To

Na horory nijak zvlášť nejsem a mám raději psychologičtější strašení. Od Kinga jsem přečetl klasiku Nadaný žák, Tělo a z novějších Puls a zaujaly mě. Všechny zásadní filmové adaptace jsem viděl. Tohle mě ale dostalo. Začátek, nechutné i krvavé scény. Zajímavé bylo, jak snímek řešil dětské problémy a trable dětí s naprosto nedětskými starostmi. Viděli jsme spoustu klasických myšlenek, ale i přes to měl způsob, kterým parta strachu čelila, na diváka stoprocentní dopad. Za mě žádné námitky a zvědavost na druhý, "dospělý" díl, je nezměrná. Škoda, že budeme muset čekat tak dlouho. (11.09.2017)

Pred pár rokmi som sa zaprisahal, že nebudem pozerať žiadne filmové adaptácie literárnych diel amerického spisovateľa Stephena Kinga. Som vášnivým čitateľom tohto autora. Vlastním kompletnú kolekciu jeho kníh. Mnohé z nich som prečítal viackrát. Nechcem si kaziť zážitok z ich čítania spomienkami na nejaké ich filmové spracovanie. Ovplyvňuje to moju vlastnú predstavu deja, prostredia a postáv. Čo sa týka rozsiahlého, kultového románu "To", prelúskal som ho už tri razy a mal som možnosť vidieť televíznu verziu z roku 1990. Režíroval ju Tommy Lee Wallace. No a keďže som už voľakedy dávno zhliadol snímok podľa tejto predlohy, tak som si povedal, že si teda pozriem aj jeho nové prevedenie z roku 2017. Urobil som výnimku z pravidla, ktoré som si sám stanovil. Pustil som si "To" od režiséra Andyho Muschiettiho. Po technickej stránke je to výborné, herecky priemerné, dejovo miestami mierne pozmenené, atmosfericky obstojné. Dám tomu štyri hviezdičky, ale neodpustím si konštatovanie, že TO sa nedá zachytiť vo filmovej podobe. TO si treba prečítať. **** (04.06.2022)

„Tak. A teraz sa bojíš ty.“ Ono ja som v podstate nadšený, že film za 35 miliónov na celom svete zarobil šialených 700 (!!!), len by ma potešilo, ak by to bol fakt špičkový horor a nie iba čosi, čo sa naň s prepáčením hrá. Kniha ma (s výnimkou flashbackov do temnej minulosti Derry a škandalóznych pornografických vsuviek, ktoré však vo filme nemohol očakávať asi ani najnaivnejší divák) nezaujala. Televízne spracovanie s Timom Currym je mi bližšie, hoci je to fakt tuhé béčko. Nové spracovanie od režiséra Mamy sa snaží byť áčkom. V mnohých momentoch mu to vychádza. Je príjemne dlhé, čo je dobre. Je vďaka tomu viac času na budovanie vzťahov, atmosféry, príbehu. Obmedzilo sa však len na detskú líniu, čo je ale na druhej strane zrejme rozumné a praktické riešenie. Za problematické by som označil hororové pasáže s príšerami. Tie síce majú zaujímavý dizajn (napriek tomu, že väčšina z nich je CGI), ale je to strašné klišé. Postavy sa rozdeľujú, namiesto atmosféry sa režisér v druhej polovici spolieha na lacné bafačky, ktoré zvriesknu uprostred hrobového ticha, decká majú „halucinácie“, ktoré dospelí nevidia a podobné zastarané metódy, ktoré na mňa nefungujú. Akonáhle príšery vystrieda jedinečne úchylný Pennywise, je to lepšie. Bohužiaľ, má prekvapivo malý priestor. Takže hororové scény sú v lepšom prípade priemerné. Vidno, že sa radikálne strihalo (čo sa stalo s deťmi, ktoré sa na konci prestali vznášať? Ako dopadol pedofil? Prečo decká To nezlikvidovalo okamžite, keď videlo, že spoločnými silami ho môžu ohroziť? Prečo ich nechalo žiť celé prázdniny? Komu nakoniec dala prednosť Beverly, Benovi alebo Billovi?). Našťastie, kasting je super a postavy sú prepracované. Mohli byť síce ešte prepracovanejšie, ale na hollywoodsky horor to nie je zlé. Klub lúzrov pozostáva zo sympaťákov, ktorých si obľúbime a sme na ich strane. Suma sumárum ako horor to príliš nefunguje (najdesivejšie obludy sú tie v ľudskej koži, ako to u Kinga zvykne bývať už od 70. rokov), čo je asi smutné. Ale rozhodne to funguje po stránke atmosféry, výpravy, dialógov, postáv, vzťahov medzi nimi atď. „Máte šťastie, že sme nešli podľa veľkosti bimbasov.“ (21.10.2017)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $327,481,748║Tržby Celosvetovo $700,381,748▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $24,535,017║ Tržby za predaj DVD v USA $17,948,584║ Retro patina 80.rokov a Stephen King začínajú byť v kurze. Po seriály Stranger Things tu máme ďalší podarený kúsok. Horor bez jedinej známejšej tváre sa stane megahit, prekoná vo svojom žánre rekordy, sila. Režisér Andy Muschietti to prevažne dosť ustojí a dávky strachu, hrozy, brutality tu máme v primeranom tempe. Je na čo pozerať, dejovo svižné, mladé osadenstvo to zvláda. Podmanivý vizuál a potešia slušné masky a triky. /85%/ (29.12.2017)

Má to momenty... ale obecně je to hrozně "mehtastický", když je bohužel hrozně patrný, že to po Fukunagovi přepisovalo víc lidí a tím pádem i víc vizí, který z Toho udělali nesourodý a nepříliš koherentní blivajz nápadů. Posunout Benovi sbírání znalostí o Derry dává vzhledem k jeho čerstvosti ve městě smysl. Ale jen do chvíle, než to úplně dokurví smysl existence Mikea, který je nyní odsunutý zcela na vedlejší kolej, což lze vnímat i trochu jako aplikaci rasového stereotypu, přičemž něco podobného později film udělá i s Beverly, kdy z ní zcela proti její dosavadní postavě udělá "damsel in distress", kterou je potřeba zachránit Losery kvůli ukončení linie s Benem. Ta měla být rozlousknuta až ve dvojce, jenže Muschietti a spol. byli tak posraní z toho, že dvojka možná nebude, že raději linii "uzavřeli" už teď, čímž z Bev udělají na konci totální krávu. Což dost naštve, protože Sophia Lillis je s přehledem nejzajímavější dětskou herečkou na place a fakt si nezasloužila, aby jí postupně zredukovali jen na holčičku k záchraně. Muschietti jinak režíruje rutinně, přesně jak se čekalo. Hororová kreativita žádná, vše je hrané na jump scares pomocí zesílené hudby, takže intenzivní děs opravdu nehrozí. I proto, že samotné scény nemají ani moc gradaci a atmosférou stojí taky za pendrek. Scény s rodiči jsou zase stereotypně oslizlé, což je třeba u Eddieho matky spíš srandovně blbé. Muschietti je o trochu lepší v dětských liniích, ale podobně jako u Bev, Bena a Mika se vše k*rví pod snahou adaptovat pro potenciálně jediný film. Zácházení s Bowersem ve finále je čisté WTF, stejně jako absence jeho kumpánů. Děcka se postupně docela solidně začínají teleportovat (Stan) a chovat se jako totální dementi, kteří zdůrazňují potřebu se nerozdělit, aby se hned rozdělily. No a pak je tu ten velký střet, který jakoukoli poetiku zahrabal pod "umlácení tátovým nářadím". Jako jo, chápu, adaptovat Kingovy feťácké vize není sranda, ale tohle je asi stejně nápadité jako padesátníkovou vylučování stolice. 5/10 (23.09.2017)