reky

Hodně váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, protože nejnovější bondovka mi přišla o něco horší než parádní Casino Royale. Začnu klady - úvodní půlhodina je skvělá akční jízda, bál jsem se nějakýho zběsilýho střihu, neni to však vůbec špatný, ba naopak. Trumfnout honičku na staveništi z Casina se sice nepodařilo, ale moc nechybělo. I ostatní akční sekvence lze označit za výrazně nadprůměrné. Dalším pozitivem, které přetrvává z předchozího dílu, je Daniel Craig, který mi v roli Bonda sedí víc než Brosnan. Teď k záporům - kromě akčních scén mi film zas až tak zajímavý nepřišel, nějaké pasáže byly i trochu nudné, takový pocit sem u předchozího dílu neměl. Celkově i příběh se mi tady zdá slabší, resp. ze zajímavého tématu Jižní Ameriky se dalo vytřískat o něco víc. Nějakej ten bodík musím přihodit za Olgu, ale na víc než 3* to s odstupem není ani náhodou, Casino je prostě někde úplně jinde a na rozdíl od Quantum má sakra švih i poněkolikáté.

Slabota, bohužel. Tu hru jsem měl kdysi dost rád, film se ale vůbec nevydařil. Hlavním problémem je, že až na pár scén, které by však šly spočítat na jedné ruce po amputaci dvou prstů, je to hrozná nuda. Napětí, který provázelo hraní hry, se tady vůbec nedostavilo. Navíc snímek opomíjí i dost poměrně zásadních věcí. Chybělo tady i jakékoliv jiskření mezi Maxem a Monou. Wahlberg jedinej snese nějaký přísnější měřítka, na druhou stranu nemůžu říct, že by se mi do tý role úplně hodil. Jenom doufám, že tohle nebude mít nějaký pokračování, jak naznačuje scéna následující po závěrečných titulcích. 30%

Brilantní snímek, ve kterém se spolu s režisérem vracejí staří známí z Mafiánů Robert De Niro a Joe Pesci. K tomu navíc Sharon Stone, která sice za ty 3 roky od Základního instinktu trošku sešla (pravděpodobně však tento dojem podtrhuje make-up, který zvýrazňuje to, čím postupně ve filmu prochází), nicméně o jejím hereckém výkonu lze říct pravý opak. Moc se mi líbil styl vyprávění, kdy se střídají pasáže, které se odehrávají v reálném čase s vyprávěním vždy jednoho z hlavní dvojice, což mnohdy navozovalo až dokumentární vyznění celého díla. Film tak divákovi nabídne pohled na fungování kasina se vším, co k němu patří, a s čím je spojeno. Zároveň máme možnost nahlédnout i do soukromí a rodinného zázemí spolu se všemi strastmi, které hlavně v případě šéfa kasina přináší. Rodinné hádky a spory jsou vítaným zpestřením, které jednak dává punc určité realističnosti a zároveň komplexnosti, kdy kromě kasina a práci v něm můžeme vidět i "běžný" život bosse. Na druhé straně dávají vyniknout všem hlavním protagonistům, hlavně teda Stone, který jsem měl na konci filmu už plný zuby, a plně jsem se v tomto ohledu ztotožňoval se Samem (De Niro). De Niro odvádí svůj standard (rozuměj výborný výkon), o oprávněnosti nominace Stoneové si nedovoluji pochybovat ani na chvíli. Nesmím však zapomenout hlavně na Joea Pesciho, který ztvárnil gangstera, jenž se s nikým a ničím - myslim, že to můžu napsat bez obalu - nesere bravůrně. Těžko si v této roli představit někoho jiného. Suma sumárum další Scorseseho majstrštyk a pro milovníky mafiánských filmů "povinná četba".

Nadčasové, dech beroucí, audiovisuálně působivé, místy trošku zdlouhavé, neobyčejné. To je jen zlomek dojmů, které ve mně po prvním zhlédnutí tento opus zanechal, hvězdičky a nějaký podrobnější komentář nechám na později, po další, doufám co nejdřívější projekci budu snad moudřejší. ... Ano, druhá projekce vše rozlouskla. Po té první jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdami z důvodu trochu rozvláčné první půle, která mi i nadále připadá o trochu slabší než ta druhá, a nechtěl jsem dávat absolutní hodnocení jen proto, že bych nedostatky omluvil dobou vzniku a přidával za nadčasovost díla. Teď však neváhám ani chvilku a současné hodnocení bych volil stejně tak, kdyby film vyšel včera. Technická stránka filmu, která nijak výrazně nezaostává za o 9, resp. o 11 let mladšími Star Wars a Alien, skvěle padnoucí klasická hudba a pár lehce zapamatovatelných motivů, výborně budované napětí, kdy je často úplné ticho a je slyšet pouze dech kosmonauta, případně intenzivní zvukový motiv při každém objevení monolitu, při kterém mrazí v zádech. Podobný dojem místy navozuje i hlas palubního počítače, nedokážu si u něj představit dabing. To je jen zlomek toho, co z hlediska audiovisuální stránky film nabízí. Zároveň je však tato složka filmu pouze takovou třešniškou na dortu a díky své kvalitě umožňuje filmu obstát i z dnešního pohledu. Mnohem důležitější alespoň pro mě je celkové vyznění a poselství díla. To není zas tak těžké odhalit, případně pochopit, otázkou však je, jestli jeho interpretace je pouze jedna, mám spíš dojem, že každý si může snímek vyložit tak trochu po svém, že je několik aspektů, které by šly vysvětlit vícero způsoby. Samotný závěr filmu, tedy posledních cca 20 minut, bylo jedním z největších a nejvíce fascinujících filmových zážitků vůbec, který snad nemá obdoby, a dlouho jsem se nemohl zbavit přemýšlení o snímku a jeho významu. Pokud ve mně film něco takového vyvolá, není v otázce hodnocení co řešit. Doporučuji vybrat ke koukání klidných 150 minut, poprvé jsem koukal nadvakrát a zážitek nebyl tak intenzivní.

Moc příjemný film, který pobaví a zároveň pohladí po duši. Nejdená se však o komedii tak, jak je známe dnes. Nějaké uměle vytvářené humorné situace diváka nečekají, takže výbuchy smíchu se nekonají, spíš pouze spokojený úsměv. Film táhnou oba hlavní představitelé, Audrey Hepburn - jak skvěle hraje, tak i vypadá, křehkost a ženskost, která z ní vyzařuje, této roli náramně přidávají. K tomu připočtěme krásné prostředí Říma, zvláštní atmosféru, která film provází, klišé prostý závěr a máme plné hodnocení. 92%

Nejspíš nejlepší oficiálně vydaný obrazový záznam koncertu Deep Purple, který za toto mé ocenění vděčí hlavně skvělému výkonu Iana Gillana, který je na míle vzdálený nepřesvědčivému Come Hell or High Water. Kapela šlape výborně, ostatně jako vždy. Nyní už zbývá jen památný Birmingham 2002 alias rozlučkový koncert s Jonem Lordem, kde údajně Gillan předvádí také výborný výkon.

Dobrá kriminálka, které se podle mě podařilo výtečně zobrazit atmosféru 70.let a dobového Londýna. V názvu má sice "Bank Job", ale řekl bych, že o tu samotnou vloupačku (byť pasáž filmu, která se jí věnuje, je rozhodně vyvedená) zas až tolik nejde, což dokládá i fakt, že vlastně končí, když má divák za sebou teprv přibližně polovinu filmu. Spíše se opravdu jedná o zachycení doby a vylíčení korupce, kterou byla tehdy policie i vyšší sféry prolezlé. Zamlouvalo se mi i herecké obsazení. Statham opět předvádí svou klasickou hereckou polohu drsňáka, ale proč ne, když je v tomhle v současnosti bezkonkurenční. Dobře vybrání byli i ostatní představitelé party. Celkově tak můžu vytknout snad jen možná trochu přemrštěnou stopáž, ukrojit takových 15 - 20 minut by neškodilo, jinak dobré. 75%

Skvělý Willis sypající z rukávu jednu hlášku za druhou v 105minutové akční jízdě? Proč ne.

Příjemné překvapení, rozhodně se nejedná o nic převratného, ale nápad s "probuzením" během operace je zajímavý, navíc tvůrci mají velké plus za to, že alespoň já sem po cca první půlhodině čekal naprosto opačný vyústění. Film se po oné úvodní volné třicetiminutovce pěkně rozjede, vše se obrátí naruby a pak už jen do sebe zapadá jako dobře sestavený puzzle. Plusový body i za hlavní představitele, Christenesen tady hraje na své poměry určitě nadprůměrně, dobrá je však především Alba, o vzhledu ani nemluvě. Čtu tady něco o zlatý malině, to upřímně nechápu. 75%

Skvělý snímek o nezlomnosti s vynikajícím Newmanem (do své role se doslova položil), kterému zdatně sekunduje George Kennedy. Místy mi připomínal Formanův Přelet, snad jen na rozdíl od něj zde nebyly ostatní postavy tak propracovaný, ale jak získal Luke ostatní postupně na svou stranu... Kromě hereckých výkonů film staví na dialozích a vězeňském prostředí, jehož ztvárnění se mi líbilo hodně. K tomu je třeba přidat nespočet nezapomenutlených scén, jako první mě dostalo asfaltování silnice, dál určitě pojídání vajec (napadlo mě, kolik bych jich tak asi dokázal sníst já :)), kopání příkopu a jednolivé útěky. O neklišovitém závěru ani nemluvě. Jedna zajímavost - "What we´ve got here is failure to communicate. Some men you just can´t reach. So you get what we had here last week, which is the way he wants it" - tedy pár vět pronesených kapitánem, když Luke dostane první řetězy (úvodní věta zároveň zazní na konci z Lukových úst), vysamplovali Guns n´ Roses a použili na začátku písně Civil War z alba Use Your Illusion II. Nabízí se mi srovnání s nedávno viděným Motýlkem, ač ten má pro mě trochu silnější závěr, Frajer Luke je konzistentnější a lépe zrežírovaný. Proto tady za plný počet. 92%