Režie:
Martin ScorseseKamera:
Michael BallhausHudba:
Howard ShoreHrají:
Leonardo DiCaprio, Daniel Day-Lewis, Cameron Diaz, Jim Broadbent, John C. Reilly, Henry Thomas, Liam Neeson, Brendan Gleeson, Gary Lewis, Stephen Graham (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává v New Yorku v letech 1846 až 1863. Irští přistěhovalci a původní britští a holandští osadníci se formují do pouličních gangů, aby převzali kontrolu nad organizací života a obchodu v jeho ulicích. Film se soustřeďuje na dva nejdůležitější gangy. Dead Rabbits („Mrtvé králíky“) a Native Americans („Rodilé Američany“). Ústřední postavou je mladý Ir Amsterdam Vallon (Leonardo DiCaprio), který chce pomstít smrt svého otce (Liam Neeson), bývalého vůdce gangu Dead Rabbits. Mužem zodpovědným za jeho vraždu je Bill přezdívaný Řezník (Daniel Day Lewis), hlava konkurenčního gangu Native Americans. Roku 1860 je Vallon propuštěn z vězení a postupně nahradí svého otce v roli vůdce gangu. Jeho hlavní myšlenky ale patří pomstě. Plán mu však zkomplikuje vztah ke krásné ale nevyzpytatelné kapsářce Jenny Everdane (Cameron Diaz)... (Intersonic)
(více)Videa (2)
Recenze (768)
K tomuto počinu Martina Scorseseho jsem se dlouho odhodlával. Odrazovala mě totiž jeho stopáž. Ale chuť vidět opět DiCapria v nějakém filmu a navíc od mistra režisérského řemesla, mě nakonec přesvědčila. Herecké výkony hlavního hrdiny jsou opět brilantní, jak by ne, DiCaprio prostě umí, ale potěší i ostatní herečtí kolegové. Příběh je značně drsný a syrový, leč v mnohém snadno předvídatelný. Atmosféra New Yorku 19. století je vskutku zdařilá a dodává filmu ten patřičný šmrnc, podobně jako hudební podklad. Finální záběr kamery byl pro mě něčím velmi působivý. Není to na čistých 5*, ale nechám je. ()
Naprosto velkolepá historická podívaná. Ruce, které postavily Ameriku. Přesně tak, ať už pouliční nebo vrcholová politika, každá má svůj způsob. Morální hodnoty, úcta k otcům a dodržování nepsaných pravidel. To je možná to, co odlišuje pouliční politiku od té vrcholové. V tomto je ten nádherný kontrast mezi Tweedem a Řezníkem "Not our future". I pouliční řežba má své zákony, alespoň je měla v 19. století. Naprosto excelentní Daniel Day-Lewis si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Tohle byl nepochybně začátek současné společnosti ve Státech " v kapse pár drobných a s nadějí v očích přijíždějí, aby na obzoru spatřili zemi".. Starousedlost v Americe je, byla a bude jen prázdná fráze. Socha indiánského náčelníka v ústředí, klasického amerického politika, Williama Tweeda, je němým svědectvím událostí minulých. Tak, jako hladovějící Irové, přicházeli stovky let evropané do indiánské země, aby tu mezi sebou vedli války a nazývali se starousedlíky. Ne že by mi Leonardo úplně neseděl, ale asi bych si dokázal představit na jeho místě někoho jiného. Ovšem chvílemi je vynikající. Možná by neškodilo trošku zkrátit dilema mladého Vallona, jestli se má spustit s Jenny, nicméně to, jak to režisér pojal, je potřeba respektovat. Nabízí nám nevídaný snímek, ať už si tady ty tisícibodaři z čsfd píší co chtějí. ()
Mistr David Fincher jednou řekl, že „co je to režie poznáte, až když zapadá slunce, vy musíte natočit pět záběrů a víte, že stihnete jenom dva.“ Martin Scorsese se vrátil, a ač to se stopáží přehnal, s důrazem na postavy a technickou stránkou suverénně jede. Jednou nabídne krvavou řežbu dvou znepřátelených táborů, jindy utiskovanou lůzu ze špinavých ulic, vše pod pečlivou kamerou Michaela Ballhause. Režie velmi dobrá, ústřední herecké trio výtečné (ano, i Cameron Diaz), hlubší význam i mnohovrstevnatost nicméně scházejí, v jednu chvíli mi totiž osudy a kroky hlavních postav byly poměrně vzdálené. Poctivá práce (škoda, že ne dravější) to ale beze zbytku je. ()
Gangy New Yorku mají dva obrovské klady, které je samy o sobě dělají výjímečným filmem: jedinečnou atmosféru a Daniela Day-Lewise, jenž předvádí výkon desetioscarových rozměrů. Atmosféra je budována vynikající režií, krásnými kostýmy, dokonalými dobovými interiéry a exteriéry a hudbou šitou na míru. I když scénář místy klopítne, nic se neděje, protože jej podrží klady výše zmíněné, takže na výsledném efektu to není znát. Jen jednu výtku bych měl a to k minutáži. Gangy jsou vážně příliš krátké ;-) ()
M. Scorsese je patriotický Newyorčan. Ostatně to prokazuje natočením řady tematických filmů během své bohaté a úspěšné kariéry. Války gangů v polovině 19. století jsou důležitou součástí historie New Yorku. Nápad umístit děj filmu do tohoto období, je nepochybnou snahou o poctu rodnému city. Nicméně zde se to prostě nepovedlo. Jak se říká. I mistr tesař se někdy utne. Ono mít ušlechtilou myšlenku něco natočit, sehnat dobré herce a peníze samo o sobě nestačí. Film musí předně něco sdělovat, něco divákovi předat. Mně ten film nepředal vůbec nic. Není v něm nic, co by stálo za zapamatování. Nenabízí ani strhující akci, ani atmosféru, nenutí k zamyšlení. To město 19. století se nepodařilo oživit. Je to obrovská sterilní kulisa, ve které se pohybují stovky komparzistů v kostýmech. Naprosto bezdůvodně a chaoticky popochází sem a tam a vytváří jen další kulisu, ve které se pohybují hlavní herci. Tito spolu vedou patetické rozhovory o ničem. Vedou bandy chlapů, kteří do sebe bodají nožema. Nikde není vysvětleno, proč se tak nenávidí, za co ti lidé bojují, co jsou jejich cíle a motivy. Nedaří se předat prakticky žádnou emoci. Ani dějem, který je nudný a nezáživný, ani hereckým výkonem, který nemá oporu v uvěřitelnosti konání postav (Ani herci zdejších kvalit s tím nic nesvedou.). Ztrácí se logika v času a prostoru. Zůstává chaotický dav komparzu, který vytváří lidské mraveniště. Nad tím vším se pohybuje Day-Lewis jako Bill Butcher, (postava která podle wiki zemřela 1855). Se skleněným okem a záludným úsměvem se stává králem této grotesky. 45% ()
Galerie (56)
Zajímavosti (42)
- Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon) během natáčení bojové scény nedopatřením zlomil Danielu Day-Lewisovi (Bill Cutting) nos. (Karlos80)
- Aby se Daniel Day-Lewis pro postavu Billa Cuttinga udržoval v té správně agresivní náladě, často poslouchal Eminema. (NIRO)
- Při natáčení dostal Daniel Day-Lewis (Bill Cutting) těžký zápal plic, neboť v mrazu se na place vytrvale odmítal teple oblékat. Důvod? V 19. století přece žádné péřové bundy neexistovaly. (c.tucker)
Reklama