Gereth

Já opravdu mám rád nezávislé komorní snímky ze života. Takové, které se neřídí žádnými vzorci a regulemi pro sledovanost. Pokud to ještě navíc zahrnuje nějakého toho poroucháného jedince v hlavní roli, obvykle se v diváckém křesle tetelím radostí. Ovšem je potřeba, aby mi takový film měl co říct. Aby měl buď sympatické herce nebo alespoň něco, s čím bych se mohl ztotožnit. Bylo tu pár náznaků a povedených scén, ale bohužel opravdu jen pár. Povětšinou je to pouze nudný, statický pohled na mírně labilního a silně naivního koktajícího kluka, který se usmyslil, že bude debatovat. 45%

Djimon Hounsou, scény v tělocvičně a samotné bitky. To jediné dostává tento film na nějakou hranici koukatelnosti. Souboje mají dobrou choreografii, dynamiku a přinejmenším vypadají realně(Nejsem expert na bojová umění, takže těžko posoudím) Hounsou si svého mentora obtěžkaného šrámem na duši odehrál s klidnou hlavou, tak jak jsou všichni zvyklí a tak jak to mají všichni rádi. Ovšem nic dalšího v tomto filmu nefunguje. Od nesnesytelného fracka v hlavní roli, přes jeho nového super kámoše-otloukánka, Amber_klišé_Heard, až k neuvěřitelně přiblbe usmívajícímu se Gigandetovi. Chvílemi jsem už přemýšlel, že ty teenage_comedy_like scény budu přetáčet. SPOILER: Když potom, co Gigandet do bezvědomí umlátí kámoše-otloukánka a v zápase skoro vydloubne protivníkovi oko, na sebe spolu s Farisem na konci s úsměvem kamarádsky kejvnou, měl jsem největší chuť to celé s odfrknutím hodit do odpadu. 50%

Opravdu mě mrzí, že si takováto dílka nezískávají více diváků. Není totiž zábavnějšího prostředí, než je městečko plné nějakým způsobem ulítlých postav, které spolu navzájem kontrastují. Řekněte sami, kdo by mohl být lepší hlavní postavou, než je dvacetičtyřletá zahořkla cynická prodavačka suvenýrů s vysokoškolským diplomem filozofie, která je navíc manipulována plyšovým oslíkém, mosaznou opicí, deformovanou napodobeninou lva, výšivkou na polštáři a dalšími...věcmi, které by rozhodně mluvit neměly. Bylo to příjemné osvěžení najít konečně serial s kapkou originality. Škoda, že to trvalo tak krátce. // Nejoblíbenější postava: Jaye Tyler // 90%

Opravdu těžko hodnotit. Na jednu stranu tu máme kostrbaté dialogy, Pattisona, který jako upír sice na světě už nějaký ten pátek je, ale stále se nenaučil pořádně artikulovat a blekotající Stewart, která víceméně pořád omílá to samé dokola. Ovšem pokud se s touto(Mimochodem vzhledově opravdu dobře vypadající) dvojicí dokážete smířit, získáte film, který má takovou atmosféru, o jaké se spoustě jiných snímků může nechat jen zdát. Úchvatná příroda, citlivě vybraná hudba a celkově do šeda vykreslené prostředí této upírské romanci výborně sedlo. Také mě potěšil výběr vedlejších postav. Konkrétně z Dr. Carlisle Cullena sršel takový klid a charisma, že bych si dvakrát rozmyslel ho naštvat. A to vystupoval jako nejhodnější upír z rodinky. 70%

Tento snímek je tak silný, jak moc jste schopní mu odpustit jeho absolutní nereálnost. Když se oprostíte od všeho toho "Jak je možné, že si za tu dobu prostě nezavolali", pominete všechny ty náhody, dostanete film, který vás absolutně pohltí. Toto se přesně stalo mně. Jedním dechem jsem hltal všechny ty emoce a zoufalé pokusy Rose Byrne. Byl jsem tím tak ohromený, že mi vůbec nedošlo, že ona ještě spolu Matthewem Lillardem jsou jediní kdo v tomtu filmu něco hrají. Nicméně předvádějí takový výkon, že vám bude příjemný vzhled a rozpačité pohledy Hartnetta s Kruger stačit. Zhruba posledních 20min filmu jsem byl tak emocionálně nadupaný, že jsem byl skálopevně přesvědčen, že toto je film na jasných 5 hvězd. Pak ale přišly titulky a já začal přemýšlet. 85%

Podle hodnocení(Na tento typ filmu opravdu nízké) jsem si říkal že to bude absolutní volovina a pustil jsem si to s tím, že se aspoň odraguju u akčních scén a ono překvapení, tento film není vůbec špatný. Na rozdíl od "opěvovaných" Heroes, The 4400 a podobných záležitostí, zde mají schopnosti racionální základ(Obvykle posílení nějakého smyslu), postavy se chovají lidsky(Nemění každou chvíli strany, nemají příliš mnoho zbytečných "hrdinských" řečí,..) a konkrétně Evans s Fanning předvádí výborný výkon. Co se týče využití schopností, zde je to už o dost horší a hlavní akční scéna je sice efektní, ale dělá z postav absolutní imbecily(Což je ale naprosto obvyklé víceméně u všech filmů/seriálů tohoto typu). Tento snímek má ještě jednu silnou stránkou a tou je několik opravdu zdařilých komorních dramatických scén, které dokážou vyvolat takové emoce, o nichž si tolikrát zmiňovaní Heroes můžou nechat jen zdát. Nebýt toho rozpačitého konce, bylo by to na čisté čtyři. Takhle je to zhruba něco uprostřed. Takže: 70%

To byla ale nuda. Nebýt scén v tělocvičně, které jako jediné dávají tušit, že toto má být komedie, nepřemýšlím nad tím, vrazit tomu odpad, ani vteřinu. Nemůžu uvěřit, že to má pouze 84min, mně to přišlo, jak kdybych u toho seděl minimálně dvě hodiny. Doporučuju vyhnout se obloukem. 15%

Co toto je za způsob tvorby filmu? Vysázet na stůl kupu víceméně neoriginálních charakterů(Nikoliv však nesympatických) a pak je prostě nechat zabít. Co zabít, kdyby to tam bylo aspoň nějak efektivně ukázané. Obvykle se musíme spokojit pouze s "jen_tak_mimochodem" konstatováním hlavního záporáka, že ten a ten už byl vyřízen. Samotný Wolverine je sice tvrďák a v dřívějších X-Menech jsem ho měl rád, ale když mu po příběhové stránce dáte jen variaci na "Jdi, zabij zlého draka a osvoboď princeznu", nemůžete čekat zázraky. Xavierův výstup na konci snad ani nemá cenu komentovat. Jednu věc ale přeci jenom musím pochválit. Po úvodních titulkách jsem byl na film opravdu nažhaven. To jsem ale ještě nevěděl, že nic lepšího už nedostanu. 45%

Tony Montana je bezcharakterní šmejd, kterému jsem nefandil ani chviličku. Jde jak býk kupředu a je mu jedno co válcuje. Jestli to jsou obyčejní pěšáci, jestli je to jeho šéf, obchodní partneři, manželka, kamarádi, je mu fuk kdo to odnese, on se neohlíží. Jde tak dlouho, dokud už nezbude nic, po čem by mohl šlapat. Až pak se zastaví a zjistí, co ho to stálo. Bezkonkurenční Al Pacino. Opravdu si nedokážu představit žádného jiného herce, který by s tak lhostejnou tváří dokázal tak věrohodně fuckovat vše okolo. Nicméně ke konci začnete pociťovat, že film už je zkrátka příliš dlouhý, nic závratného se neděje a tam, kde vše mělo zachraňovat velké finále se vše naopak kazí. Tu Rambo přestřelku si Scarface nezasloužil. 75%.

Karty, procenta, výpočty, to vše váš mozek počítá automaticky, už si na to navykl. Na vás už pak je jen srovnat to s tvářemi a reakcemi vašich protivníků. A to vám přeci taky vždycky šlo. S takovými schopnostmi se to pak hezky hraje a tak není divu, že vaše sebevědomí stoupá. Stoupá tak dlouho, dokud vás zcela nezaslepí a nakonec v jedné partičce s mafiánským Rusem nepřivede na mizinu. Jó, po takové sprše si jeden rozmyslí, jestli v kartách pokračovat. A tak by místo pokeru Mike mohl do konce života jezdit s náklaďákem. Jenže Worm je venku z kriminálu a že bychom si s ním nedali ani jednu partičku? To bychom starému parťákovi ze školy neudělali. Worm ty karty zase tolik neumí, zato ale má rychlé ruce a zná spoustu triků. Jo a abychom nezapomněli, dluží deset táců našemu starému kamarádovi Rusovi. Takže co Miku uděláš? Právničina a láska nebo starej kámoš a karty? // Výborné duo Norton&Damon 75%