Berberian Sound Studio

Úchvatná zvukovost na polechtání ušních bubínků. Působivá obrazová kompozice nepostrádající bizarní atmosféru. Neotřelé umístění příběhu do filmového italského studia. Je tu ovšem obrovitánské mínus. Přes veškeré výborně zvládnuté audiovizuální prvky se ale celou dobu prakticky vůbec nic neděje. Sice je dění příběhu něčím perverzně přitažlivé, ať už jde o vytváření původních zvuků ve studiu pomocí zeleniny v rukách pana zvukaře anebo různé halucinační výstřelky v pár scénách, ale stále se nese filmem jakási nedotaženost. Berberian Sound Studio má dle mě za cíl ve vás probouzet představivost a držet vás v nejistotě, ale k čemu to celou dobu je, když se do konce nedočkáte žádného vyústění. Jen samé náznaky a rozčvachtaná zelenina (no dobře, dojde i na melouny). Příběh je v kostce úplně o ničem. (11.08.2015)

Prazvláštny film, ktorý podivne balansuje medzi dokumentom a psycho-thrillerom/hororom, čo mu viac škodí ako pomáha. Prvá polovica je až priveľmi dokumentárne podaná – sledujeme zábery zo štúdia, ktoré nahráva zvuky do fitkívneho hororu. Bohužiaľ neprináša vôbec nič nové a popravde nie som si istý, čo tým chcel „dokument“ povedať, pretože to, že sa namiesto ľudského mäsa bodá nôž do kalerábu vedia už dávno všetci. Tie pomalé zábery na zeleninu a opakujúce sa kričiace tváre vyznejú maximálne do prázdna. Navyše zabíja to úmorná dĺžka, keďže toto (ne)dianie trvá takmer hodinu. V poslednej polhodinke sa film zázračne pokúša o mysterióznu psycho-story ala Lynch, ale čo z toho, keď ma to už po úmornej zdĺhavej hodine ani nezaujímalo a postavy mi boli ukradnuté. Určitý nápad a originalitu sa filmu nedá uprieť, ale 3/4 času som sa musel premáhať k sledovaniu. CELKOVO: 2* (04.01.2013)

Koprodukční britský snímek „Berberian Sound Studio“ je zajímavý tím, jak pracuje se zvukem, ale rozhodně to není to jediné, co zaujme. Je to také struktura filmu, která se bortí podobně, jako se bortí psychika hlavního hrdiny. Jde to až do té míry, že ke konci už vlastně pořádně nemusíte vědět, co sledujete. A ano, může to být prvek, který vám bude hodně vadit, stejně jako to, že se skoro nic neděje. (23.03.2020)

Vynikajúca vizuálna a zvuková práca kde sa miešajú prvky artu a Neo-gialla. Je to ten druh filmu kde nejde prakticky o nič ale ide o všetko. Giallo atmosféra ma úplne pohltila keď má človek ako ja napozerané nejaké tie filmy od Daria Argenta a páčia sa mu tuto sa musí roztápať od blaha. Kamera sníma nádherné, detailné a nezvyčajné zábery (napríklad ľudské oko v úplnom detaile) V tejto snímke však zašli ďalej a to isté spravili aj zo zvukom úplne do detailu spracované zvuky a mixáž. Zvuk do filmu a efekty si nepožičiavali ale sami vyrábali napríklad rozbíjaním melóna alebo trhaním kapusty. Celí dej filmu sa točí okolo zvukára z Veľkej Británie ktorého si zavolajú Taliansky producenti a režiér aby vytvoril zvuk plný gore do hororu pravdepodobne Gialla. Zvukár však nie je zvyknutý pracovať v takých stresových situáciach, kde sa nenachádza ani štipka tolerancie a ani gore scény mu nerobia dobre. (22.08.2013)

Analogová nahrávací technika a zelenina. Co mají společného? Zelenina slouží pro tvorbu reálných zvuků a elektronika je moduluje podle potřeb vládce zvukového světa. Pokud si každý z nás tvoří svět, ve kterém může vládnout a ovládat, pak pro Gilderoye (samozřejmě Angličan) to je svět zvuků, které sbírá, mění je a odevzdává "vyšším" sférám. Jen on ví, jak má zvuk "vypadat", aby se s ním dalo něco "udělat". - Moc zvuku je velká. Někdy stačí jen prostá písnička. (07.06.2016)

Musím se vám s něčím svěřit. Dnes jsem viděl něco velmi divného. Nebo spíš slyšel?! Já ani nevím. Celou dobu někdo něco říkal, a přesto, že jsem věděl, co říká, tak jsem mu nerozuměl. Viděl (nebo slyšel) jsem toho celou hodinu a půl, a přitom mi přijde, že mám za sebou pouze hodně dlouhou ukázku. Snažil jsem se to vnímat všemi dostupnými smysly, ale stále více začínám pochybovat, jestli se mi to snad dokonce jenom nezdálo. Jak se s tím vypořádat? No, já bych to nazval poněkud nevšedním dokumentem ze zvukařského prostředí 60‘ let minulého století, a ohodnotil bych to 2*, jelikož jsem se toho o těch páčkách, čudlících a všelijakých ukazatelích moc nedozvěděl, a navíc jsem se občas docela nudil. Díky za vyslechnutí... (10.01.2013)

Zajímavý experiment, založit hororovou atmosféru jen a pouze na zvucích, ale bohužel se to moc nepovedlo. Ono se na tom ale podepsalo to, že to točil Strickland a ten neumí atmosféru vytvořit vůbec, byť se o ni snaží. I tady jsem se dost nudil, ale na rozdíl od Takových krásných šatů jsem měl pocit, že se to i něco snaží říct, akorát ne zrovna nejlíp. Berberian Sound Studio je zhruba o tomhle - britský zvukař přijede do Itálie, aby se podílel na dokončení giallo hororu, jenže mu pak začne z toho všeho trochu hrabat. Zní to lákavě, jenže pokud vám nesedne Stricklandova atmosféra, tak vás ten film už asi ničím jiným neosloví. O děj tu nejde skoro vůbec, takže se ani nevyvíjí a v závěru se nic nevyřeší. Sice to asi mělo být o tom, že když člověk moc dělá na nějaké práci, naprosto jí propadne a začne mu z ní trochu hrabat. Myšlenka to bůhvíjak objevná není, ale aspoň to nebylo tak prázdné. Pak tu taky člověk uvidí, jak se tvoří zvuky u hororů (i když ten, kdo se o to někdy zajímal, překvapený nebude) a fandové gialla si to asi užijí víc. Já se mezi ně ale neřadím, oblibu gialla jsem zatím nepochopil (ani u Argenta) a nechápu, co na něm někteří vidí, mě připadají jako naprosto průměrné horory. Každopádně ten film překvapivě plní všechny zde uvedené žánry - je to thriller, je to psychologické, je to horor a je to i drama, byť z každého toho žánru je zde jen špetka a především je to prostě experiment. Lepší 2* (05.07.2020)

Co všechno dokáže udělat zvuk s průměrným Angličanem? (05.01.2013)

Velmi nezáživný snímek o natáčení zvukové stopy k horrorovému filmu, nebo snad rádiové hře (?), ve které se neustále jen křičí. Do poloviny doslova o ničem - namotávání zvukových pásků, křik, podivná snůška neherců s prázdnými výrazy ve tváři porcují ovoce a zeleninu a zvukaři sedí a vše to nahrávají. Dívají se do prázdna, poslouchají křik a nic se neděje. Druhá polovina není o nic lepší, možná naopak, protože se tu odehraje několik velmi podivných scének - hlavní zvukař najednou mluví italsky, pak se v jedné chvíli film přepne na dokument o přírodě - kdo ví co to znamená -, a tím pádem můžeme usoudit, že jde o experimentální film. Těžko říct komu tohle sedne. Ztráta času. (20.01.2013)

Horror možno tak pre zeleninu. A ja nie som zelenina. (16.01.2016)

Kafkovská marnost hlavní postavy je od první snahy o proplacení účtů zřejmá, zvukařský baculka se dostal do Itálie, odkud není návratu. Důležité je, že Itálie = bordel, tedy dostal se do cizího prostředí, mýtického prostoru, kde se zastavil čas po dobu postprodukce. Jediné spojení s "reálným" světem jsou podivné dopisy o životě slepic od mamičky, které se ale brzy stanou bezhlavými a součásti giallo filmu, do kterého je hlavní postava vtažena. Stejně jako v Zámku, Procesu, ale i takovém Švejkovi, se během příběhu objeví nové postavy, odehrají se naoko dějové zvraty, které ale děj veskrze nikam neposouvají, protože všechny snahy musí zůstat marné. Ústřední bytost - film samotný - nikdy nikdo nevidí, vše se odehrává za ním, jedná se o film o filmu bez filmu. Stricklandův divnofilm působí obzvlášť bizarně v kontrastu s dokumenty o zvířátkách, Gilderoyově zvukařském masterpiecu, který je nám v jeden moment promítnut. Neříkám, že mě film bůhvíjak bavil, ale i všemi opěvované Lynchoviny jsou přece napoprvý zdlouhavý. (01.02.2015)

O čem to je se mě ptal člověk, co si ode mě bral pár filmů na večer. Poslyš to Tě nebude bavit, ale je to o zvukařovi co jede dělat zvuk na jednom filmu a začne mu z toho slušně hrabat. Aha. Tak mi to dej, stejně nemám na co koukat. Večer sms "Vypnul jsem to po 30 minutách, větší píčovinu jsem neviděl". Za mě osobně a dám za to ruku i koule do ohně filmový skvost, nedoceněných rozměrů! Absolutní filmařina a "setkání" s osobitým režisérem, od kterého v budoucnu (The Duke of Burgundy) budu opravdu, ale opravdu očekávat MNOHO!!!! Laskomina pouze pro filmové gurmány. (07.01.2015)

Ten pocit, keď si uvedomíte, že toto je presne ten film, ktorý ste vždy túžili natočiť... Viac asi netreba dodávať. (08.05.2015)

Audiovizuálně mistrovský, ale obsahově zcela vyprázdněný film, který by spíš fungoval jako kraťas nebo třetinový videoart. (22.02.2020)

Neuvěřitelně pomalé a otravné. Tohle byl pseudopsychologický bordel na jedničku s hvězdičkou (samý řev ve studiu a banda retardů). Do toho nesympaťák Toby Jones...ehm...11%. (21.04.2013)

V jednej relácii som začula, že toto by mal byť ten najstrašidelnejší horor celého roku. Tak reku hoďka a pol ma nezabije. Zabila (skoro)! 92 minút nudy a čakania kedy už príde nejaká akcia. Ak niekomu príde drvenie ovocia rukami a následné nahrávanie zvuku hororové, tak si užije. Celkovo čudno nudný zážitok, po 3 týždňoch už ani neviem ako skončil. (06.04.2014)

Snad to bylo tím kinem, tím vínem nebo tou slečnou vedle mě... Normálně by se mi takový druh filmu asi nelíbil, ale tohle mě z neznámých důvodů prostě bavilo. S veškerou nepříjemnou hlasitostí, ke konci i nepochopitelností (asi mi chyběl Lynch). I s tím, že jsem název filmu zjistila až doma, protože úvodní titulky mi tuto sladkou skutečnost zatajily stejně jako dramaturgové celé projekce. (06.05.2014)

Chabe dvojhviezdie vdaka slusnemu Jones-ovy a atmosfere v prvej tretine filmu. Zvysok je akysi nevydareny pokus o Lynch-ovsku kopiu. Mimoriadne rad si vychutnavam kvalitne soundtracky, zvukove efekty a vobec, zvuk umocnujuci atmosferu. Tu sa vsak vyslovene jedna o caste obohravanie neprijemnych, otravnych zvukov stale dookola a to teda nemienim nazvat umenim. Pravdivo sa tomu hovori: znechutit divakovi posluch tak, ze vizualnu stranku uz ani nevnima. Nedivim sa, ze hlavnemu predstavitelovi z toho preplo, naviac pri jeho nepriebojnej povahe a v obklopeni arogantnych talianov. Na tento film by som zo svojho pohladu velmi vhodne pouzil anglicky vyraz: fail. Neodporucam. (17.04.2013)

Antireklama na giallo. (27.01.2013)

Tento film působí na usnutí spolehlivěji než Rohypnol. (19.04.2013)