Slepičí úlet: Zrození nuget

Na originál to síce nemá, ale tieto sliepky majú aj dodnes stále čo ponúknuť. Dej je plný klišé šablón, ale aardmanovská animácia a humor tomu všednému príbehu dodáva určité čaro, ktoré by iné štúdia len ťažko zvládli. Chýba tomu legendárny soundtrack a infantility je tu možno predsa len viac, nakoľko v jednotke sa našiel aj nejeden seriózny moment, ale má to srdce a hravosť plus v závere aj slušný drive. Za mňa 75%. (06.01.2024)

Oznámení pokračování po 23 letech na mě působilo opravdu zvláštně a kór v případě Slepičího úletu od studia Aardman, které z mého pohledu v dnešní animované konkurenci zaostává na popularitě. Mě osobně ale jejich tvorba zajímá a i když jsem viděl jen hrstku z širokého repertoáru jejich stop-motion animáků, chtěl jsem dát kuřecímu dobrodružství šanci. Doplnil jsem si tak vzdělání i o jeho předchůdce, který mě bavil přemírou svých vizuálních a komediálních nápadů či svým parodickým stylem a lehkým společenským komentářem. S tím jsem tedy šel zhlédnout Zrození nuget a musím říct, že je až k nevíře, jak povedený sequel to je. Pozitiva z jedničky se tu do velké míry drží a i když je tu skrze nové, dětské hrdiny, zjevně větší zaměření na mladší publikum, tak jde stále o skvělou zábavu plnou gagů, slovních hříček a kreativních nápadů, které okořeňují snad každou scénu. Navíc tu v pozitivním duchu platí časté pravidlo, že v pokračování "je toho více a všechno je větší". Film tak svým způsobem povyšuje svého předchůdce a i když pro některé může být tempo příliš rychlé, tak v jádru jde stále o ten Slepičí úlet, jaký mají fanoušci rádi a proto se jim může Zrození nuget aspoň takto zavděčit. Já sice nečekal tu řadu let, ale i tak jsem ve výsledku nadšen a tleskám tvůrcům spolu s Netflixem, že do toho šli, a že se to takhle povedlo. (15.12.2023)

První díl to sice kvalitou nedotahuje, nicméně je i tak obdivuhodné, že po tolika letech nám tvůrci přinesli 2. díl naší oblíbené pohádky, která nás tehdy všechny asi dost bavila. I nyní jednoznačně smekám před stylem, s jakým tvůrci museli pohádku natočit a kolik tisíců hodin práce muselo stát za finálním výsledkem (kdo nevěří, ať si pustí Jak Vznikal Slepičí Úlet a sám uvidí...) a cením, že se druhý díl stále nese ve fajn duchu, s parádní kreativní tvorbou a občasnými vtípky, ale nyní už to na mne jako dospělého diváka nepůsobí až tak fantasticky jako tehdy. Zkrátka spíše jen další "basic" pohádka, no nicméně pro děti je to pořád jeden z těch lepších animáků a oproti těm nesmyslům, co tady tasí poslední dobou Disney a podobný mainstream, je tohle vlastně zlatý klenot. (28.12.2023)

Slepičí úlet byl povedenou komedií studia Aardman Animations, autorů Wallace a Gromita a ovečky Shaun, kde nebyla nouze o vtipné momenty a plastelínová animace podtrhovala kouzlo téhle taškařice. Děj se točil okolo slepic, které prchaly před jistou smrtí. Ve druhém díle se role otočí a slepice se musí probojovat do přísně střežené budovy, aby zachránily Molly, dceru jedné ze slepic z prvního dílu. Co mě překvapilo, tak to byla absence humoru a minimum opravdu dobře promyšlených scének. Budova, kam se naši protagonisté musí dostat, je z nějakého důvodu střežená lépe, než Bílý dům a připomíná spíše nedobytný dům padoucha z... Já, padouch. Jasně, autoři se tak rozhodli pro dramatický efekt, ale nebylo by mnohem lepší, kdyby šlo navenek o obyčejnou a na první pohled nestřeženou budovu, která by se ale při pokusu o proniknutí ukázala jako plná pastí? Naši hrdinové by tak museli improvizovat a divák by nevěděl, co čeká za dalším rohem. Nemluvě o tom, že tahle synopse přímo vybízí k humorným momentům. Takhle jsme dostali rutinní animák, který upadne v zapomnění rychleji než řeknete švec. Zatímco jednička byla slušným hitem (při rozpočtu cca 45 mil. doláčů si přišla na skoro 230 mil.), dvojka už vznikla pro Netflix, kde zcela určitě netrhne žádný rekord. Dospěláci se budou nudit a děti se nemají čemu smát. (19.12.2023)

Takhle - ono to je na tři a v jiném rozpoložení bych je asi dal, vzhledem k tomu, že je to jen zmodernizovaná jednička (naštěstí jen stylem a prostředím), ale vzhledem k tomu, že poslední dva dny nemám vůbec dobrou náladu, tak se mi to trefilo do vkusu a přesně něco takhle nenáročného, optimistického a s jasným happy endem, který se nezvrtne v těžkou veganskou agitku (což by byl jediný směr, kterým by Slepičí úlet mohl smysluplně pokračovat, ale vůbec by se mi to nelíbilo), jsem holt potřeboval. Takže dvojce, navzdory tomu, že je zbytečná, víc pro děti a sebevykrádá se, ty čtyři hvězdy nakonec dám. Ono je to totiž fajn, Molly je fajn charakter, staré se naštěstí nezměnily, Šťastná farma je krásně ujetá (vzhledem k tomu masivnímu vymývání mozků) a vlastně jsem dostal to, co jsem čekal, což mi ve chvíli sledování bohatě stačilo. Znova si to asi nepustím a časem možná snížím hodnocení, ale teď je to to poslední, co mě při hodnocení zajímá. Prostě taková ta dvojka, která je jen proto, že prostě je a vy to to tak buď budete brát, nebo to (zcela oprávněně) kritizovat. Slabé 4* (30.12.2023)