finkie

Poněkud naivní a idelogicky zatížený pohled na zločin, zločince a represivní státní aparát nám režisér Giovanni (který, uznávám, si sám prožil svoje) ukázal třeba už ve Dvou mužích ve městě. Tady je to podobné, ale slabší. S Batkinovým synáčkem je těžké nějak zvlášť soucítit, policajta halt opravdu zabil a ve vězení se mu žádná strašlivá příkoří nedějí, eventuálně jsou tato příkoří vyobrazena jen jaksi zkratkovitě a uspěchaně. Mnohé další postavy jsou překvapivě mdlé a nevýrazné; elitní Batkinem najatí právníci nic zvláštního nepředvedou a policisté vypadají jako tajtrlíci, mezi kterými zoufale chybí někdo s charismatem úlisného, inteligentního byrokrata, někdo jako Michel Bouquet nebo Robert Hossein. Delon odvádí svůj vysoký standard, možná ale právě i na úkor výraznějšího vykreslení jiných postav, protože takřka nesleze ze záběru. Čert ví. Škoda vypadnutí motivu policistovy vdovy, to se mi zdálo jako zajímavě rozjetá dramatická linka, bohužel autoři ji rychle vzdali. Závěr je napínavý a dobře natočený, ale pro mě nevěrohodný. To mi na Delonovi vadí v mnoha jeho filmech: celou dobu se tváří jako zosobnění chladné, kalkulující inteligence, a pak najednou udělá nějakou echtovní blbost.

Moje první filmová láska, kterou jsem viděl možná dvěstěkrát a kterou jen s velkými obtížemi dokážu hodnotit s emocionálním odstupem. Conan je unikát, a ačkoli si tu a tam lze povšimnout inspirace Ejzenštejnem či Leonem (a také třeba Prokofjevem, Orffem nebo Rózsou a pravoslavnými chorály), další podobně pojatý a natočený film vlastně neexistuje. Poledourisův brilantní soundtrack ještě podtrhuje ochota režiséra Miliuse podřídit mu všechny jednotlivé scény: nejenže hudba k obrazu perfektně pasuje tematicky, ale každá skladba hraje vždy od začátku do konce a obvykle bývá překrývána jen minimální či žádnou hlasovou stopou. V otřesné dvojce už Fleischer zachází se stejnými a podobnými motivy naprosto zupácky. Především úvodní vyplenění vesnice (Riders of Doom a Gift of Fury) a závěrečná bitva na mohylách (Battle of the Mounds a Death of Rexor) jsou mistrovská díla filmového umění, dechberoucí spojení obrazu a hudby. Je pravda, že film po dokonalé první půlhodině začíná trochu ztrácet dech a hlavně tempo (při prvním zhlédnutí možná nebude mnohý divák tak úplně tušit "vo co tady vlastně go"), závěrečná třičtvrtěhodinka je ale opět famózní. Samotný konec se zadumaným Conanem sedícím na schodech v pozici Rodinova myslitele je velmi netypický a zároveň zcela případný - Tulsa měl totiž ve svých posledních větách pravdu, Conanův život dával smysl jen coby honba za pomstou, a po jejím dovršení nemůže nastat nic jiného než melancholie, a nakonec prázdno a nesmyslnost. Tomu je pak bohužel poplatná i úroveň dalších filmů s Conanem.

Zábavný a přes přepálenou stopáž dobře odsýpající díl. Jistě, vrahovo alibi je krkolomné a šustí papírem. U Columba jsem si ale navykl hodnotit hlavně osobnost záporáka, kvalitu a nápaditost jeho interakcí s poručíkem, četnost nějakých těch ozvláštňujících momentů, atraktivitu prostředí apod., protože zločiny proti logice se tady vyskytují téměř ve všech epizodách, a pokud nejsou klíčovým atributem epizody (tj. není na nich postaveno jádro příběhu a motivace hlavních postav), nýbrž jen jejich akcidentálním doplňkem (jako je tomu zde), jsem vůči nim obvykle tolerantní. Pokud se tedy nejedná o totální lapsy jako třeba v epizodách Dvojexpozice nebo Smrt v aréně. Zde je tedy za mě všechno v pořádku - pachatel je dostatečně slizký a prohnaný, příběh vylepšuje i nezvykle časté zapojení Columbových nadřízených a spolupracovníků. Pobavila mě scénka s pokusem o zadržení milence oběti: podezřelý utíká oknem ven ze zamčeného bytu, policistka vytasí zbraň a za doprovodu akční hudby se jej vydá stíhat. Honička ovšem probíhá kdesi daleko mimo záběr, nás přece zajímá Columbo nevzrušeně se prohrabující nějakými lejstry... tohle je zkrátka seriál pro intelektuály, ostatní si tenkrát mohli pustit třeba Knight Ridera.:D

Dobře napsané postavy, interakce mezi poručíkem a jeho okolím je zábavná, děj má spád. Podle mě kolem a kolem nadprůměrný díl, ačkoli usvědčení je přesně z toho ranku, který nemám rád. Byl to podraz nejen na pachatele, ale taky na diváka, protože konec dobrého detektivního příběhu by měl logicky vyplývat z předchozího děje a završovat ho, a ne že si vyšetřovatel pomůže něčím, o čem po celou dobu nepadlo ani slovo a co ve svém velkém finále vytáhne jako příslovečného králíka z klobouku. To je ale problém řady dalších epizod Columba. Taky jsem jaksi nepobral, proč se Columbo vyptával pachatele na ten vyřazený neutrál, když to bylo přece asi o půl hodiny dřív tím samým pachatelem naprosto uspokojivě vysvětleno. Asi špatný den ve střižně, jinak si to vysvětlit neumím.

Tento díl jsem měl dlouhou zafixovaný jako průměrně povedeného Columba s fantastickým závěrem, proto mě při opakované projekci příjemně překvapilo, že funguje nejen oněch vpravdě skvostných posledních patnáct minut, ale také celý zbytek epizody. Tentokrát se sice tolik nedočkáme klasických columbovských hypotéz nadhazovaných vrahovi a žoviálních diskuzí o nich, interakce mezi nebývale vyšinutou a sveřepou vražedkyní a své karty divákům atypicky odkrývajícím poručíkem ale funguje výborně. Z mého pohledu jistě jeden z nejlepších dílů. A bezpochyby ten nejdojemnější a s nejefektnějším usvědčením.

Jsem podobný případ jako cariada. Tento film jsem si vypůjčil někdy ve třetí třídě (mám silný dojem, že byl tenkrát distribuován pod velmi zavádějícím titulem "Předvečer svátku Všech svatých"), naprosto mě nadchl a pak jsem dlouhých 26 let nedokázal dohledat jeho název. Zjistil jsem jen, že opravdu nemá nic společného s klasickou sérií Halloween, jak jsem se v dětství domníval. Abych to zkrátil, dnes v noci se mi konečně podařilo tento skvost najít. Snímek je mnohem, ale mnohem horší, než jak jsem si ho pamatoval, především mě šokoval svým amatérským zpracováním. Tohle není ani video céčko, opravdu to vypadá, jako by si parta fandů chtěla bez jakéhokoli rozumného know-how natočit svůj vlastní horor a takhle to dopadlo (asi není náhoda, že se jedná o režisérův první a také poslední film). Herecké výkony, které u hororů obvykle tolik neřeším, bych označil slovem "groteskní" a zpočátku jsem měl dokonce podezření, že toto není ten film, který mě jako žáka prvního stupně ZŠ tak okouzlil, ale nějaký jeho fanouškovský remake (asi jako když parta venkovských vohnoutů hraje v sobotu večer na zábavě AC/DC). Chápu, že to celé není myšleno úplně vážně, nicméně šmíra je prostě šmíra, je mi líto. Ale aspoň jsem vyhnal z hlavy jednoho starého brouka. Jednu hvězdičku dávám jen z lítosti, nikoli vůči autorům této frašky, ale vůči své vlastní osobě, která musela vyrůstat na podobných zhůvěřilostech. No dobře, uznávám, že aspoň ta zmasakrovaná babička vypadá i po letech docela k světu a smrtící útok dvou zlatých retrívrů měl také něco do sebe.

Viděl jsem kromě jednoho nebo dvou všechny díly Columba a tento pokládám za nejlepší. Velice propracovaný a přitom nikoli překombinovaný příběh, dobře napsané vedlejší postavy (hlavně ten zlodějíček, s nímž se dá Columbo dohromady), působivá dynamika mezi Columbem a jeho nadřízeným (ve skutečném světě by ale musel mít poručík v podobné situaci extrémně dobře nabito, jinak by to byl jeho poslední případ). Narozdíl od většiny ostatních epizod, kde se vše podstatné odehraje v první třetině a pak se to už jen tak nějak pomalu okecává, zde se příběh postupem času stále vyvíjí, nejede na klasického columbovského autopilota. Usvědčení tentokrát velice mazané, jen do toho kutlochu bych s prominutím nevzal ani šlapku, natož paní Columbovou.

Variace na Kafkovu Proměnu. Také tady se hrdinové ocitnou ze dne na den v pozici vystrašených, do lidské společnosti nezačlenitelných zvířátek (navíc mají smůlu, že se na ně narozdíl od vzácných druhů brouků žádná Natura 2000 nevztahuje), také tady vychází absurdita jejich konání z tragické snahy chovat se normálně a rutinně ve zcela nemožné výchozí situaci.

Slušný nadprůměr. Líbilo se mi klidnější tempo vyprávění, hezký - avšak nikoli přestylizovaný - vizuál, sympatické herecké obsazení, jakož i v rámci žánru a celkově nadpřirozených okolností také relativně racionální vývoj příběhu a motivace chování postav. Ti, co se tady zmiňují o nelogičnostech a hloupostech by měli raději mlčet nebo uvést konkrétní příklady. Naopak bych z filmu úplně vyřadil motiv sestry Zeldy a dobrého ducha Pascowa. Příběh tyto postavy nijak nerozvíjely, jen ho posouvaly neblahým směrem k větší "fantasmagorii", a narozdíl od verze z roku 1989 z nich ani nešel strach. *** Potenciální spoiler*** Jako pozitivum beru i to, že nemrtví zde nejsou klasicky tupá zabijácká monstra. Hlavně počáteční interakce mezi otcem a zombie dcerkou měla nadějně našlápnuto, leč zůstalo jen u náznaků. Možná by filmu bylo bývalo prospělo, kdyby se autoři pokusili ještě trochu více propracovat po většinu stopáže beztak dominující motiv rodinného dramatu (byť velmi morbidního) a nepřeklopili svou snahu v posledních cca 30 minutách v čistý horor. ***Konec spoileru***

Neobvykle koncentrovaný, kultivovaný a směle vystupující Columbo tentokrát zcela výjimečně nevypadá jako ten největší blázen na place. Pravda, konkurenci má v tomhle směru silnou. Zápletka je klasicky nerealistická a ještě o nějakých třicet let později si z ní dělali legraci i Simpsonovi. To ale vem čert. Celkově jde o velice zdařilou epizodu, soustředěnou, dobře odvyprávěnou, bez pitvoření a figurkaření a s vytříbeným smyslem pro malé detaily.