Vraždy podle předlohy

Já pořád říkám, že všechny ty přednášky a publikace, které detailně referují o zvycích a činech sériových zabijáků jsou takovým Kladivem na čarodějnice pro začínající psychopaty. A tady se mi to do jisté míry potvrdilo. Agorafobická Ripleyová pomáhá vypátrat vrahouna, který se zhlédl v Bundym a spol. a vraždí přesně podle jejich návodu. A pochopitelně má plány i se samotnou Sigourney. Copycat je poctivý krimi-thriller s dobrým nápadem, mírně rutinním zpracováním a parádním obsazením, přičemž u mě hrála prim Holly Hunter. Tu jsem tady vyloženě žral. Jeden z těch lepších sériovo-vrahounských filmů. 80% (21.08.2014)

A pak že je soumrak bílého heterosexuálního muže novým znakem současné filmové tvorby. Skoro čtvrtstoletí starý film a jediný normální muž v něm je gay. Zbytek jsou vraždící sadističtí psychopati, žárliví troubové s hubou plnou blbých keců (Patton) a nebo plaší nosiči koblih, kteří se odmítají k ženským sexuálním tužbám postavit čelem (Mulroney). Prostoru pro ženské hrdinky tak naplno využily panikou atakovaná S.Weaver, která dýchajíc do papírového pytlíku vyjmenovává americké prezidenty a H.Hunter dovedně otravující publikum svou protivnou inspektorkou. Vše probíhá v sinusoidě zbytečně natahovaných scén a opatrného dávkování adrenalinu do diváckých žil, než přijde konec, při kterém ani nemusíte být členem jednotky PreKrim z Minority Report, abyste věděli, že se jistá postava zvetí a v poslední možné vteřině stiskne spoušť. Amiel rozhodně není Fincher, ale kdo z nás je, že ano.. (05.12.2019)

Na to, že jsem viděla tento film poprvé po 16 letech od jeho vzniku, se jevil dostatečně koukatelně :-) Příběh jsme tisíckrát slyšeli a herci si k tomuhle filmu pravděpodobně odskočili jen vydělat, ale pokud se chcete mrknout na nenáročný thriller a mrknout na nějakou tu vraždu, myslím, že účel "Copycat" splňuje :-) (27.02.2011)

Fajn kriminálka, kde nejde o odhalení vraha, ale jen jeho dopadení (pro někoho to může být zásadní nedostatek). Sigourney Weaver umí hrát a ani tady se neztratí, naopak Holly Hunter mě tu vyloženě štvala už od začátku. Jak už názec napovídá, vrah kopíruje své předchůdce a tak se ve filmu pořád něco děje a dvě hodiny opravdu nenudí. 7/10 (07.02.2018)

Psycholožka Helen Hudsonová (Sigourney Weaver) se tak dlouho zabývala analýzou sériových vrahů, až si na ni jeden z nich došlápl. To ji natolik vyděsí, že se sama začíná potýkat s psychickou poruchou, spočívající v chorobném strachu z opuštění svého bytu. I když se svojí prací dávno nezabývá, série podivných vražd ji donutí přispět svými znalostmi policistce M.J. Monahan (Holly Hunter) a jejímu parťákovi v pátrání. Navíc se zdá, že onen vrah neustále mění svůj styl - a že jen Helen Hudsonová je schopna předpovědět, kdy a jak znovu udeří... Pamatuji se, že když jsem film viděl před lety poprvé, tak mně docela děsil - z dnešního pohledu zjišťuji, že mne asi neděsil film jako takový, ale šílená ženská v podání Sigourney Weaver. Film jako takový je zbytečně dlouhý, zbytečně komplikovaný a některé částí "zápletky" jsem dvakrát nepobral (proč by se měl kolega policistky zabouchnout právě do této ženské, nevím). Samotný závěr už byl vůbec postavený na hlavu, a v té chvilce jsem začal fandit vrahovi, ať se jich konečně zbaví a můžu jít spát... (01.02.2004)