Soupalka

Kırmızıgüla mám seřazeného sestupně - o co víc se mi líbil Beyaz Melek o to víc mne tento film zklamal. Nebýt opravdu jen místy zajímavé výtvarné stránky filmu, asi bych jej ani nedokoukala. Strašná lepenice. Rádobyposelství ztracená ve změti chaotických scén a místy i v divné kameře a střihu. Myšlenka humánního islámu, se kterou se i relativně ztotožňuji, až na hranici nechtěné karikatury; zahrané stejně kvalitně jako napsané. Škoda.

Vizuálně krásný film v opravdu výrazných barvách a se spoustou emocí, který mne osobně se asi líbil více než Güneşi Gördüm. Některé scény ze starobince a dialogy jsou opravdu úžasné. Wikipedie definuje kýč jako " druh umění, které se snaží sentimentálně zapůsobit pomocí jednoduchých, přehnaných emocí. Ty se snaží prezentovat jako velkolepější, než ve skutečnosti jsou." Podle této definice se v tomto případě o kýč ani zdaleka nejedná a film jen zdařile pracuje s řadou kontrastů postavených na tradičních hodnotách ve srovnání s necitlivostí a netečností velkoměsta.

Válečný TV seriál postavený na reálném průběhu části bitvy o Gallipoli a posledních hodinách vojáků v Seddülbahiru. Jedna se o poměrně zdařilou 4 dílnou serii z období první světové války - z března / dubna 1915 a krvavých bojů o Dardanely. Detailně zpracovává především téma neúspěšného vylodění v zátoce Ertuğrul a pro Angličany a jejich spojence bolestivé zkušenosti z dílčí části bitvy o Gallipoli, kdy malé turecké posádky téměř bez nějakého speciálního vybavení a munice a jejich velmi schopné vedení (včetně do té doby relativně neznámého Mustafy Kemala) značně zkomplikovaly Angličanům život a v podstatě vedly ke zhroucení jejich vojenského plánu. Zajímavý seriál, kdy oslavné zpracování tureckých vojenských záležitostí není až tak do očí bijící, je postavené na několika ústředních postavách a je odlehčeno paralelními příběhy jejich blízkých doma atd. Moc se mi líbilo hlavně zpracování boje muže proti muži na konci druhého dílu. Vlastenecké hlášky nižších velících důstojníků (a potenciálních tureckých zajatců ) směrem k angličanům typu „Můj dům je za těmi horami a pokud teď vyrazím, tak jsem nad ránem doma. Kde je tvůj dům? Tohle je moje země, moje vlast, co tu děláš?...“ a jim podobné vstupy i ze strany žen čekajících roky na návrat svých blízkých z války nejsou až tak patetické jako v jiných filmech a docela dobře zapadají. Výprava seriálu je poměrně omezená, ale nevadilo mi to – je dobře zahraný, scénář nenudí a hodně pomáhá hudba i prostřihy do minulosti. Docela by mne zajímalo, jestli seriálem popsaný rozhodovací proces Turků jak postupovat a diskuse a hádky, které okolo strategie vedli, jsou postavené na nějakých doložených reáliích. Za mne plný počet a vřelé doporučení ke shlédnutí nejen pánům.

Film jsem viděla už dávno jako teenager. Přišel mi úžasný a pár povídek si pamatuji v detailu dodnes. Tak jsem se znovu podívala. Opět bych hodnotila stejně - plný počet a lehce naježene chlupy na předloktí. Stále aktuální. Škoda že z Italských filmu se mi tak nějak vždy vybavují jen ty starší...

Anglosaské romantické filmy mne už nudí. Turecké zpravidla tolik ne - mívají v sobě moment překvapení, jsou v nich smíchané zdánlivě obtížně kombinovatelné ingredience a zpravidla se mi moc líbí i kamera. Tahákem tohoto filmu je pro mne navíc také Yasemin Allen - nejen že je neuvěřitelně hezká, ale kde jsem ji viděla, tam se mi vždy líbilo, jak hraje, resp. lehce přehrává a vůbec to nevadí.

Vizuálně krásný film na mnoho vážných a stále aktuálních tureckých témat. Tak mnoho, že podle mne právě z tohoto důvodu na 5 * nedosáhne. Méně je někdy více a u tohoto filmu bych tak asi i ocenila menší rozdrobenost. Možná by pak paradoxně byl více emotivní i s lepším kontrastem a nebylo by třeba například již zde jinde zmiňovaných ikonických výjevů.

I když je tento remake (v originále "Ty jsi můj domov") velmi zdařilý, o 8 let starší korejská verze A Moment to Remember je pro mne asi nepřekonatelná a musím jít na rozdíl 2 hvězd. Popis obsahu je zde lehce zavádějící - scénář není postaven na společenském rozdílu hlavních postav, ale především na následném neřešitelnem problému, který jejich vztah ovlivní.

Alternativa německého romantického filmu - asi i o něco snesitelnější a méně nudné a lépe zahrané.

Telenovela snesitelné délky, která má docela spád a pracuje s třemi časovými obdobími, díly cca 1,5 hod. Překvapivě dobré herecké výkony, Scénář a výprava nic moc, hudba se mi líbila. Jako vždy energická Burçin Terzioğlu potěší a osvěží. Cca okolo 40 dílu se asi mění scénárista. Poslední díl by si kardiaci a nebo ten kdo to hodně prožívá měli s ohledem na běžný turecký závěr pustit jen v absolutní pohodě :-)

Film, pro české publikum určitého věku. Většina populace nepochopí, ani když se bude hodně snažit. Jak přesné, jak smutné. Skoro jak dokument...