Zmeškaný hovor II

Druhý díl, který již netočil Takashi Miike, víceméně navazuje na jedničku, takže se opět setkáme se zlým duchem malé holčičky Mizunumy Mimiko a se stejným zlověstným vyzváněním, které znamená, že ten, kdo zmáčkne tlačítko pro příjem, si to za 3 dny pěkně odskáče. Ano, kletba se nemusí přenést na adresáta, ale i na člověka, jenž si poslechne hlasovou zprávu. Jelikož doba pokročila a v Japonsku je již dávno běžná videotelefonie, uvidíme i jeden takový videotelefonický hovor, při kterém má jeden mobilista ducha za zády. Opět se dočkáme pátrání po minulosti ducha s berličkou v podobě flashbacků. A znovu nás čeká praštění zpřelamovaných končetin a několik nadprůměrných lekaček. V podstatě to samé jako jednička, jen více emotivnější. 7/10 Už se těším na třetí díl s všeříkajícím podnázvem Final. (30.05.2006)

Horory nemám ráda, protože se zkrátka bojím. Mrtvolné ruce, chmatající odněkud zpoza rohu, nebo jiné děsivé a lekavé okamžiky, které mě přinutí se schovat pod peřinu, nejsou však důvodem mého nízkého hodnocení. Naopak Zmeškanému hovoru 2 se úkol vyděsit diváka docela povedl. Když se však snažím objektivně podívat na celý film, vidím naprostou pitomost, která je bohužel založena jen na těchto hnusných pohledech typu pokroucené mrtvé tělo kamarádky a děsivá holčička se zašitou pusou. Jen o tomhle by snad horor být neměl. Jenže Zmeškaný hovor 2 je na tom s příběhem snad ještě hůř než díl první - a to i přesto, že se jedná skoro o to samé, jen tam umírají jiní lidé a vrahem je také někdo jiný. Především je naprosto nesmyslný a má slabé herecké výkony. Něco takového si zkrátka vyšší hodnocení nezaslouží. ~(0,6★)~ (25.11.2009)

Herci byli sice charismatičtější než v jedničce, ale překombinovanost zůstala a kromě výborné melodie byla zajímavá snad jen scéna ve sprše. Opět to tudíž byla velká nuda a místy jsem se dokonce ztrácel v tom o co tam tentokrát jde. Zmeškaný hovor 2 nijak nenapravil špatný dojem z jedničky a opět jsem byl japonským hororem zklamán. (05.01.2023)

Pokračování docela obyčejného Zmeškaného hovoru se nese v dost podobném duchu jako první díl a seká tam jedno telefonní úmrtí za druhým až dojde na jednu z hlavních hrdinek, která dostane tři dny na vyřešení záhady s duchem. Příběh tak trochu navazuje na první díl, policejní detektiv a reportérka pátrají po bonbonech atd. ale naštěstí se většina dalšího děje týká něčeho jiného než toho samého z předchozího dílu, i když je to podané vesměs stejným způsobem. Protože ale netočí Miike, tak pokud jde o světlo, zvuk a humusárny, tak sice se tu v první půlhodince o něco podobného pokusí, ale nemá to takový efekt jako u Miikeho. Druhý zmeškaný hovor je teda ještě klasičtější kruhové schéma než první film, protože se drží prakticky toho samého, co obyčejný dlouhovlasý horor, ale neobsahuje žádné šoky jako u Miikeho filmu. Dokonce i duch je takový obyčejný a nic moc zvláštního nevymýšlí. Co tomu ale možná i docela uškodilo je závěr filmu, který je nakonec úplně podivně překombinovaný a sice se to snaží vrátit k nějakému výchozímu bodu, což je pěkné, ale nejde na to zrovna nejlepší cestou a působí to docela uměle. Není to ale zas úplně nuda, takže ta trojka pro průměrný duchařský japonský film by tak odpovídala, ale asi je to spíš trošku slabší trojka. (28.10.2010)

Zdalo sa mi to o čosi slabšie ako jednotka, pričom celkový dojem je dosť rozpačitý. Boli tu síce miesta, ktoré vedeli slušne nastrašiť (hlavne prvá polovica filmu), neskôr sa však snímok začal utápať v prekombinovanosti deja, pričom záver už bol totálne mimo, paradoxne aj po hororovej stránke, akosi to tam už prestalo fungovať, pričom výborný atmosferický potenciál uhoľnej bane mi prišiel ako totálne nevyužitý a vôbec nie desivý. 60/100 (09.02.2015)