Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (69)

plakát

Robinsonův ostrov II (2018) (pořad) 

Já tuhle sérii hodnotím opravdu dobře, baví mě dívat se na to. Moderátor se oproti první řadě zlepšil naprosto dramaticky. Předtím jsem ho neznal, ale ze začátku první řady při komentování soutěží jsem si říkal "proboha vždyť to zní jak příšerný komentář sportovního utkání". Klidně bych se býval vsadil, že je to povoláním sporťák :) A ruku na srdce, Jeff Probst v prvních řadách nestál taky za nic. Ve druhé řadě už Onřej Novotný moderuje přirozeně, pokládá na kmenových radách smysluplné i záludné otázky a celkově je vidět, že hru opravdu vnímá. Soutěžící jsou taky dobře vybraní, není tam plno extrémů (na což naprosto dojely české pokusy o Big Brother apod.) a oproti první řadě chybí i Petra (která byla viditelně vybraná právě pro určitou kontroverzi). Prostě ve druhé řadě jsou soutěžící "normální". Jistě, Robinsonův ostrov je do jisté míry "čajíček", soutěžící údajně trpí horkem a hladem, ale moc to vidět není, spíše to působí (na obrazovkách, realita mohla být jiná) jako dovolená u moře. Ale i toto je potřeba brát tak, že je to teprve druhá série a i slavnější americký originál začínal pozvolna, pokud si pamatuju dobře. Ocenil jsem aspoň to, že některé věci před diváky jsou oproti první řadě méně utajované, např. je teď naprosto jasně vidět, že na každém ostrově mají nádobu s pitnou vodou a nemusí pít nějakou pochybnou vodu z potoku (čemuž by asi stejně nikdo rozumný nevěřil). V první řadě se toto dalo nepřímo vytušit ("hej, našli jsme vodu"), ale přiznané to nebylo. Co se týká soutěží - to není česká záležitost, ty jsou sdíleny mezi různé štáby různých států a (zřejmě i proto) na mě působí dostatečně propracovaně, různorodě i zajímavě. A interakce mezi soutěžícími jsou taky komplexní, aliance se tvoří, nikdo si nehraje hloupě na nějaké přátelství nadevše, bez ohledu na to, že je to čiště jen hra. Často kritizovaná délka mi ani nepřijde, ale asi to z velké části je tím, že se většinou dívám později a tudíž můžu přeskakovat reklamy. Částečně souhlasím, kratší stopáž by nevadila a asi i prospěla, ale musíte to brát i z hlediska Novy - dala do toho určitě hodně peněz, tak z toho neudělá 15minutový akcí nahuštěný díl jednou týdně...

plakát

Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2008) 

Cítil jsem uričtou podobnost s Forest Gumpem (obojí podáno stylem vyprávění, obojí ukazuje celý život docela zajímavé postavy, včetně různých zaměstnání, účasti ve válce, vztahů s dívkami atd.). Gump je ovšem bohatší film ve všech ohledech, více humorný, více vážný, více dojemný, více k zamyšlení.... Jedním z problémů Buttona je i hodně velká délka, podle mě až zbytečně (udělal jsem si z filmu seriál). Námět zajímavý neokoukaný, ale trochu obtížně uchopitelný, protože člověk prostě cítí, že je to hloupost - a přitom film není sci-fi. Potěší aspoň to, že tvůrci se vyhnuli naprosto běžnému klišé - testování dotyčné osoby s určitou zvláštností ve vědeckých laboratořích. Benjamin prostě prožil celý život naprosto bez zájmu odborníků a vlády, resp. naprosto bez vědomí těchto institucí. Film příjemný, pěkně natočený, ale asi bych ho nechtěl vidět znovu.

plakát

LEGO® příběh (2014) 

Já jsem byl naprosto nečekaně nadšen ;) Řekl bych, že tenhle film je asi hlavně pro dospělé diváky, kteří si v mládí hráli s Legem. Jiní dospělí to moc nepochopí a děti zase asi neocení část těch vtipných hlášek. Každopádně na nostalgii a vtipných hláškách ten film stojí a dělá to moc dobře, opravdu jsem se bavil. A pro nás starší je tam dobrá postavička kosmonauta z osmdesátek, který vypadá naprosto realisticky (málo potisků - tenkrát se tiskly jen přední strany torza, nic vzadu a nic na nohou, dokonale opotřebený a dokonce i zlomená helma). Osobně mi teda scházela větší přítomnost rytířů, ale uznávám, že by se do filmu nehodili. Ano, film je naprosto bláznivý a šílený - ale tohle přesně přece LEGO je, můžete si postavit naprosto cokoliv, co se zrodí ve vaší fantazii. Ve filmu jsou i trefné narážky na určitý kontrast mezi stavěním podle plánku a stavěním podle fantaziee - to je prostě LEGO! Nesouhlasím ani s častou kritikou na příběh - ten mi naopak připadnul naprosto přiměřený a logický. A stejně tak nesouhlasím s kritikou závěrečné hrané části. (Pozor, následují spojlery.) Počáteční zápletka je ta, že hlavní padouch chce vše lepidlem zafixovat v jedné dokonale naaranžované póze a zastavit ho může blokátor (zátka na lepidlo...). Přišlo mi to poměrně zajímavé, akorát maličko nelogické - což se ale vyřešilo právě v hraných pasážích. Vše si totiž vlastně hraje malý kluk inspirován svým otcem, který je AFOL (Adult Fan of Lego - toto je opravdu oficiální pojem) a vytváří scenérii za pomocí lepidla, přičemž synovi hrátky se stavebnicí zakazuje. Kluk své pocity a zážitky vkládá do stavebnice a právě on tu myšlenku záporáka s lepidlem přenáší do LEGO světa.

plakát

Ledové království (2013) 

Pěkné na pohled, vtipné (pobavil mě zejména sněhulák), příjemné, pohodové, odpočinkové. Písničky jsou docela fajn, ta ústřední je navíc hodně povedená a chytlavá. Docela nezvyklý je ale děj. (Pozor, následují spojlery!) Původně měla Elsa být klasicky záporná postava, ledová královna, která má "chladné" srdce a tudíž není schopna citů, natož lásky. Postupně ale tvůrci scénář měnili (a údajně k tomu velkou měrou přispěla i ústřední píseň - tohle prostě nemůže zpívat záporná postava) a nakonec z Elsy je vlastně kladná postava (rozhodně není zlá) a hlavní kladná hrdinka Anna se stala její sestrou. Ve výsledné pohádce ani žádné zlo není (OK, Hans, ale to se ani nedá počítat, protože je jako záporák odhalen jen na pár minut a předtím celý film jedná naprosto čiště a kladně) a není zde místo pro klasické pohádnové ponaučení a vítězství dobra (lásky) nad zlem. Uznávám, že to v každé pohádce být nemusí, není potřeba dělat vše podle stejné šablony, ale přesto to jako drobný zápor vnímám. Ono to totiž moc nedává smysl - proč je potřeba rozmrazit studené srdce Elsy? Tohle vždycky byla metafora pro zlou osobu. Příjemně mě ale překvapil závěr - všichni (po odhalení Hanse jako podrazáka) naprosto logicky čekají, že teda tou láskou bude horal Kristoff. A možná si stejně jako já také říkají, že je to docela hloupé, vždyť se skoro neznají a už je to láska až za hrob, která dokáže zrušit i mocnou magii. Jenže nakonec to kouzlo prolomí láska úplně jiná a více uvěřitelná...

plakát

Marie Terezie - Série 1 (2017) (série) 

Nevidím smysl negativního hodnocení jen proto, že film poskytuje jen úzký pohled na poměrně omezenou část života Marie Terezie. Takhle je k tomu prostě potřeba přistoupit - je to film, který poodhaluje zákulisí a vnitřní pocity Marie Terezie obzvláště kolem smrti otce a tudíž poměrně komplikovaného nástupu na trůn. Nemá smysl očekávat záběry z bitev, rozbory jednotlivých panovnických rozhodnutí apod. Vždyť to má jen 200 minut, na plné postihutí celé vlády (nebo dokonce celého života) M. T. by to musel být 20dílný seriál. Nám se film líbil, podnítil mě otevřít si Wikipedii a dohledat si další detaily a pochopit historické souvislosti. Svou roli proto splnil - pobavit (ne ve smyslu srandy, není to komedie), vzdělat (možná tam jsou drobné nepřesnosti, ale většina je pravda), podnítit k dalšímu vzdělávání z jiných zdrojů. A nejsem ten typ, který by si dovolil tvrdit, že profesionální herci, kteří se herectvím živí už spoustu let, hrají mizerně - hodnocení hereckých výkonů proto nechám jiným "odborníkům". Já tento film doporučuju.

plakát

Manžel na hodinu (2016) 

Pohodový film, žadné drama, žádná taškařice, žádné velké umění, ale dívá se na to příjemně.

plakát

Percy Jackson: Moře nestvůr (2013) 

Zatímco u prvního dílu jsem psal, že cítím určitou podobnost se světem Harryho Pottera, tady už to na mě úplně "cákalo". Zejména při scéně jízdy taxíkem jsem už film málem vypnul (Knight Bus z Prisoner of Azkaban - ty scény jsou podobné až zarážejícím způsobem). Podobností je ve filmu více, ale - a znovu se opakuji - kouzelnický svět je mnohem věrohodnější a lépe propracovaný, jakkoliv hloupě to v důsledku zní. Percy Jackson: Moře nestvůr nedává smysl, film nedrží pohromadě a hlavní zápletka je hodně slabá. První díl mě aspoň trochu bavil, toto jsem už dokoukal jen "z povinnosti" (aby mi neuklikl třeba zajímavý konec a abych byl film schopen opravdu ohodnotit). Mimochodem na kyklopa s jedním okem se dost špatně dívá (lidská tvář se 2 očima je vizuální schéma, které je lidský mozek naučen rozpoznávat ze všeho nejlépe) a tvůrci si dost nesmyslným způsobem na určitou dobu pomáhali buďto slunečními brýlemi (jak asi přes prostřední část brýlí viděl?) a nebo dokonce kouzelným sprejem. Ale spíše mě napadala snaha ušetřit si práci se speciálním efektem než péče o diváka ;-) Jednu hvězdičku dávám za to, že jsou i horší filmy...

plakát

Circle: Uzavřený kruh (2017) 

Na film jsem se díval (v letadle z palubního systému) kvůli zajímavému námětu a zajímavé hlavní herečce :-), ale ve výsledku jsem byl docela zklamán. Ztrácel jsem se v tom, jestli Mae je skutečným vnitřním fungováním firmy The Circle nadšená nebo vyděšená. Například ve scéně, kdy jí bylo dost nápadně naznačeno, že veškeré její chování ve firmě i osobní život jsou neustále pod dohledem a že volitelné "team-buildingové" akce a sociální interakce se spolupracováníky jsou defacto povinné atd. Tady jsem čekal, že prozře (vypadala tak) a začne proti korporaci z vnitřku tajně bojovat. Ale ona se do naprosté ztráty soukromí naopak více ponořila. Vždy, když jsem si byl jist, že něco jen předstírá a v duchu s tím nesouhlasí, nakonec se uzkázalo, že to asi opravdu myslela vážně a že si to užívá. A závěr je podobně nejistý také - není ona pořád přes to všechno opravdu PRO tu absolutní otevřenost a ztrátu soukromí? Proč by se jinak v závěrečné scéně usmívala na ty drony? Taky se mi moc nepozdává neuvěřitelně rychlý přechod z nejistého a nesmělého nováčka do víceméně mediální hvězdy, která v pohodě přednáší před plným sálem. Prostě nevím, pocity hlavní postavy jsou nějak hrozně mizerně komunikovány s divákem. Jakožto film nutící k zamyšlení nad vzrůstajícím vlivem sociálních sítí a ztráty soukromí je to slušné (a evokace Facebooku spojeného s Apple je dokonalá), ale filmový zážitek to zas tak dobrý není.

plakát

Percy Jackson: Zloděj blesku (2010) 

"Děti vzniklé z těchto spojení byli napůl bozi, napůl lidé, víte jak se jim odborně říkalo?" - "Polobozi". Jak šokující :D Jistě, tady je na chybě malý nedostatek českého jazyka, protože anglické demigod by smysl dávalo. Ale tento film má nedostatků bohužel mnohem více a mnohem závažnějších. Docela to připomíná Harryho Pottera - kluk se dozví o svém netušeném speciálním původu a schopnostech; poznává své síly a nový svět; řeší obrovský problém, který je totálně mimo jeho síly, ale který přesto s grácií vyřeší... Harry Potter je ale nesrovnatelně více uvěřitelný, jakkoliv paradoxně a hloupě to zní. Budou děti po shlédnutí tohoto filmu doufat, že jednoho dne zjistí, že jsou polobozi? Čarodějové žijící v utajení mezi námi zněli opravdu mnohem logičtěji a věrohodněji. Percy ty šílené novinky přijme až moc snadno a rychle (stejně jako smrt své matky) a během pár minut ovládá své schopnosti. A vysvětlí mi někdo, jak mohli antičtí bohové připustit, že už na ně na zemi snad nikdo nevěří? Co je bůh bez věřících? Bohové nestvoří člověka, lidé stvoří Boha! A nesmyslná snaha o korektnost vedoucí k tomu, že jeden z antických bohů je černoch, to snad ne ;) Dívat se na to dá, místy je to zábava, některé efekty ujdou, ale je to průměr až podprůměr.

plakát

Take me out (2017) (pořad) odpad!

Nemívám předsudky a i na všeobecně nesnášených pořadech dokážu najít světlé stránky a pochopit, že se někomu můžou líbit. Ale tady mě nenapadá nic, snad leda Jakub P. by někoho přilákat mohl. Námět sám o sobě potenciál má, ale to by musel být jiný výběr účinkujících a jiné zpracování. Je to nechutné a trapné.