Cotton Club

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. (14.08.2014)

F. Coppola je v mafiánskom žánri doma, ale tu sa mi zdalo, že nevie o čom , alebo skôr o kom , by tento film mal byť. Hlavnou postavou je R. Gere, no mnoho priestoru dostávajú aj iní a napríklad taký steper G. Hines a jeho love story film nikam neposúvajú a dostáva až priveľa priestoru. Naopak jeho stepovacie čísla sú fajn. Atmosféra Harlemu je priam rozprávková, v čase sa prenesiete bez problémov, no horšie je, že tých tanečných, spevavých a stepovacích vystúpení je až príliš a film tým dosť trpí. Priemer medzi mafiánskymi filmami. 60%. (02.04.2012)

Chvílemi velmi stylová záležitost, která se utápí v délce a obsahu. Richard Gere je velmi stylový, i když mi na něm něco nesedí. Postavy a celé prostředí je přesně jak má být. Nicholas Cage v jedné ze svých prvních rolí, možná lehce protekční, celkem potěší vedle všech malých velkých hvězd jako jsou Bob Hoskins, Diana Lane, Laurence Fishburne a další. Film se příjemně rozjíždí, ale postupně ztrácí ve snaze Coppoly být "velký". Retro vzhled je velmi příjemný a nevidí se v takto podařené formě v každém filmu z té doby, ale to opravdu nestačí. (26.07.2008)

Lahůdkářství: úvodní titulky, dobové sekvence s vícenásobnými expozicemi, užití specifických retro akcentů a lavina vtípků pro pozorné (Cagney!). Coppola je prostě nadšenec každým coulem, navíc má styl a opratě drží náležitě pevně. Tenhle zdánlivě prázdný snímek musel do světa vypouštět s extrémně pobaveným úsměvem na tváři. (12.12.2008)