Režie:
Mario BavaScénář:
Mario BavaKamera:
Mario BavaHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Cameron Mitchell, Eva Bartok, Mary Arden, Lea Lander, Harriet Medin, Thomas Reiner, Luciano Pigozzi, Franco Ressel, Enzo Cerusico, Massimo Righi (více)Obsahy(1)
Mladá modelka Isabella je zavražděna záhadnou maskovanou postavou v blízkosti domu Maxe Morlacchiho a jeho milenky hraběnky Cristiany Como. Poté, co podezření z vraždy padá na jejího přítele, její deník mizí. V deníku jsou usvědčující materiály a objasněna její spojitost s vrahem. Maskovaný vrah začíná opět zabíjet v okolí domu a touží získat deník do vlastních rukou. (Chatterer)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Oproti dnešním takzvaným gore hororům brutálních výjevů je tento film hodně mírný. Nechci vám prozradit příliš, ale ponurá atmosféra s mysteriózními prvky je působivá. Na druhou stranu mě kostra příběhu přišla poněkud slabší. Což u podobných filmů není neobvyklé. Jak už bylo řečeno, film hloupý není, nicméně u těch detektivních prvků mám raději promyšlenější pikle. Rozhodně nemůžu říct, že bych se nudil. Protože i zde je na co se dívat. Prostě takový výlet do starých časů francouzského gialla. Na jedno zhlédnutí úplně stačí. ()
V půlnoční Itálii kolem módního průmyslu se hemží ženské mrtvoly... aneb moje první setkání s hororovým subžánrem giallo. Ten film se mi občas svou stylizací z duše protivil, mívám problém, když si tvůrci hodně libují v násilí a morbidní estetice. Filmy založené na podobných scéných, o jaké zde není nouze, nebývají mým šálkem kávy, přesto jsem to nevypl a díval se. Od začátku mne totiž nesmírně upoutal úžasný barevný vizuál, se kterým se Mario Bava hodně vymazlil, čím dál víc mne naprosto pohlcovala atmosféra (i když jsem se chtě nechtě snažil bránit :o)) a samotný příběh, ač na první pohled banální, gradoval do hned několika nečekaných a překvapivých zvratů, že jsem s přibývajícími minuty zůstal zírat jako naprosto přikován. Všechny kvality a ohromná sugestivita převýšily mou nechuť, jdu na 4*! Pokud jde o hororový zážitek ve víru 60. let, nějaký Hitchcock se oproti Mariu Bavovi může při vší úctě vážně zahrabat do země. Opětovně se na Šest žen pro vraha nejspíš nepodívám, nicméně za excelentní kus to považuju! 75% (Horror Challenge Tour) ()
Ano, v tomto filmu našel Dario Argento inspiraci pro svá stěžejní díla, jak co se týče formování příběhu, vizualizace násilí a v neposlední řadě, a to hlavně, využití obrazu a barev k vytvoření patřičně tíživé atmosféry. Nevím nakolik se jen učil nebo Bavu bohapustě vykrádá. To ať posoudí jiní. Tento film je v některých scénách opravdové umělecké dílo. ()
Necháte-li si zde ve vyhledávání vyjet filmy pod tagem giallo a seřadíte si je podle nejlépe hodnocených, na prvním místě vám vyskočí právě tento, resp. Šest žen pro vraha. Ovšem ne všechno zlato se třpytí. Respektovaný režisér Mario Bava zde operuje s barvami, které scénám dodávají na hezké stylizaci a vraždy krásných dívek servíruje jak na běžícím páse, ale co naplat, protože tohle giallo není moc působivé. Je tak někde mezi. Zpracováním a výkony na výbornou, na druhé straně příběhem a atmosférou je to matná šeď. Čekal jsem o dost více a jestli giallo od Maria Bavy, tak je o několik tříd výše jeho v podstatě první žánrovka Oko ďábla. ()
Za ten rok co uplynul od natočení Girl Who Knew Too Much ušel Bava dlouhý kus cesty. Už se objevují pro giallo typické atributy (černé rukavice, maskovaný vrah - Rorschach by záviděl, explicitní násilí, krásné modelky, krev, zacházení s ženskými postavami obecně), vizuál je dokonalý (a Argentova pozdější inspirace očividná), kamera lahůdková, příběh je adekvátně zamotaný a napínavý, gore se nekoná a film je barevný. A barva Bavovi zatraceně sluší. ()
Reklama