JohnZ87

Uzavření pětidílné bondovské éry Daniela Craiga je dojemné, tak trochu revoluční a dost možná i kontroverzní. Akční scény jsou vydařené, hraje se na emoce daleko víc než kdykoli předtím. Hlavní záporák je celkem nevýrazný a navíc má poměrně málo prostoru. Konec je opravdu... kontroverzní, odvážný a dojemný. 75%

Talent Tomáše Magnuska dostat do svých filmů velké množství živoucích legend či zprostředkovat jejich velmi raritní setkání před kamerou je zkrátka nezpochybnitelný. Jinak je to skrz na skrz průměrný film. 50%

Na regulérní třetí díl Krotitelů duchů se čekalo až příliš dlouho. A ne, tohle není ten vysněný třetí díl, jaký si řada fanoušků přála. Film sází na dětské hrdiny, z čehož jsem měl předem obavy. Děti rozhodně nesnesou srovnání s původními krotiteli, na druhou stranu to ovšem není tak hrozné, jak jsem se obával. Je to ve výsledku celkem slušná nostalgická jízda, byť první polovina filmu se trochu táhne. Odkaz je v první řadě pocta původním dvěma filmům a také zesnulému Haroldu Ramisovi, jehož postava Egona Spenglera se ve filmu objeví způsobem, jaký jsem předem očekával. Dojde i na návrat původních Krotitelů, který je ovšem spíše symbolický a rozhodně ne zrovna nejdůstojnější. 65%

Skvělá (i když místy i mírně nudná) satira na to, jak neobratně a arogantně se zdegenerované lidstvo staví ke globálním katastrofám. Pýcha předchází pád, peníze jsou až na prvním místě a po nás potopa... V době covidové aktuálnější a trefnější než kdykoli předtím. 70%

Mnohými vymodlený návrat do světa Matrixu po bezmála 20 letech se stal skutečností. A zcela pochopitelně (vzhledem k obsazení režisérské sesle, návratu známých postav, tajemné premise...) vzbudil velká očekávání, která se ovšem podařilo naplnit jen zčásti. Naštěstí se podařilo poměrně smysluplně navázat na předchozí trilogii, a ta tak není nikterak zpětně znevážena či degradována (přestože to tak po určitou část filmu může působit). Děj The Matrix Resurrections se odehrává 60 let po konci předchozího Matrix Revolutions. Přežití/vzkříšení Nea a Trinity je vysvětleno celkem uvěřitelně a dojde i na návrat některých dalších známých postav z původní trilogie. V některých případech došlo k přeobsazení postav (Morpheus, Agent Smith), v jiných se vrátili původní herci (zestárlá Niobe, The Merovingian, Agent Johnson). Nová verze Morphea (Yahya Abdul-Mateen II,) se alespoň snaží držet původního pojetí postavy, zatímco Agent Smith (Jonathan Groff) nemá s ikonickým záporákem v podání skvělého Hugo Weavinga absolutně nic společného - což zamrzí o to více, že původní představitel si nakonec navzdory svému úvazku na divadelních prknech čas na návrat našel, avšak ze strany produkce už zájem pominul. Bezpochyby se jedná o zbytečné znevážení postavy, navíc s ohledem na fakt, že Smithův návrat nemá v rámci děje kromě symbolické reference významnější opodstatnění. Spolupráce lidí a strojů je zajímavá myšlenka, stejně jako celá řada filozofických otázek či narážek resp. kritiky současné společnosti i filmového a herního průmyslu. Nové postavy rozhodně neurazí a typově i stylisticky se do značné míry podobají charakterům z původní trilogie (nejde ovšem o kdovíjak zapamatovatelné charaktery). Nové pojetí Morphea mimo Matrix je rozhodně zajímavé. Akční scény bohužel zůstaly dost za očekáváními i za standardy, které Matrix dříve definoval. V každém případě se jedná o poměrně slušně navazující pokračování plné odkazů na původní trilogii, které je v neposlední řadě i romantickým příběhem. Ten matrixovský nádech tam prostě pořád je, i když předchozím snímkům se Resurrections nevyrovná. Mohlo to být lepší, ale také podstatně horší. 70%

Dějově poměrně plytké, nezvykle krátké, skrz na skrz béčkovité, ale i úderné a místy vtipné - takové je pokračování Venoma. Nejzajímavější je asi trochu na sílu tlačená potitulková scéna... Ale zcela upřímně - tohle bych v MCU snad ani vidět nemusel. 60%

Návrat k Space Jamu po 25 letech nedopadl špatně, ale svému předchůdci s Michaelem Jordanem se ani zdaleka nevyrovná. I když to WB pojali tak trochu jako reklamu na sebe sama a nacpali do filmu snad všechny své značky a postavy, příběhově film pokulhává a staví na opravdu triviální "zmodernizované high-tech" zápletce - zřejmě inspirace u nových Jumanji... Na druhou stranu si film umí utahovat i sám ze sebe. LeBron James v jedné scéně říká, že není žádný herec a že by se měl soustředit jen na hru - v tom mu dávám za pravdu, herec to opravdu není, což ostatně nebyl ani Jordan, ten na mě ale přeci jen působil o něco víc přesvědčivěji. Krátké pomrknutí na původní Space Jam i na Michaela Jordana potěší a je fajn, že Trhlíci si 25 let staré události stále pamatují a že se ve filmu mihnou i záporáci z prvního filmu. Jako film pro rodiny s dětmi a fanoušky dílčích značek a postav spadajících pod WB funguje nový Space Jam dobře, ale krom hvězdného basketbalisty a jeho rodiny už nenabízí nic extra navíc - ani žádného sidekicka typu Billa Murraye, ani další hvězdné basketbalisty, natož cameo samotného Michaela Jordana (pokud tedy podobně jako Silvestr nemáte na mysli Michaela B. Jordana - mimochodem dobrý vtípek). 55%

Záhadami dodnes opředená Franklinova expedice budí můj zájem už léta. Snad právě nejasný osud posádek lodí Erebus a Terror dal vzniknout mnoha teoriím o tom, co se vlastně tehdy skutečně stalo. Jednu možnou interpretaci tehdejších událostí nabízí oceňovaná kniha Dana Simmonse Terror, ze které televizní série The Terror více či méně vychází. Mrazivou a nehostinnou atmosféru za severním polárním kruhem se podařilo zachytit naprosto dokonale. Seriál mě už od prvních záběrů zcela pohltil a vtáhnul do děje. The Terror je taková unikátní směsice žánrů - částečné životopisné drama, psychologický thriller a v neposlední řadě také decentní mysteriózní horor vycházející z inuitské mytologie. Seriál ani chvíli nenudí, a to zejména díky bravurně napsaným dialogům, zajímavým a excelentně zahraným postavám, preciznímu budování atmosféry, práci s napětím a nutnosti čelit hrozbám, nebezpečí, výzvám a překážkám, které jsou na postavy kladeny po té, co obě lodě uvíznou v ledu. Boj se vede nejen s nehostinnými podmínkami, nemocemi posádky či zásobami potravin, ale také tajemným nebezpečím číhajícím kdesi v mrazivých pustinách a v neposlední řadě musí námořníci čelit i sami sobě a svým (zhoršujícím se) psychickým problémům. Seriál se na prostoru deseti epizod neuvěřitelným způsobem posune a vyvine. Z charakterů stojí rozhodně za zmínku kapitán Erebusu John Franklin (výborný Ciaran Hinds), který má bohužel nakonec výrazně méně prostoru, než bych čekal. Dále pak kapitán Terroru Francis Crozier (skvělý Jared Harris), poručík James Fitzjames (Tobias Menzies), sympatický a empatický lékař a přírodovědec Henry Goodsir (charismatický Paul Ready) nebo už od pohledu vyšinutý psychopat Cornelius Hickey (excelentní Adam Nagaitis). Zajímavým vývojem prochází nejen postavy samotné (které si leckdy sáhnou na úplné dno svých duševních i fyzických sil), ale také vztahy mezi nimi. Vyzdvihnul bych také vydařený soundtrack, který pomáhá bravurně dokreslovat atmosféru. Drobné nedostatky by se sem tam našly (občas papundeklové kulisy, ne úplně ideálně zvládnutá dějová linka kolem Tuubaqa), ale rozhodně nemají moc nějakým zásadním způsobem pokazit zážitek z tohoto jedinečného seriálu. 85%

Zábavná dobrodružná akční jízda protkaná spoustou vtipných momentů a úderných hlášek. Chemie mezi ústředním duem Johnson - Reynolds funguje na jedničku. Gal Gadot mi ovšem ve filmu příliš nesedla. Škoda trochu nemastné neslané pointy, která zásadním způsobem mění vyznění příběhu a bohužel k horšímu. 70%

Spíše než dosavadní typické Marvelovky připomíná Shang-Chi asijskou mytologickou fantasy. To je na jednu stranu osvěžující změna, na druhou stranu působí Shang-Chi poměrně izolovaně od stávající MCU tvorby. Ve filmu je nicméně několik explicitních propojení a odkazů na předešlé snímky a objeví se překvapivě i některé velmi známé postavy. Prsteny nebo chcete-li kruhy by si zasloužily hlubší vysvětlení toho, jak fungují. Palec nahoru za podmanivý typicky asijský soundtrack. 70%