Vůně ženy

Herecký koncert Vittoria Gassmana, který se jako slepý kapitán Fausto cítí být v životě "pikovou jedenáctkou", je bravurní a Gassman je v tomto filmu naopak esem Dina Risiho. Snímku dodává půvab Agostina Belli a Gassmanovi dobře sekunduje mladičký Alessandro Momo. Melodramatická komedie je skvělou Risiho výpovědí o lidském handicapu a životních zkušenostech všech lidí v okolí slepého vojáka. (20.11.2011)

V.Gassman exceluje ve své pravděpodobně životní roli slepého a zmrzačeného kapitána, jenž pod maskou cynismu, poživačnosti a nenávisti k lidem skrývá vnitřní křehkost, nejistotu a obavu ze zranění citového. Risiho tragikomedii jsem měl vždycky rád (zejména ta "školení", která Fausto udílí svému mladému průvodci o lidech a světě) a mám ji ještě raději v původním znění, za což patří dík Levným knihám. (04.04.2007)

Americký remake jsem už shlédl a v konfrontaci s ním obstálo italské drama víc než se ctí. Z původních čtyř hvězdiček jsem zvýšil hodnocení na absolutní počet. Takhle vypadá poctivý film. Dino Risi dokáže velmi dobře pracovat s lidskými emocemi a se scénářem zacházet tak, aby nesklouzl k lacinému sentimentu. Přitom příběh invalidního důstojníka, který přišel o zrak, k tomu přímo vybízí. V první řadě je to drama o lásce, ale i o vyrovnávání se svým postižením. Velmi dobrá je hudební složka, ústřední melodie ve mě doznívala ještě dlouho. Vittorio Gassman se se svojí obtížnou rolí vyrovnal se ctí, jeho cynický zahořklý důstojník Fausto je skvěle zahraný a herec za něj dostal oprávněně celou řadu festivalových cen. Co oceňuju, je realisticky pojaté prostředí a to, že se režisér nebál do svého filmu začlenit hodně temné prvky. Celkový dojem: 90 %. (27.05.2009)

Skutečně opravdový film, který se nebál smíchat vážné téma a nemilosrdné životní skutečnosti s působivými komickými prvky, které však příběh vůbec nebourají, nezlehčují ani nerozmělňují, a naopak mu dodávají příchuť hořké zkušenosti. Podivná cesta, kterou spolu absolvují šarmantní, ale podle svého mínění na konci života stojící, kapitán a nezkušený, idealistický vojáček snese spoustu nejrůznějších interpretací a ta zdánlivě tak důležitá slepota je odsunuta na vedlejší kolej. Mluvit tady o tom americkém slaďáku mi příjde jako urážka tohoto skvělého filmu! (27.02.2005)

Velmi pěkný film. Nějaký příběh je zde spíše podružný, ten film stojí a padá na hlavní postavě, slepci Faustovi, ve fenomenálním hereckém ztvárnění (mého velkého oblíbence) Vittoria Gassmana. On tomu filmu a té postavě dodává neuvěřitelnou životnost a zajímavost (btw. tou vitálností mi vzdáleně mi připomněl hlavní postavu Almodóvarova filmu Rozervaná objetí), strhává na sebe veškerou pozornost, a je zcela samozřejmé, že je do něj ta mladá husička Sara zamilovaná. Z toho důvodu mi závěr filmu - cca. posledních 15 minut - přišel neuspokojivý - dokud měl Fausto nad Sarou navrch, bylo vše, jak má být. Když však v závěru odchází pokořený po jejím boku - a pravděpodobně odsouzený s ní strávit zbytek života - pociťoval jsem silnou nelibost. Agostina Belli mi zde navíc ani nepřijde nijak zvlášť hezká a film by se mi mnohem víc líbil, kdyby skončil tak, že by jí sbalil Ciccio, kterému jsem celou dobu fandil - protože tak by to v životě mělo být. Btw. americký remake mě absolutně nezajímá a opovrhuji lidmi, kteří ho vynáší do nebes a ještě se netají tím, že původní snímek Dina Risiho ani neznají. (14.09.2019)