Válečné hry

Tenhle film jsem viděla coby malé pískle v rámci nedělního bloku hraných disneyovek a kdo ví proč mi nikdy nevypadla z hlavy scéna hraní piškvorek. Bohužel mi vypadl z hlavy ale název filmu, takže jsem se k němu dostala po mnoha mnoha letech pěknou oklikou (více o té srdceryvné události najdete v deníčku). I po letech film baví a i po letech je aktuální téma, které řeší, a to že technologie jsou sice fajn, ale nejlepším počitačem zůstává lidský mozek (bohužel ne u všech) a že válka je hra, kterou můžete vyhrát pouze v případě, že s ní ani nezačnete. Navíc pohled na mladinkého roztomilého Matta Brodericka je srandovní, vtipy i po letech fungují, prostě za 4. (18.04.2018)

Dost atmosférický thriller, který musel byt v době vzniku vyloženě mrazivý. Studená válka v plném proudu, strach z jaderných raket a důstojníci sedící za stolky nad tlačítky, jejichž stisknutí mohlo znamenat konec světa. Do toho první nedokonalé prototypy počítačů, kterým vlastně pořádně nikdo nerozuměl a přesto se na ně spoléhalo více, než bylo zdrávo (a zrovna tahle myšlenka je navíc dost nadčasová). WarGames je z dnešního pohledu uvěřitelný především v kontextu k tehdejší technologii, jinak je samozřejmě dost naivní (a to i pokud pominu mladého teenagera počínajícího si jako MacGyver). Samotný film je napínavý, dobře ozvučený a nechybí ani trocha romantiky (na mlaďoučkou Ally Sheedy radost pohledět). Navíc je to jeden z mála filmů, kde hackování nepůsobí úplně stupidně. (20.10.2016)

V roce 1983 to musela byt urcite bomba a musim priznat, ze i po 25 letech tento film ma svoji atmosferu a je urcitym zpusobem stale vyjimecny. Sice z neho dycha atmosfera studene valky mezi USA a Sovety az moc okate, ale i to se mu da odpustit, stejne jako do oci bijici moralizovani. Mam proste pro tento film svou slabost a tak musim dat 4* ac jsem lehce na vazkach. A pro ty, kteri by si chteli zahrat hru, ktera je inspirovana prave touto simulaci, ktera bezela na konci filmu, necht si zahraje DEFCON, pri jehoz hrani zazijete stejne sklicujici atmosferu, kterou zazivali i hlavni hrdinove, kdyz ocekavali dopad prvni jaderne rakety... (19.02.2008)

Také príjemné nostalgické spomínanie na časy, keď svet pred jadrovou vojnou zachraňovali ešte tínedžeri s vyslúžilými vedcami. A odpálenie jadrových hlavíc bolo na dva kľúčiky a malé žlté tlačidlo. Vzhľadom na rok vzniku a dobrý záver mi vôbec nevadila značná dávka naivity, ktorú tam tvorcovia pôvodne asi nechceli mať, ale rokmi to tak vypálilo. A ešte mi napadol Kubrickov geniálny Strangelove, takže s filmom veľká spokojnosť. –––– V řídícím centru si myslí, že jadernou válku lze vyhrát. ... Vyhynutí je součástí přirozeného řádu. ... Budeme ušetřeni hrůzy přežití.–––– Je to jenom stroj. Nejednejte jako on. (07.08.2018)

"Ale na velitelství věří, že nukleární válku lze vyhrát. Že mohou být přijatelné ztráty." Uplynulo čtyřicet let. Myslím že během pár měsíců uvidíme, jestli se v NORADu poučili. Ač to ze zpětného pohledu nevypadá, tak to byl tehdy v osmdesátém třetí přelomový film - a to hned ve dvou ohledech. Za prvé zatraktivnil sílící subkulturu počítačových nadšenců. Už to nemuseli být jen divní cvoci s aspergerem, ale mohli mít i čistou pleť, šarm a hezkou holku. No a za druhé se v něm mluvilo o možnosti, že by se oba bloky mohly domluvit na mírovém soužití. Tohle není originální myšlenka, ale vzhledem k tomu že úřadující prezident Ronald Reagan chtěl od Hollywoodu úplně jiné poselství, tak to trochu odvážné přece jen bylo. Navzdory tomu že jde o komedii, a tak trochu napůl dětský film, nemusí se WarGames vedle Dr. Strangelove a Fail-Safe vůbec stydět. Mrazivé umí být taky, i když tak trochu mimochodem. (10.07.2023)