Nenávist

Proste tento remake má presne všetko to, čo chýbalo pôvodnej verzii. Hlavne sú to lepší herci, ktorý nevyzerajú tak hrozne amatérsky. Potom sú to lepšie urobené strašidelné scény a k tomu hudba, ktorá v pôvodnom diely prakticky chýbala. A na záver je tu aj pointa, ktorá nutná veľmi nie je, ale aspoň malé vysvetlenie poteší. Celá séria: Ju-on (2000), Ju-on 2 (2000), Ju-on: The Grudge (2003), Ju-on: The Grudge 2 (2003), Grudge: Old Lady in White, The (2009), The Grudge: Girl in Black (2009). (11.04.2010)

Nějak na mě tyhle Šimizuovy "džuonovský" duchařiny nefungujou, jsou na můj vkus málo horrorový (třeba ten "strašidelnej" chlapeček) a na podobný filmy se dívám spíš kvůli obohacení mýho filmovýho repertoáru o díla z jiných kulturních okruhů. A když už člověk prve viděl Džuon 1 i Džuon 2, je to vcelku banální podívaná, i když jistou objektivní hodnotu i subjektivní diváckou přitažlivost jí neupírám. Nejlepší moment - cizí ženská hlava pod peřinou, to se mi líbilo a příjemně mě při tom zamrazilo. (25.06.2020)

No neviem, čo si mám myslieť. Veľmi som sa na to tešil, podvedome som cítil reálne 4 hviezdičkové ambície, podobné filmy na túto tému mám fakt rád, ale som mierne sklamaný. Chýbala chronologická dejová postupnosť, lakačky nefungovali, postavy medzi sebou slabota, psychologické mystérium zabralo iba z časti. Na 2 to ale zas nebolo, keď si uvedomím, že aj Poltergeistu som dal 3. Aspoň, že ku koncu pribúdal stiesňujúci pocit (vyvolaný napríklad aj obludnými očami a líčeniu japonských duchov ako i paranoidné stavy) v miestnostiach vo veľkosti pár metrov štvorcových. (20.06.2013)

Po 18 rokoch od vzniku filmu mi už pripadá, že tento štýl strašidelného rozprávania je už trochu out a podobným spôsobom budované napätie, končiace vždy pohľadom na ducha s patričným zvukovým doprovodom skrátka už nefunguje tak, ako keď sme toho ešte neboli prejedení. Chlapec s nabielo namaľovanou tvárou ma vystrašiť nedokázal a mal som občas pri ňom pocit, že sledujem Scary movie. A keď sme pri tejto sérii, tak osobne už po trojke a štvorke nedokážem brať japonské horory z prelomu storočia až tak smrteľne vážne. Scenár je ale vymyslený dobre, rozdelenie do kapitol a prekvapenie na záver duchársku báchorku oživili, len som mal v tých postavách predsa len trochu bordel. (25.03.2020)

I když mám pocit, že je to všechno na jedno brdo, tak se mi Nenávist velice líbila. V ději jsem se poněkud ztrácel, v tomhle je Kruh daleko zajímavější, ale práce se zvukem mě přesvědčila, že zvuk může v některých případech dát víc, než obraz. Pokud nemáte dobrou aparaturu, strhněte si z mého hodnocení 1 hvězdičku. Byl to fakt husí kůži nahánějící nářez. PS: The Grudge made in USA není tak dobrý, i když obsahuje na první pohled stejné scény. (27.09.2006)