Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný

Recenze (1 558)

plakát

Přepadení 2: Temné území (1995) 

Jednička je samozřejmě lepší, ale Temné území má také to své a já si i po letech užívil tu skvělou akci a drsné hlášky. Je to prostě klasika, která si svůj respekt zaslouží a u mě osobně patří mezi TOP tři Seagalovky..

plakát

Dennis - postrach okolí (1993) 

Já mám tuto komedie velice rád. Spojení dvou výborných herců, kteří se vlastně prakticky ve filmu nepotkají, Matthau x Lloyd bylo skvělou volbou a Mason Gamble je jako dětský herec výborný. Zasmál jsem se i po mnoha letech, kdy jsem film Dennis - postrach okolí viděl a myslím, že mě bude bavit i v budoucnu. Nemluvě o tom, tento film má ještě jedno mé osobní malé plus, a tím je moje oblíbenkyně krásná Lea Thompson. Tu prostě žeru.

plakát

Sestra v akci (1992) 

Jedna z klasických amerických komedií 90´ let, u kterých kluk jako já vyrůstal a přes velké nedostatky se mu líbala a vždy líbit bude. Sestra v akci je vtipná, jsou v ní nádherné písně, které jsou prezentovány krásným způsobem a herci jsou velice příjemní. Když k tomu připočtu nostalgické hledisko, tak není, co dodat :-)

plakát

Přepadení v Pacifiku (1992) 

Přepadení v Pacifiku je a s největší pravděpodobností navždy bude nejlepším filmem jaký Steven Seagal kdy natočil. Tento film nepostrádá snad nic, co správný americký akčňák 90´ let měl mít. K tomu má ještě jednu perlu navíc. Každý, komu bylo v 90´ letech -náct a ujížděl na Pobřežní hlídce, musel slintat blahem při scéně, ve které Erika Eleniak vyskakuje z dortu.

plakát

Nemilosrdná spravedlnost (1991) 

Bohužel Nemilosrdná spravedlnost už pro mě není takovou peckou jako Muž s cejchem smrti. Ne,že by někdy seagalovky oplývali bůhví jakými scenáristickými skvosty, ale tady mi ta soudržnost a věčně se opakování toho samého chyběla. Aspoň, že ta typická brutální akce nechyběla. Nemilosrdná spravedlnost sice kvalitou nedosahuje 4 hvězd, ale z nostalgie je tomuto filmu udělím.

plakát

Muž s cejchem smrti (1990) 

Nico byl jen slabým rozjezdem, Těžko ho zabít už byl o poznání vyvedenější film, ale Muž s cejchem smrti je už to pravé žraso. Zlámané kosti, houpající se kozičky, magoři s velkým M, spousta zbraní a mrtvol, ale hlavně skvělé bojové scény. Ne každý je na tento druh filmů, ale já na nich vyrostl a i po letech se u seagalovek 90´ let bavím. A právě Muž s cejchem smrti patří mezi tři nejlepší seagalovky vůbec.

plakát

Těžko ho zabít (1990) 

Těžko ho zabít je pro mě tím prvním nabušeným Seagalovským filmem, kde je vše, co na jeho filmech z 90´let zbožňuji. Nico byl jen slabým rozjezdem, ale tady již Steven ukazuje, co filmy s ním nabízejí. Bojové scény jsou doslova dokonalé a vždy si užívám každé křupnutí kosti, které je tak typické pro jeho skoro první tři prvotiny. Dokonce i vedlejší záporáci, kteří by měli být jen do počtu, jsou svým způsobem charismatičtí a hlavně zapamatovatelní. Těžko ho zabít je sice brak, ale nemůžu si pomoct, moc dobře se na něj kouká, a to i po letech.

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Možná jsem byl při shlédnutí Posledního z Jediů ve špatném rozpoložení, ale ve více jak polovině filmu jsem se nudil. Dokonce to, co mi přišlo sympatické na postavách v Síle se probouzí, se vytratilo. Epizoda VIII nemá žádný náboj a jediné, co jí zachraňuje jsou akční scény a přesto, že v minimálním prostoru, tak Benicio Del Toro. Vše ostatní se drželo v průměrné, až podprůměrné rovině. Mnohem raději bych uvítal, kdyby bylo pokračování Rogue One. Tento odnoš mě bavil mnohem víc a zapálil ve mě naději, že linie Star Wars Story má oproti staré linii Star Wars co nabídnout. Doufám, že Solo nezklame, tak jak se to stalo téhle epizodě.

plakát

Pád Londýna (2016) 

Podstatně vleklejší a nudnější úvod, oproti Pádu Bílého domu, byl zcela vykompenzován nadupaným závěrem, který mě až zarazil do křesla. Pád Londýna jede skvěle ve vyjetých kolejích předchozího dílu a tvůrcům nijak nedošel dech. Pokud tato série pojede dál ve stejném tempu a kvalitě, máme se na co těšit. Pád Londýna je opět skoro dokonalou akční podívanou.

plakát

Pád Bílého domu (2013) 

Nejedná se sice o dokonalý film a už vůbec ne o originální film. Přesto, ač se děj odehrává v mrakodrapu nebo v Bílém domě, tak pro mé uspokojení to stačí. U těchto filmů jsou důležité hlavně dvě věci - akční scény a charismatické obsazení. A toto Pád Bílého domu dokonale splňuje. Spojení Butler, Eckhart a Freeman dopadlo na výbornou a bojové scény byly doslova skvělé a i když vím, že podobných filmů vzniklo v minulosti již mnoho a mnoho jich ještě vznikne, tak pokud budou takhle dobře obsazené a zpracované, tak se k nim mile rád budu vracet zpět.