naučit kreativně rozbíjet budíky, Stejně tak, že vidíme sebevraždu tísíckrát jinak. Jen škoda toho šťastně sladkého konce. Ano, takový konec jsem chtěl, ale tady jsme ho dostali úplně z ničeho. Ovšem pokud smyčku spáchal nějaký kouzelný dědeček, který je chtěl dát dohromady, tak je všechno v pořádku... 75%

Jedna z seriálových adaptací, která dostála předloze a hlavně je svým způsobem tak nádherná, že může (a snad i bude) bavit všechny generace, ať jste už koukáte na telenovely, westerny nebo na Marvelovky. Osobně miluji, když dílo (jedno jesli seriál nebo film, ale první jmenovaný to má snazší) dokáže vytvořit iluzi svého světa. Tedy, že si divák dokáže představit, že svět tam běží, i když to není součástí filmu, tedy že ten fikční svět je představen takovým pojetím, že by mohl fungovat i mimo zachycené osudy. A tohle je přesně ten případ! Protože já úplně vidím, jak Péťa den, co den poté, co se uzdravil z nemoci, dál jezdí s klukama na kole. Obsazení je totální trefa do černého, ať už hlavní postavy kluků, vedlejší strejda jako Vařecha, tak ale i skoro epizodní jako brácha Láďa. Jako kluk jsem neměl problém se s Péťou scítit a vidět svět jeho očima, či se dětsky zamilovat do krásné Evičky. A tak vždy. když slyším tu znělku, je mi zase 10 a všechny starosti jsou tatam. 75%

Už teď se za to hodnocení na sebe nomohu podívat do zrcadla, ale... Westerny byly moje, když jsem byl ještě malý, ale všechny byly v podstatě stejné, ať byl příběh jakkýkoli v závěru se hrdinové střetli s "černobílým" záporákem a přes obrovskou přetřelku to došlo do zdárného konce. Once Upon a Time in the West je ale převyšuje v jednom klíčovém ohledu, tvůrci a vlastně každý, kdo se na tomhle filmu podílel, ho dělali s láskou pro kinematografii. Nemůžu říct, že bych se po celou dobu jen kochal, jak nádherné to je, ne to bych lhal. Ale za těch pár ikonických scén, které jsou tak moc bravurní, bych slzel při každé vzpomínce na film. Opět nelze dostatečně vzdát holt kvalitám filmu, ač už že je starší o více než 30 let a není mi tak přístupný, či že se pořád nepovažuji za takového filmového znalce. Nejsem úplně názoru, že příběhově jde o nějaký kdovíjaký skvost, ale o to více je nutno ocenit jeho ostatní stránky. Přemýšlím, co je nosnější ta magická a legendární hudba, která mě dojímá i vykouzlí úsměv, anebo ty geniální herecké výkony? Těžko posoudit, ale ani bez jednoho či druhého si to nedovedu představit! Vévodí u mě charismatický drsný záporák Henry Fonda, u něhož na co sáhnu, tak koulím oči, jaký velikán to ve své době byl. Nicméně spolu s ním (fakt o kousíček za!) božská Claudia Cardinale, na kterou je v bronzovém provedení radost pohledět. Inu není pak náhodou, že nejlepší scénou je pro mě ta jejich společná vášnivější chvilka, která je perlou celého filmu. Můžu si stěžovat, jak je to dlouhé, i jak pomalé tempo to drží, anebo se na všechno vykašlat a vychutnat si opravdu nádherný film! 90%

Roztomilost a dravost mladé Milly Jovovich znamenala, že jsem na tom jako mladší trošku ulítnul. Ale ona je opravdu jediným kladem, jinak je to holt děsný! I po letech nad ní tady vyvalím oči, ale tím to končí.. 10%