Malý Cézar

Film z tzv. předkodexového období (množství filmů tak mohlo obsahovat zobrazení násilí, zmínky o drogách či promiskuitě, sexuální narážky apod. Na snímku se mi líbilo dokonale vycizelované retro, které dnes umí napodobit jen filmy s velkými rozpočty. Na tomto filmu je vidět, jak se tvůrci snažili obejít technická zvuková omezení. Jsou zde dialogy ii mimo obraz i akční scény se zvukem auta. (21.12.2017)

První moderní gangsterka, která založila celý nový žánr - to je Malý Caesar. Film je samozřejmě za ta léta notně olezlý patinou, ale třeba vynikající herecký výkon Edwarda G. Robinsona v hlavní roli stále stojí za pozornost - myslím, že určitě inspiroval aspoň Joa Pesciho v jeho četných mafiánských rolích. Jinak veškeré nápady, v tomto snímku v době jeho vzniku působící novátorsky, už byly pochopitelně tisíckrát použité jinde - bylo by ale nefér nařknout z neoriginality Malého Caesara. (03.11.2005)

Dnes už trochu úsměvné, ale jinak to není špatná gangsterka, i když trochu pohádková. Sice mě ze začátku krapet pobavilo, jak snadné je se dostat mezi mafiány, když to překousnete, dostanete veskrze průměrnou ale nenudící krimi podívanou s nějakou tou přestřelkou, doutníky, touhou po moci a nenažraností, ve které si navíc ambiciózního Rica docela rychle oblíbíte (tedy v mém případě tomu tak bylo). No a konec ve stylu „kam nemůže čert tam nastrčí ženskou“ mě sice nepotěšil, ale tak nějak se dal čekat. (05.08.2013)

V době, kdy se na plátně nesměl objevit polibek, dámský kotník ani vyslovit slova jako touha nebo Bůh, bylo možná vzrušující mít za hlavního hrdinu drsného gangstera. Ale po všech těch Kmotrech a Zjizvených tvářích je těžké se spokojit s dějem podle šablony ,,vzestup -> pád". Dost konvenční a zastaralá gangsterka. Po hodině od zhlédnutí si těžko vybavíte byť jedinou scénu. (04.08.2013)

Z trojice tých najznámejších gangsteriek 30. rokov Zjazvená tvár, Verejný nepriateľ a Malý cézar je ten posledne menovaný rohodne najslabší. Ale je aj najstarší a tým pádom pokladá základy a kreslí pôdorysy príbehom, ktoré pretrvávajú dodnes či už ako overené klasiky, alebo ako novinky v kinách. Edward Robinson je správny sliz, ktorému by ste neverili ani zbraň pod kabátom, ale to je to jediné, čím si môžete byť u neho istí. Lenže stále to nie je Paul Muni, stále sú dialógy slabšie, ako v spomínaných snímkach a stále je oproti nim tempo slabšie. Máme tu však prelínačky pri prepadoch, natočených formou filmových skratiek, čo bola asi v novom žánri žhavá novinka, takže pokiaľ sa budete na Malého Cézara pozerať optikou diváka, tešiaceho sa zo spoznávania dejín kinematografie, môžete byť spokojní. (31.03.2014)