Džuon

Na JU-ON jsem byl dost zvědavý - ódy na originalitu, parádní lekačky atd. se pěly široko, daleko. A jak jsem s JU-ON dopadl? Mé pocity? 1. Zážitek z filmu mi nepokazilo nadměrné očekávání. 2. Bez ohledu na bod 1 se dostavilo mírné zklamání. JU-ON není špatný film - je zajímavě natočený, má hlavu a patu... ale když já se u něho taaakhle nudil. Byl táhlý a nudný; a bohužel to nezachránilo ani těch pár lekaček, které navíc a bohužel taky nepatřily k těm infarktovým. Shrnuto a podtrženo: Není to špatný film, ale imho nevýrazný, chvílemi táhlý a bez pořádných lekaček. Výsledný ortel: 70%. (03.09.2005)

Jeden z nejlepších hororů, jaké jsem kdy viděl. Příběh je tak zamotaný, že ho většina z nás zná až z pozdějšího osvětlení přátel (nebo americké verze), ale ten stejně slouží jen jako pozadí pro sérii těch nejlepších lekaček (snad kromě Oka), které jste kdy ve filmu mohli vidět. Takashi Shimizu dokáže navodit atmosféru opravdu mistrně (k čemuž mu slouží i amatérská kamera) a jakmile na vás vyhodí první lekačku, zůstanete napjatě sedět podělaní strachy až do úplného konce. Škoda jen té krátké stopáže. (10.07.2007)

Po technické stránce hrozná bída. Kamera je nemastná a neslaná, tudíž si vše divák tolik neužije. Když jde ve filmu do tuhého, divák se začne i trochu bát, jenže to se nestává tak často. Kdyby bylo více ostřejších scén, tak bych s hodnocením šel výš. Ju-on není ničím výjimečná záležitost, u které by byl divák nadchnutý. Jedná se bohužel o podprůměrnou hororovou podívanou, která nepředvede nic nového. Ani herci nejsou nic extra a někdy mi přijdou zmatený a že nevědí, co by měli hrát. Díky pouhým 70minutám jsem nešel s hodnocením níž, protože být to o něco delší, nevydržel bych to.. 4/10 = 45% (05.07.2012)

„Doteraz som sa o vaše dieťa staral ja. Teraz sa vy postaráte o moje. Vaše dieťa sa práve narodilo. Je to dievčatko.“ Fuj, to bolo! Najmrazivejší diel ságy. Tušil som, do čoho idem, tak som si ju pozrel za bieleho dňa. Vonku snežilo a na stole rozvoniavala káva. Napriek dennému svetlu som bol znova rozklepaný. Pri hororových knihách a poviedkach zažívam len v minime prípadov pocit strachu. Pri filmoch ho zažívam oveľa častejšie, ale tiež nie príliš často a ak sa reálne bojím, je to skôr rarita. U tohto filmu som sa bál, dokázal vo mne vyvolať znepokojenie a nervozitu. Určite jeden zo 100 najdesivejších hororov, aké som kedy videl. P.S. - Viete, na čo slúži saké? (17.02.2006)

Někdy je zajímavé dojít ne na konec, ale na začátek. A tak jsem vykročil k prapůvodu toho nejstrašidelnějšího, co z Japonska znám, k úplně prvnímu Ju-on. A, při vědomí, že je to začátek, v podstatě televizní rozcvička k tomu, co následovalo: prosté, ale účinné. Je zajímavé, že hodnotit a komentovat to bezprostředně po dodívání, asi bych šel s hodnocením níže, ale teprve po tom dokoukání to začalo hezky všechno zapadat, sedat a ta náhlá a skoková atmosféra filmu hutněla a získávala nové tvary. Jasně, mezi opravdu strašidelnými scénami (strašidelnými i přesto, že jste jejich recykláty viděli v mnoha dalších zásecích Ju-on série) jsou ty scény jaksi mdlé a o ničem, ale díky tomu, že je film velmi střízlivě krátký, i ony nakonec dostávají svůj smysl. Shimizův kinoremake z roku 2002 to sice nepřekonalo, ale beru to jako povedené vykročení k němu. 3,5* (27.09.2014)