Honza__St.

Kdekdo říká, že ty reality show jsou ve skutečnosti nahraný a že lidi v nich účinkující jsou placení za to, aby se chovali takhle šíleně (nebo aspoň šíleněji, než normálně). Tak tady opravdu doufám, že je to pravda. Protože jestli ne, tak je to se stavem naší společnosti po roce 2000 přímo příšerný.

Reálné to není, ale to je jedině dobře, jelikož reality-show k smrti nenávidím (otázka je, do jaký míry je to podle skutečných případů, ale jako v případě Věřte nevěřte se to nikdy nebude blížit ke 100 procentům - však taky tihle policajti jsou podstatně úspěšnější, než ti skuteční). A protože se to snaží vypadat co nejreálněji, tak je to natočené na první pohled trochu odflákle, s neherci, atd., ale to je taky jedině dobře, jelikož vyumělkovaný jako ve filmech a seriálech by to bylo jedině k smíchu. Výsledek je samozřejmě všelijaký a o nic světobornýho nejde (koneckonců jde jen o další zkopírování námětu z USA, kde takové věci chodí už od 80. nebo 90. let, a v jedné inkarnaci se k policistům přidal i Steven Seagal). Ale koukatelný to je, a když se člověk nudí a chce zabít čas něčím, co není depresivní a nenutí k přemýšlení, je to ideální varianta. Jen to nebrat moc vážně.

Nápad na Discopříběh 3 nebyl špatnej. Nejideálnější ovšem bylo udělat jej v době kolem roku 2000, kdy comebacky osmdesátkových megastar vrcholily, a naše luhy a háje ještě nezaplavily umělé líhně rychlokvašek typu Superstar, Talent aj. (ano, časově by to nesedělo, aby po 10 letech řádil Rudla nejmladší s 15-letým Rudlou ještě nejmladšejším, ale nebyl by to první případ, kdy se filmaři na počty vyflákli). Po dalších letech už to nemělo smysl a náměty, které občas pronikly na veřejnost, to jen potvrzovaly (nemluvě o tom, že i Jaroslav Soukup přestal věřit, že by to mělo smysl). Michal David nakonec udělal dobře, že se na regulérní pokračování Discopříběhu vykašlal, bohužel se na to ale nevykašlal úplně. Výsledkem je první Discopříběh přes kopírák, akorát ve stylu Mamma Mia. A bohužel si nevede o nic líp, než Sněženky a machři po 25 letech, poslední (a co si budem povídat, i předposlední) Básníci, nebo Dědictví aneb Kurva se neříká. Michalova hudba je samozřejmě výborná, ale ani ta nemá šanci to zachránit, nemluvě o tom, že sestává hlavně z jeho notoricky známých hitů z 80. a 90. let (které byly všechny lepší v původních verzích) a nový hit není ani jeden.

Trochu se zdráhám tohle hodnotit. Přece jen nejde o žádné umělecké dílo (resp. lepší či horší pokus o něj), prostě jen o obyčejný projev prezidenta. Ale většině to nevadí, tak si přihodím taky. Byť s některými názory Zemana nesouhlasím, tak ve většině případů mu musím dát za pravdu. Možná, že v tom projevu by opravdu nemusel tolik účtovat s oponenty, ale Miloš Zeman je Miloš Zeman, a my, co ho známe od 90. let, víme, že jiný nebude. I tak jsou jeho projevy (až na to zbytečné přesunutí z nového roku na Vánoce) nesčetněkrát lepší a pravdivější, než rádobyfilozofické kavárenské plky šaška Vaška (Havla), takže pod 3* jít nemůžu, a vzhledem k počtu lepšolidí, kteří si tu vylívají žluč, přidávám ještě jednu navíc.

Režie: Antonín Vomáčka, Scénář: Karel Šíp. Humorně natočený černobílý klip (jak jinak, v 1. polovině 80. let pro Hitšarádu) s mladinkou Ivetou a Petrem, kteří se musí vypořádat s celým zástupem sousedů (zejména sousedek), kteří by v pavlačovém drbání a pomlouvání mohli z fleku soupeřit s Kelišovou a spol. Nakonec to zvládli, a to by snad ani nebyl Karel Šíp, aby nám neukázal, že si dali spicha z úplně jiného důvodu, než jsme si celou dobu mysleli (a nejspíš nejen my, ale i autoři písně :D). Klip se přirozeně stal oblíbeným, a byť vznikl do posledního kola roku 1984, zůstal téměř v čele žebříčku celý následující rok, a nakonec skončil mezi nejúspěšnějšími písničkami roku 1985 na pátém místě. Mezi tím však Petra a Ivetu zasáhlo něco nepředstavitelně horšího, než pavlačové drbny - tragická smrt jednoho z nich, z níž se ten druhý nikdy nevzpamatoval.

Jelikož je takřka na sto procent řeč o vystoupení v Písku v rámci TKM, tak nejde o klip (na tuto píseň bohužel nabeton žádný nevznikl, byť "Frkačky za kačku" nebyly daleko, ale bohužel zůstalo jen u pár fragmentů), tedy nehodnotím. Ale bez diskuze jde o výborně natočený záznam (a dnes navíc i o krásnou vzpomínku na o hodně lepší dobu, a to nejen pro Ivetu, ale pro celý národ). O písni nemá cenu se bavit, to je jedna z jejích nejkrásnějších, a po jejím poslechu měl kdekdo chuť ji poznat líp.

Slabší odvar Hitchcocka a Strážce Krypty, u kterého ve snaze vyrovnat se zmíněným předchůdcům přišli s hádankou, které z příběhů "mezi nebem a zemí" napsali tvůrci a které sám život. Ovšem stačí si u každého příběhu přečíst titulek "Written by (scénář)", a hned víte, že dílem scénaristů jsou všechny, jen některé z nich se možná opravdu částečně inspirovaly skutečnými událostmi (kde ale samozřejmě k žádným nadpřirozeným jevům nedošlo). Jednou z nejsilnějších stránek pořadu jsou bez debat moderátoři Brolin a Frakes. Příběhy samotné jsou lepší, horší i pitomé, ale to byly i ty Hitchcockovy, i ty ze záhrobí. Celkově mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale spíš to vidím na ty 3.

Samozřejmě, že v základě jde jen o další vylhanou antikomunistickou pohádku o hodných Američanech a zlých Rusech, kteří se neštítí ani chladnokrevné vraždy soupeře. Ale když si odmyslíme fakt, že s realitou to nemá nic společného, můžeme se pořád královsky bavit. Zvlášť, když se jako další ingredience přidají dnes už zlidovělé hlášky ("Když umřel, tak umřel.", Musím tě zlomit.",...), a v neposlední řadě neméně kultovní hudební doprovod, při jehož poslechu se snad i pacient v hospicu dá do kupy, vtrhne do fitka a začne makat jako nikdy předtím. Stejně jako Rockymu, i Stallonemu se (za vydatné pomoci Lundgrena) podařilo nemožné - vyrovnat se jedničce, a možná ji i překonat.

Někdy si říkám, že je škoda, že tenhle film (a stejně tak dvojka v Hongkongu) tady nešel už za komunistů a nemá tak stejně dobrý dabing jako ty pozdější. Ale když se na něj podívám, ani se nedivím. Byť není nouze ani o komediální stránku, na Spencera je to až moc vážný. A nejenom v rámci jeho tvroby celkově, v porovnání s Policajtem v Africe a zejména Miliónovým broukem je to jako dva úplně různé příběhy. Ani náhodou nejde o špatný film, a nikdo neříká, že Spencer nemohl zkusit i něco vážnějšího, ale prostě to není úplně ono.

Na tuhle Popelku nemá snad ani Libuška Šafránková. Takhle má vypadat romantický film, a ne tak, jak nám to předvádí americká kinematografie od 90. let dodnes. O hudbě snad ani nemá smysl se bavit, Bonnie Bianco má opravdu nádherný hlas. Naprosto nechápu, jak je možné, že místo aby se z ní stala celosvětová megastar, tak měla jen několik hitů na konci 80. let (samozřejmě díky úspěchu Cindy v Německu), a pak šla její kariéra do kytek. Asi ani ve skutečnosti nechtěla být šlapkou žádného Generála, teda Plukovníka. V neposlední řadě je třeba ocenit dokonalý český dabing, Eva Horká i Lukáš Vaculík podali prvotřídní výkon (nemluvě o tom, že Vaculík a Cosso vypadají jako bráchové :D). Jediná škoda je, že tenkrát na konci 80. let ČST zakoupila jen tu filmovou verzi, protože ta čtyřdílná je skoro dvakrát delší a obsahuje ještě pár písní navíc.