Mučedníci

Krutej, nepříjemnej a nechutnej je tenhle film. Jenže s tím vším já film stejně chtěl vidět. Samotnej režisér ale upozorňoval, že film má být především drama, i když chvílemi až extrémní. Problém je, že samotný příběh zpracování daleko přebylo a tak jsem na něj okamžitě přestal hledět a zíral na každou scénu zvlášť jako vůl do špinavejch oken. Mučedníci jsou nechutný, jsou pro diváka možná až odporný, ale rozjíždí souměrně docela zajímavej příběh, který se nakonec zvrtne naprosto debilním směrem a divákovi ve výsledku zůstanou zase akorát ty nechutnosti. A zakládat si film na nechutnostech, a ve výsledku vykládat, že to o nich vůbec není? To se sám režisér trošku protiřečí... (13.12.2010)

Nebol som si istý, čo od tohoto filmu čakať kvôli všadeprítomnej mystifikácii. Tak veľké haló v mojom bezprostrednom okolí okolo jedného konkrétneho filmu nebolo už dávno, takže keď sa naskytla možnosť nákupu v stánku za smiešnu cenu, ďalší vývoj bol predvídateľnejší ako nová séria Paneláku. Ale teraz už k samotnému filmu. Martyrs sú vo svojej podstate filmom triviálne jednoduchým, ale v určitých veciach nadmieru zvláštnym a konktrastným, obzvlášť voči diváckemu očakávaniu. Chcel som drsný horor, a aj som ho dostal - lenže Martyrs mi ponúkli ešte omnoho viac. Celá prvá polovica je mixom niekoľkých odlišných, dômyselne rozostavených motívov, postáv a motivácie, s ktorými je divák pomaly a obozretne konfrontovaný a zoznámený. To, čo sa v úvode javí jasné, je neskôr (i keď trochu vratko a podivne) prekvapivo obrátené naruby. Prvou položkou na zozname tvorcov je atmosféra nejednoznačnosti a vo vzduchu visiacich otázok, hneď za ňou ale nasleduje faktor náchylnosti ku krvavému násiliu. Úprimne, nešokovalo ma to, videl som aj omnoho horšie veci, i keď uznávam, že nenavyknutým divákom by to trochu pohnúť mohlo. V miere explicitnosti boli páni tvorcovia zdržanlivejší, než sa sprvu zdalo. Omnoho zaujímavejší a pôsobivejší mi prišiel netvor zrodený zo spomienok a vnútorných démonov hlavnej hrdinky (ktorá vlastne hlavnou hrdinkou technicky nie je), ktorý vedel miestami nahnať strach, ale opäť musím povedať, že žiadna revolúcia sa nekoná. Na značne krvavú zábavu to však slušne postačuje. Keď však chcem, aby mi zvieralo žalúdok, radšej si zájdem k Wheatleymu, oproti nemu (alebo seriálovému Hannibalovi) je toto len neškodná zábavka. Takže najkontroverznejší a najdrsnejší zážitok roka si odkladám na neskôr. Väčšiu dôležitosť prikladám práci s postavami - síce nemajú ohromnú psychologickú hĺbku, ale sú zaujímavé a dokázal som s nimi súcitiť rovnako, ako sa v pár (zdôrazňujem pár) momentoch báť. A Morjana Alaoui je sexy. V druhej polovici sa film dostáva z polohy výborného hororového teroru do teoretickej roviny hrania sa s presahom, mysticizmom a transcendentálnosťou, čo som síce Laugierovi nezožral, ale aj v tejto polohe je celkom pôsobivý a zvláda ju dobre, tak som sa aspoň jeho hre prispôsobil. Remeselne je to odvedené skvele, dokonca mi nevadila paleta farieb a chladný účelný dizajn podzemných priestorov, s ktorým mám často kvôli prílišnému odosobneniu problém. Navyše v druhej polovici filmu je aj emocionálny moment so skvele zvolenou hudou, ktorý zážitok umocňuje. Opäť však platí, že zostávam viac menej chladný, ale to neznamená, že nie som spokojný. Vlastne je to výborný film, ktorý si len mohol odpustiť tie čachre-machre, nastupujúce po prvej hodinke. Inak mi Martyrs perfektne sadli, ale čakal som niečo surovejšie, hnusnejšie, diskutabilnejšie a kontroverznejšie. Celkovo však veľká spokojnosť. 80% (28.05.2014)

Dovolte mi citovat závěrečnou pasáž rozhovoru s režisérem Pascalem Laugierem: „…zápletka zůstává záhadou do poslední minuty filmu a divák nemá ani chvilku, aby vydechnul a přitom pořád neví, na čem je. Tak jsem to původně zamýšlel, aby si intelektuálové, jimž už je maloměsto malé, lámali hlavu a meditovali nad filozofickým přesahem mého díla, ovšem nejspíš je všechny zklamu, neboť mi v zásadě šlo o pustou řezničinu zabalenou do žánrového mixu, s cílenou snahou nalákat na kontroverznost. Teď už mohu prozradit, že v inkriminovaném povznášejícím konci představitelka Anny zašeptala své starší herecké kolegyni: „Už jak jsem si četla scénář, tak jsem tušila, že to bude sračka.“, což se mě jako autora dotklo, tak jsem oběma nechal za tu troufalost značně pokrátit honorář. No a té staré lakomé rašpli se to nelíbilo a tak udělala s revolverem to, co udělala. Kamera běžela, kolegům ze štábu se to líbilo, tak jsme to tam nechali. Budiž jí země lehká. Takže prosím, nehledat za vším žádnou velkou sokolovnu pro intelekt, abyste se nakonec z toho hledání odpovědí nezbláznili a byli jste začas schopní se alespoň najíst příborem. Závěrem bych chtěl poděkovat partnerům, bez jejichž podpory by film k velkému smutku divácké obce nejspíš nevznikl. Děkuji Řetězárně Chamonix, výrobně nerezových stolků a nádobí z Montpellier, prasečím jatkám v Brestu za dodání galonu vepřové krve a hlavně mojí mamince, která mi každé ráno oprala povlečení znečištěné polucí, jenž nastala vždy když jsem si ve spánku přehrával mučící a bicí scény. Díky mamko, vůně Tvé aviváže byla pro mne inspirací.“ (14.04.2011)

Po perfektním Inside je tady další francouzská super brutalita, na kterou jsem byl už hodně dlouho natěšenej a která je v první polovině absolutně skvělá, hlavně úvodní nástup s brokárnou nemá chybu a řek bych, že je typciky francouzsky realisticky brutální, ale už během první půlky se mi přestávalo líbit, jak si příběh upaluje neskutečnou rychlostí ke konci a jak za chvilku už nebude mít co nabídnout a taky že jo, zhruba v polovině bylo vše hotovo, umláceno, rozstříleno a zabito a najednou nebylo už co řešit a tak nastupujou nový postavy, příběh se stáčí trochu stranou, ustupuje napětí a film začíná, i přes hodně kvalitní a drsný mučící scény (stažení z kůže) a přes neskutečný utrpení hlavní postavy, mírně nudit a je cítit, že už se jaksi nemá pořádně kam pohnout a vrcholem je snaha o dokonalou závěrečnou myšlenku, proč se vše dělo, ale jaksi mě přišlo dost slabá a spíš sem měl zlost, že se film stočil takovým nudným směrem a že pointa je dost debilní a závěr jakbysmet (08.03.2009)

Co film nabízí kromě extrémní brutality? Pro mě nic. Je to humus, to jo, ale přece jen si nesednu na zadek jen proto, že je to takovej humus. Možná to má myšlenku, ale je dost pitomá a jen ten začátek má docela švih a krvavou "svěžest." Jinak mi to ale přišlo jako velká, samoúčelná a totálně přeceněná zhovadilost. (01.09.2009)