Quantum of Solace

Už chápu to pozdvižení. Forster vytvořil biják, který patří mnohem víc do arthousů než do multiplexů a který předešel dobu o dobrých deset let. Ihned vysvětlím. Teorie diváctví rozeznává akt percepce (tedy proces smyslového vnímání, tj. oči a uši) a akt recepce (zpracovávání přijímaného materiálu v mozku). Kdybych měl použít slovník filozofů, první oblast je klasická empirie (Hume), druhá racionalismus (Leibniz). Problém je v tom, že nový Bond je percepčně (smyslově) nesmírně progresivní dílo díky oné profláknuté dynamice střihu a fragmentaci obrazu, ovšem jakmile si ho začnete v hlavě nějak logicky skládat dohromady (racionalizovat), nebude to zcela fungovat. Proto má spousta jedinců dojem, že Forster natočil akční film bez dobrých akčních scén. V budoucnu, až se kinematografii spojí s interaktivními světy, všechny smyslové atrakce budou nahrávány přes kabel přímo do vědomí, do mozku člověka. Akt recepce zcela nahradí a přepíše akt percepce. Tehdy přijde čas filmů jako QoS. (14.11.2008)

Poprvé od Dr. No se Bond dočkal rozumné stopáže, což velice oceňuji. Zběsilý akční dodatek Casina Royale tak nemá zbytečně mnoho hluchých míst jako někteří jeho předchůdci. Craig se nezastaví a pevně drží nově nastavený směr plný osudovosti. Vzhledem k provázanosti, která v rámci série zatím nebyla žádoucí, je ideální vidět oba filmy krátce po sobě. (15.05.2019)

James Bond se rozpomněl. A je to zábava větší i hlubokomyslnější než by jeden čekal. Zkuste být originální po 21 filmech téže série. Film si z tohoto nesnadného požadavku na většinu pokračování tropí legraci, v niž mohou všímaví fanoušci série dešifrovat rafinovanější sdělení (klasické zlato například vytlačilo zlato černé). Odlišnost Quantum of Solace od předchozích bondovek tkví i v dalších inovacích. Pokračuje Casinem započatý příklon k syrovější akci bourneovského typu (závěr nápadně připomíná konec Bourneova mýtu), na což se váže nápaditá práce s pohybem v prostoru (některé pády by výborně vynikly ve 3D). Více péče je věnováno psychologii postav a snad definitivně se změnil i sexistický přístup k ženám. Jsou to právě ony, kdo Bondovy nejvíce pomáhají, když bojuje, aby se udržel ve vzduchu (někdy doslova). Oživení série „artovým“ režisérem přišlo v době, kdy jsem byl přesvědčen, že pro Agenta 007 není v 21. století místo. Je, a on o něj ještě bude tvrdě bojovat. Mám radost a snad poprvé v historii bondovek se těším na další díl. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marigold, Cervenak, novoten, berg.12, Niktorius, k212, murakamigirl, Lavran, lakikaki, messiah, Rosomak, Phillo, Ulrich, hudy78, `barocco, Trinculo (01.04.2010)

Postava 007-čky nikdy nepatřila k těm, které bych musel mít na plakátu nad postelí a uměl vyjmenovat proporce všech žen, které mu prošly postelí. Přesto jsem vždy oceňoval, jak umí být ‚trendy‘ nejen v oblasti oblékání, ale i filmařské. Současnosti vládnou naspídování bijci, kteří problémy řeší elegancí buldozeru a přesně tuhle škatulku si musel uzmout James Bond též. Povedlo se mu to náramně. Sic se dá polemizovat nad tím, nakolik by děj ustál na vlastních nohou bez předchozího pokerového nakopnutí, ale Marc Forster jde mnohem dále. Otřepaná blockbusterová pravidla jsou bořena jedna radost, postavy se chovají nevyzpytatelně a i samotný hrdina pendluje na hranici, kde se potkává dobro se zlem natolik těsné, že je těžké rozeznat, které z nich má zrovna v jeho konání navrch. Craig skvělý, rozervané emoce i chladné rvačky zvládá bez mrknutí oka, z Amalricova záporáka sálá respekt a Olga je elegantním doplňkem, který úlohu plní na jedničku. Forsterova práce evidentně nesedí každému, ale když čtu nadávky o artu, nevěřícně kroutím hlavou a směle pasuji Quantum of Solace do osobní topky. (11.11.2008)

Stalo se módou filmových fanoušků kritizovat u Craigova Bonda ztrátu stylu a téměř všech ingrediencí, které dělaly Bonda Bondem. Nikdy jsem nebyl ctitelem bondovské legendy a zarytým fanouškem akčních filmů, takže mi ztráta některých typických prvků pro tohle dílko nepřijde nijak bolestná. Schází mi vlastně jediné, a to je větší nadhled, typické sebeironické hlášky a odlehčené fórky. Tempo je svižné a styl odpovídá tomu, co mohli diváci vidět v předchozí 21. bondovce. Režisér Forster mě svým rukopisem neuráží, naopak jeho režii beru mnohem víc než některá slavnější dílka série. Nesedí mi vlastně ani přílišná akční suverenita, kdy hrdina dokáže bez mrknutí oka vyřídit tucty nepřátel, aniž by se zadýchal a také to, že tak luxusně ztvárnění záporáci, jako je postava Mathieu Alamlrica, mají tak krátkou životnost. Ale to už holt k bondovské pohádce tak nějak patří. Celkový dojem: 60 %. (06.11.2008)