Seti

Zpočátku to tak vůbec nevypadá, ale v závěru se Třináctá komnata vyjeví jako hodně silné a hodně dobře natočené drama. Hlavní zásluhu pravděpodobně nese předloha, ale směr, jakým se příběh ve druhé půli začne ubírat jsem nečekal a hodně mile mě překvapil. Když se pozvolna před divákem rozkrývá 17 let staré tajemství, film se stále více halí do kriminální atmosféry a konec si už napětím nezadá se slušným thrillerem. Nevím už jakou náhodou jsem na tenhle zapadlý kousek narazil, ale rozhodně vím, že si zaslouží o dost větší pozornost.

Z Fightera jsem měl trochu strach a asi proto jsem ho tak dlouho odkládal. Obával jsem se, že se bude jednat jen o další klon Rockyho, což se naštěstí nepotvrdilo. Ano, po sportovní stránce se cesta Mickyho Warda ze dna na vrchol Rockymu podobala, jenže ve Fighterovi šlo o zápasy naštěstí až ve druhé řadě. Prvotní bylo vykreslení vztahů v Mickyho okolí a zvláště v jeho rodině. Russell tak ve finále předkládá spíše sociální drama z prostředí irčanské disfunkční famílie, která pro hlavního hrdinu představovala největší problém. Na Fightera jsem se těšil především kvůli Baleovi, a jsem rád, že jeho opětovné dokonalé sžití s postavou, a to jak psychické, tak fyzické, bylo konečně po zásluze oceněno.

Těžkotonážní romantika s maximálně padnoucí ústřední dvojicí. Sladká a ultra sexy Meg Ryan na počátku své jsem-královna-romantických-komedií kariéry a Billy Crystal dokonale plnící roli "pouhého" kamaráda se doplňují vážně náramně. Harry a Sally mají však ještě jednu zásadní přidanou hodnotu, a tou je scénář, který je zábavný a nejednou u něj člověk souhlasně pokývá hlavou. Jo, tohle je zcela právem kultovní klasika mezi romantickými záležitostmi.

Woodyho klasiku teprve objevuji, ale Hana a její sestry potvrzuje, že civilní dobře napsané a především uvěřitelné propletence lidských vztahů byly a jsou jeho nejsilnější stránkou. Ve své postavě dokazuje, že byl vždy schopen napsat zábavný dialog, a i když mi do celkové mozaiky postava Mickeyho tak úplně nezapadala, tak jsem za něj byl nakonec rád. Možná až přílišná obyčejnost však u mě řadí Hanu do lepšího průměru.

Pointa byla jasná, spíš potěšila taková fůra odkazů na tak malém prostoru.

Hrátky s kauzalitou skoro vždycky něčím zaujmou. Spin ukazuje, že můžou bejt taky setsakra cool.

Konečně jsem se po dlouhé době k Townu dostal a jsem nadmíru potěšen. Město je takový Affleckův Heat (Light), což rozhodně nemyslím ve zlém. Ben se již svým debutem projevil jako velmi dobrý režisér a Městem to jen potvrzuje. Akce super, postavy jsou skvěle obsazené, a i když se samozřejmě dvojice Affleck - Hamm s DeNirem a Pacinem nemůže měřit, tak jsem si jejich duel navýsost užíval. Kdyby se Ben vyvaroval těch několika klišé, tak bych přemýšlel i o pětce, čtyři budou ale přeci jen adekvátnější, protože do Nelítostného souboje mu ještě kus schází. I tak se ale The Town řadí na špici žánru a Affleck si upevňuje pozici hodně zajímavého režiséra.

Hlavním lákadlem tohoto netradičního westernu je bezesporu dvojka Charles Bronson a Toshiro Mifune. Reprezentuje takový interkulturní střet dvou badass frajerů, ze kterých vyzařuje charisma jak z pouliční lampy. Po celou dobu jim to perfektně šlapalo a byla radost na ně pohledět. Zbytek hvězdné party už byl víceméně do počtu, protože co si budem povídat, Ursule patřila jedna scéna (možná dvě, nedbale obalená jen v prostěradle taky nebyla k zahození) a Delon měl v roli záporáka moc málo prostoru k tomu, aby mě nějak výrazněji zaujal. Finále mohlo být možná trochu údernější, ale i tak jsem s Rudým sluncem spokojen.

Klasická americká indie festivalovka zaměřující se na podivný život podivného teenagera. Problém těchto filmů je většinou v tom, že se v nich nic moc neděje a Terri není výjimkou. Divák sleduje vyvíjející se vztahy Terriho se svým ředitelem, ještě podivnějším kamarádem a dívkou svých snů, přičemž režisér s jejich výstavbou nikam nespěchá a "dějotvorné" situace rovnoměrně prokládá momenty zvýrazňujícími individualitu osamělého hlavního hrdiny. Se všemi problémy se Terri vypořádává plně v souladu se svojí flegmatickou povahou, z čehož vyplývá absence nějakých dramatičtějších okamžků. Film se tak pozvolna šine kupředu a na konci neurazí, ale ani nijak závratně nenadchne. Za shlédnutí ošem stojí, už jen kvůli skvěle obsazenému Jacobu Wysockim a zdatně sekundujícímu Johnu C. Reillym. (Jo ještě chci varovat, že se rozhodně jedná spíš o drama než komedii.)

Variace na klasický japonský příběh o slepém šermíři, jenž má tentokrát podobu mladé dívky (a to řádně sexy!). Ta se při hledání svého mistra (opatrovníka) dostane do centra střetu obyvatel malého města s gangem bývalých samurajů, při kterém narazí na muže, jenž jí pomůže nalézt novou životní cestu. Akce zakládající se povětšinou na jednom švihu je zpracována zpravidla ve zpomalených záběrech, což je takový neurážející oldschool standard. Pro schéma tichého neznámého bojovníka, který do pravého okamžiku skrývá svoje mistrné schopnosti, mám slabost, proto Ichi ty 4 s klidným srdcem dám.