sofiapetra

Tak nudný film plný nabubřelé nicoty a scénáristických klišé, aby člověk pohledal. Podobných magorů, co přepadávají lidi v autech jsem viděla už bezpočet a vždycky se to vyvíjelo v podstatě podobně. Čekala jsem alespoň nějaké propojení knihy a skutečnosti (v hlubší smysl jsem už ani nedoufala), ale nepřišlo ani to. Osobně vůbec nechápu proč ten film vznikl. Vysoké hodnocení a kladné přijetí u drtivé zdejší většiny je mi tedy záhadou. Aspoň že Bearmeedek to vidí stejně ... :)

Martin Němec je natolik renesanční osobnost, že si takový průřezový dokument svým neobyčejným a skoro neuvěřitelným talentem zasloužil nejen k narozeninám. Tak ať slouží! :)

Ale jo, u žehlení mi to s tímto snímkem pěkně "odsejpalo". Naštěstí to dopadlo očekávatelně - a sympatický ovčák se dočkal.

Něco jsem se dozvěděla, na televizní inscenaci to šlo. První půlka byla prkenější, moc se tam toho ještě nedělo, až jsem si skoro říkala, proč to vlastně točili. Finále odpověď poskytlo - dopadlo to příznačně době. Zpracování, včetně dialogů mohlo být ale lepší, o tom žádná.

Viděla jsem to v kině (kde kromě nás tam jako již tradičně byli jen tři další lidi), takže podívaná to byla velkolepá. Na více než dvě hodiny jsem vypřáhla čas - a bylo to příjemné. A spojení 1. světové války se Zeusem a Áresem? Jen hnidopich by na tom hledal nějaké mouchy. :) Pobavil mě též casting - Gal Gadot, vypadá úplně jako mladá Angelina, jen je sympatičtější, jestli bude Chris Pine nový Brad, to se ještě uvidí... myslím, že se ale marketéři dost snažili, aby zrovna je dva dali dohromady.

Mami! jsem chtěla vidět v TV, kvůli tomu jsem včera odešla i dřív z hospody - a byla jsem po zásluze potrestána. Přiznávám, že sledovat tenhle snímek pro mě bylo téměř od první minuty utrpení. Na nic mučivějšího jsem se už snad roky nedívala. Kromě hmatatelné a valící se jakoby utržené energie z řetězu, která ovšem byla aspoň originální, mi fest vadila ta nekonečná koncentrace slovní vulgarity - jestli to mělo působit autenticky, tak to se tedy minulo účinkem; na mě to bylo až příliš nucené a totálně přes čáru. Scénáristicky nedotažený mi také připadal příběh třetí hlavní postavy - sympatické sousedky Kyley. Bylo sice zřejmé, že je také po nějakém velkém traumatu, ale nebylo vůbec sděleno po jakém (dle vícero fotek v rámečcích v jejích pokoji se dalo sice usuzovat, že se stala nějaká tragédie právě na tomto poli, ale nedozvěděli jsme se to.) Celkově se však nedá říct, že by se tam nenašly silné okamžiky, to určitě ano, a asi bylo i dobře (z reálného pohledu), že to se skončilo, jak to skončilo. Já si ale stejně pořád myslím, že umělecká díla by měla přinášet naději či řešení, ne jen konstatovat beznaděj.

Film vybrán naslepo - a příjemně překvapil. Pěkně to tam svištělo.

Vypadalo to na nudné holčičí tlachání, ale poměrně brzy se z toho vyloupl dost originální projekt. Mou pozornost si to každopádně získalo - a sedm dílů uteklo jako nic. Ale nevím, co na to chlápci... :) Název se mi taky líbil, leč vystihující zrovna moc není - oproti jiným žánrově podobným záležitostem se tam lhalo vlastně jen velice maličko.

Komorní, silné. Zajímavý scénář. Uvěřitelné charaktery. A vlastně to bylo i nadčasové - na třídních schůzkách se i v současnosti při řešení málem jakéhokoliv problému rodiče chovají dost podobně.

Nechtěně, ale ovlivněna mediální masáží, jsem čekala silný zážitek. Dočkala jsem se však jen nekonečné impotentnosti. Dlouho jsem věřila, že se to třeba ještě nějak zajímavě vyvine, když už dialogy stály za starou bačkoru, ale ani náhodou. Nebyla tam ani jediná scénka, která by stála za řeč či za zapamatování. Hovězí scénář. Nelogičnosti, nula emocí. Průser.