Marťan

Neznám předlohu, takže možná část zásluh patří už panu Weirovi, ale obdiv k tomu, že někdo dokáže v 78 letech vyplodit takhle silně feel-good !!sci-fi!! film, ve mně prostě rezonuje příliš silně. Marťan je pomníkem racionálnímu uvažování a vůli přežít, a asi až tak do třetí čtvrtiny (kdy se začne mluvit čínsky) si udržel moji pozornost bez pochybností o tom, jestli si ze mě jako diváka náhodou nedělá legraci. Od té chvíle už to prostě není ono, protože krom úlitby čínskému impériu (tomu reálnému) se začnou odehrávat ještě různé orbitálně mechanické kejkle, které jsou už trochu za čárou. Jinak je to v technických kategoriích Scottovsky tradičně precizní řemeslo, je tu spousta humoru, sympatických postav, které dobře hrají, a tak dále, a tak podobně. Už velmi, velmi dlouho se mi nestalo, že jsem si chtěl film po skončení okamžitě pustit ještě jednou - a Marťan to i navzdory mým výhradám dokázal. Přesto mu nemůžu dát víc než - sice zatraceně spokojených, ale přece jenom "jen" - 80%. (27.04.2016)

Ridley Scott v plné formě nám představil inteligentní sci-fi dokonalé po stránce audiovizuální (Disco pecky 70. podkreslující kolonizaci Marsu? Proč ne!), odlehčené nejednou humornou scénkou a velkou show Matta Damona. Ani na okamžik jsem se nenudila a neměla čas přemýšlet nad tím, jestli tam náhodou nejsou nějaké blbosti, jak se mi často u jiných filmů stává, když umožní mým myšlenkám těkat (mimochodem ano, chyby tam jsou - třeba gravitace na Marsu je 2,5x menší, než na Zemi). (27.11.2016)

MARŤAN je asi nejmíň osobytý film Ridleyho Scotta. Vlažná dokumentární příručka "Jak přežít na Marsu", víceméně bez dramatu i emocí. Film sleduje pouze technickou linku příběhu a úplně pouští bokem téměř jakoukoliv psychologii hlavní a víceméně jediné postavy. V tomhle ohledu je rozhodně zajímavější třeba MOON, který se psychologií osamělého člověka ve vesmíru zabývá. Z moderních populárně/vědeckých vesmírných filmů mi INTERSTELLAR rozhodně příjde "chytřejší", GRAVITACE "akčnější" a MOON (anebo třeba Soderberghův SOLARIS) "psychologičtější". MARŤAN jmenované filmy bohužel v ničem nedohání, ale Scottovi ten komerční úspěch přeji. (19.10.2015)

Moje největší ohromení nastalo v momentě, kdy jsem si četl závěrečné titulky, protože tolik maďarů pohramadě se nevidí ani v Maďarsku. Samotný Mařťan se ničím ohromit nesnaží, sází se "pouze" na výbornou falmařinu a sázka je to přesná, protože co chceš natočit ve vesmíru nebo na "marsu", když by nedokážeš rozeznat umyvadlo od kamery. Ridley totiž dokázal z vesmírných záběrů udělat herce nepotřebující žádný dialog ani mimiku obličeje, aby navodil drama, napětí i dojetí, to je vskutku filmařské mistrovství hodné genia. Matt má samozřejmě ve filmu nejvýraznější prostor i když to nebyla one man show jak jsem očekával, dokázal mě po svém hereckém talentu spolehlivě přesvědčit. Pokud film v něčem ujíždí je to na souznění s Markem, ta postva mně příliš voní papírem. Neberu v potaz všechny ty kosmické a technické záležitosti, protože v tom se nevyznám a tak netuším na kolik je to fakáč od tvůrců a na kolik je to reálný, ale občas jsem si říkal "to jako fakt ? " Vizuální kvalitka na téma člověk a jeho touha přežít. (12.10.2015)

Humanistické dobrodrůžo. Technicky vybroušené, herecky kolísající od plochých statérů k tahounskému Damonovi, jemuž Goddard vytahal z předlohy sakra vtipné průpovídky. Ale celkově dost studená jednohubka, do které Ridley - jako v poslední době tradičně - snad vůbec nevložil zápal. Ale má na to, dědek, už trochu nárok. Hlášení o klasikách samozřejmě ne-e. Zemeckis byl už jen s Trosečníkem úplně někde jinde. (01.10.2015)